"Když mě lékaři vyšetřovali, tak zjistili, že to s tím mým srdcem není v pořádku. To mi bylo padesát. Postrašili mě a já přestal kouřit a zhubnul o deset kilo. A pak jsem ho při ping pongu dostal. To jsou paradoxy!" říká Petr.
Infarkt to byl pořádný, lékaři mu řekli, že má jizvu přes celé srdce. Přesto se chtěl co nejrychleji vrátit za volant. Osmnáct roků totiž jezdil po celé republice a distribuoval barvy pro autolakovny.
Přestože se snažil, doktoři ho pustili do práce až po roce. "Mezitím moje zákazníky převzal někdo jiný a já byl nadbytečný. Majitel mi nabídl pouze zkrácenou pracovní dobu," vzpomíná.
Poté se přihlásil na úřadu práce, ale tam rychle pochopil, že mu žádnou práci nenajdou, a začal přemýšlet, co bude dělat.
K původnímu řemeslu, vyučil se automechanikem, se kvůli zdravotnímu stavu vrátit nemohl.
"Ale něco mě napadlo. Vždycky jsem toužil mít starou ameriku, auto s křídlama vzadu. Takovou tu velkou káru z padesátých nebo šedesátých let. Kdybych ji sehnal, mohl bych v ní vozit svatebčany," líčí Petr.
Protože byl vždy mužem akce, začal auto hned shánět. Když ale viděl, za jaké ceny se staré ameriky prodávají, začal se ohlížet po něčem jiném, v čem by novomanžele vozil.
Láska na první pohled
"Byla to láska na první pohled. Osm a půl metrů dlouhé auto, objem motoru čtyři a půl litru, lak v dokonalém stavu," popisuje své první setkání s limuzínou Lincoln Town Car.
Na otázku, kolik ho auto, kterého si na silnici nelze nevšimnout, přišlo, se mu moc odpovídat nechce.
"Zatím nevím, jestli to bylo, nebo nebylo unáhlené rozhodnutí. Chápu, že tohle mě ze začátku také moc neuživí. Ale bojuji na všech frontách. Protože hraji na klávesy a zpívám, nabízím takový set svatebních služeb," líčí Petr.
