Čtyřkolové KTM je vlastně třísetkoňový motor zabalený do karbonu. A to můžete být rádi, že ta šílenost má čelní okno. Ostatní jezdí bez něj v helmě. Anebo můžete brát tu přerostlou motokáru jinak: jako nejlepší hračku pro velké kluky.
Nejprve mě sveze tak, jak se na x-bow patří, Jiří Heiník. Tento pán umí jezdit rychle snad se vším. Je to bývalý trenér enduro reprezentace a jeden z nejzkušenějších motorkářů v Česku. Dodnes závodí. Loni jel na motorce třeba legendární závod na kopec Pikes Peak. A právě jízdu na závodní motorce připomíná x-bow asi nejvíc. Aspoň tím, jak bezprostřední zážitky si odnášíte.
Přišpendlím se nejprve na místo spolujezdce. Kameru mám na podlaze mezi nohama a nedosáhnu na ni. Takže, odkurtovat, vzít kameru na klín a pak se teprve připoutat. GTčko má být sice méně extrémní verze, oproti ostatním verzím x-bow se liší čelním sklem, ale i tak se poutáte čtyřbodovými pásy.
Zatáčky řežeme snad bez zpomalení, přetížení mě v oblouku tlačí do sedačky, auto sice lomozí ale neuhne ani o píď ze stopy. Za levým uchem mi odfrkává motor, když pak zrychlujeme zasyčí a mocně zabere. Slyšíte a cítíte, jak mechanika pracuje. Všechny dojmy z rychlosti jsou bezprostřední a koncentrované. Jako byste seděli přímo na některém z ramen nápravy: Vidíte, jak kola pracují a i z místa spolujezdce zadkem cítíte, co ta motokára vyvádí. Pilot přesně najede do oblouku, podřadí, dobrzdí a na výjezdu jde na plyn, po kterým je nevyčerpatelná zásobárna síly.
KTM X-BOW GT v číslech
|
Je to parádní hračka na sobotní dopoledne do zatáček v šumavských lesích. Ale taky pořádně ostrý stroj pro řádění na okruhu. Základní verze má kromě normální evropské silniční, na kterou dostává SPZ, i závodní homologaci. A GT ji kvůli napevno přimontovanému čelnímu sklu nedostane. Ale to přední okno nic neubralo x-bowu na drsnosti. Jen nemusíte nasazovat helmu, i když jedete jen pro noviny. S GTčkem se dá vcelku normálně fungovat, třeba vyrazit do Alp na dovolenou řezat vracečky. I tak je to na učení, jak jezdit opravdu rychle, ideální slabikář.
Učitel
A pak se vyměníme. Řvu nadšením v první zatáčce. A to ani nejedu rychle. Cítím, že mám zadek doslova pár centimetrů nad zemí a všechny vjemy jsou umocněny na třetí.
Do KTM X-Bow (čte se jako cross-bow) si nejde sednout a hned jezdit ostře. Musíte si ho osahávat, shodujeme se s Heiníkem, který má v x-bowech najeto hodně i na okruzích. Musíte být naprosto přesní, jet čistou stopu, dávkovat meziplyny při podřazování a mít respekt. Nepomáhají vám žádné posilovače řízení a brzd, v záloze nemáte ani ABS. ESP je pro slečinky a airbagy jsou zbytečná kila navíc.
Odvděčí se skvělou ovladatelností, bezprostředností a čitelností. Jen počítejte s tím, že zpočátku se občas ocitnete v hodinách jako v každém autě s motorem uprostřed, které ždímete, co to dá.
Časem zjistíte, že tu zatáčku jde projet dvojnásobnou rychlostí než napoprvé a ještě se zlepšovat. Největším oříškem jsou brzdy. Pravačka, zlenivělá z moderních aut, nejdřív hlásí, že "to špatně brzdí". Brzdy převzaté ze závodních speciálů navíc pořádně pískají.
Pak se naučíte na prostřední pedál šlapat zhurta. Když už myslíte, že víte, jak x-bow brzdí, zjistíte, že využíváte schopnosti brzdné soustavy od Bremba tak na třicet procent. A učíte se ukrajovat ta další. Navíc do toho při vysokých rychlostech mluví vyšlechtěná aerodynamika. Ten obří difuzor na zádi fakt funguje. Dokonale plochou podlahou (je to hliníková voština potažená plastem, ale může být i karbonová) tvoří podtlak, který auto přisává k asfaltu. A difuzor záď stabilizuje. Když pak brzdíte, musíte na to jít jako ve formuli 1: zabrzdit naplno a pak povolovat.
Motokára
Kola kryjí blatníky jak na autokrosovém speciálu. Závěsy kol jsou odkryté a karoserii suplují jen jakési plastové panýlky. Vypadá jako přerostlá motokára, nebo jako hračka ze sci-fi románů. Taková ze které postaví pětiletý capart třemi pohyby poslepu z robota auto.
X-Bow je první auto motorkářské firmy KTM. A rovnou je to pořádně ostré náčiní. Závodnické geny jsou jasné: je to vlastně taková pekelně rychlá motorka na čtyřech kolech. Vždyť i ten digitální panel, nahrazující rychloměr, otáčkoměr a další přístroje, je vypůjčený z motorky.
Syrovější a bezprostřednější auto, které dnes můžete vypustit do provozu asi nenajdete. V Česku jich je dnes kolem dvaceti, GT zatím ani jedno. Představili ho na autosalonu v Ženevě letos v březnu. Ale až začátkem května vyrobili první kus a odstartoval prodej. Předváděcí kousek dorazil do Česka na pár dní a redakce iDNES.cz se s ním svezla exkluzivně jako jedna z mála.
Kila táhnou koně
Výkon 285 koní má možná i leckterý rodinný kombík, jenže ten rodinný kočár nemá 850 kilogramů.
A u rychlých aut nerozhoduje výkon, ale právě hmotnost a její rozložení. Ví to všichni závodníci, proto jsou tak hubení. KTM X-Bow tak má sice dvoulitrový čtyřválec s výkonem necelých 300 koní. Ale každý z nich táhne jen tři kila hmotnosti. A to je úplně jiné kafe, než když funí pod těžkopádným kombíkem. Ten má navíc velkou karoserii, která chce v zatáčce pokračovat setrvačností rovně a ne tam, kam auto směřují kola.
To x-bow vysvětluje názorně. Kdyby měl mít ten třísetkoňový kombík o hmotnosti 1 750 kilogramů stejný poměr hmotnosti a výkonu, musel by mít pod kapotou šestisetkoňový motor. Už chápete, proč je tahle věc pro opravdu velké kluky?
Ty s velkým srdcem. Už když startujete a na stovce jste za čtyři sekundy, musí ta lidská pumpa kromě krve pumpovat taky koňskou dávku adrenalinu. A pak řežete zatáčky s nosem ve výšce svodidla.
Se zadkem v karbonu
Sedíte ve vaničce s tenkým polstrováním. Dlouháni nad dva metry jezdí bez něj, rovnou se zadkem na karbonovém "kozlíku", jinak by z x-bowu moc čouhali. Vanička je napevno, nastavují se pedály a volant je vyjímatelný jako v závodních speciálech. Má na sobě také tlačítka pro ovládání většiny důležitých funkci, jsou tam i dvě zelená pro směrovky. Možná bych chtěl sedět o něco vzpřímeněji, ale dohnat se to dá molitanovými podložkami, které se suchými zipy vlepují do sedačky. A mrňousové si přinesou polštářek pod zadek, jako ve formuli.
Ale můžete mít i alcantarová sedadla a spoustu dalších doplňků. Když vyrazíte s manželkou na dovolenou, připevníte dozadu nad motor vak na věci. Různé tašky se prodávají také k uchycení dovnitř.
Dovnitř na posádku za sklo nefouká. Naopak, motor za zády kokpit pěkně vytápí. Když prší, za jízdy na vás kapat nebude, protože aerodynamika vodu "utrhne". Pro parkování nebo kodrcání městem je k mání plátěná střecha, která se jednoduše připevní dvěma cvočky.
Známý motor
Volant se na rozbité okresce mele v rukou, musíte ho pořádně držet. Za pevný úchop se odmění dokonale přímým kontaktem s vozovkou a rychlou bezprostřední reakcí. Jako byste dlaní přejížděli po asfaltu před pneumatikou.
Na vlastní oči vidíte, jak pracují kola a mechanika závodní nápravy typu push-rod s ležatým tlumičem. Slyšíte, jak vám za zády funí motor a jak se v zadních závěsech zapírají kola do asfaltu.
Převodovka i motor pocházejí od Audi. X-Bowu z něj zůstal i klíček. Výhodou zvolené techniky je to, že ji znají ve všech servisech koncernu Volkswagen a je dimenzovaná na tahání dvoutunového kombíku. V osmisetkilové motokáře tak vydrží věčnost.
Dvoulitrový přímovstřikový motor osazený turbodmychadlem má hodně plochou charakteristiku. Že je přeplňovaný, slyšíte, hlavně když si odfrkne turbo. Při jízdě to na obtíž není. Jen se vyhněte opravdu malým otáčkám, ostrá muzika jich chce aspoň tři a půl tisíce. Základní verze má 245 koní, GT vychází z prostřední 285koňové, ty nejextrémnější mají kolem 380. Už těch skoro 300 je spíš moc.
Převodovka, ovládaná krátkou pákou kousek od volantu, má na tak lehké auto docela těžké převody. Řazení musíte nacvičit. Parádní je kontrolka jako ze závodních aut, která na vás křikne, abyste přeřadili, když se blíží zásah omezovače.
Karbon něco stojí
Nejlevnější KTM X-Bow stojí 1,6 milionu korun. Verze GT startuje o 600 tisíc výš. Částka ovšem může ještě hodně narůst, když si naporoučíte různé doplňky. Hlavně se můžete vyřádit s karbonem. Z něho mohou být vlastně všechny díly, které jsou teď z plastu. Ale moc rozumné to není, to abyste se pak báli každého kamínku. A hmotnost snižovat už moc nepotřebujete, pokud tedy nechcete závodit. I tak už je jen málo aut, která by s touto úžasnou podivností dokázala držet krok.
Karbon je ostatně základem vždy. Jako první sériové auto měl X-Bow celokarbonovou vaničku, ve které sedí posádka a která je dokonale tuhá. Pro KTM ji navrhli specialisté na formule od Dallary, výrobu si zajišťuje KTM samo. Vepředu je takzvaný bourací box (crashbox). Je opět karbonový a vyplněný hliníkovou voštinou. Ta se při nárazu deformuje, a pohlcuje tak energii. Při všech dosavadních bouračkách karbonová konstrukce posádku ochránila. Urážela se kola, lámaly se plasty, ale posádka přežila. KTM neví o žádném mrtvém z x-bow. A to jich už brousí asfalt okruhů už několik tisíc.
