Nevím, jak to ti designéři dělají, musí v tom být nějaký trik. Nebo umění. Když se dívám na současné mini, líbí se mi, je to doslova roztomilé autíčko. Pak na velkolepém odhalení nové generace přijede na pódium v oblaku dýmu auto, které je... no, hodně podobné. Ale přece ne stejné. A když ho uvidím ještě víc zblízka, začne se mi zdát, že je hezčí než to současné. To už teď vypadá nějak... nemoderně.
Přestože doteď mi na mini nic nechybělo, najednou se zdá, že to jde udělat jinak. Líp. Těžko popisovat, nejlépe je to vidět na fotografiích. Čumák auta má větší reflektory, víc skloněné a protažené dozadu, výraznější masku chladiče, ale zas ne moc, aby to bilo do očí a vadilo. Celý vůz je větší, delší, širší, uvnitř je malinko víc místa, ale to není tak důležité. Hlavní je, že zůstal styl. Tomu pomohly hlavně proporce. Přestože auto narostlo, zůstaly stejné, a tak výsledný dojem je, že se vlastně moc nezměnilo. Poznáte to, až když obě generace budou stát vedle sebe. Musí to tak být, protože o zachování stylu jde u mini především. Kdyby se design radikálně proměnil, lidé by ho přestali kupovat. To by byla pro automobilku rána, mini jde totiž výborně na odbyt i přesto, že není nijak levné.
Z původně praktického vozítka pro čtyři lidi na co nejmenším půdorysu je dnes luxusní zboží vyráběné pod taktovkou německého BMW. Britské je však pořád, představitelé automobilky to rádi zdůrazňují, na premiéru přivedli dokonce buldoka, typického flegmatického ušlechtilého anglického psa. A takové by mělo být i mini. Jeho legendární tvůrce, sir Alec Issigonis, by se asi divil kultu, který přiživil Mr. Bean a jenž dnes zahrnuje tisíce stylových doplňků od bot, kufrů, tašek, oblečení až po čutory s logem značky. Ale i to k mini jako k autu počítanému do prémiové třídy patří.
Stejně jako bezchybné dílenské zpracování, jímž se liší třeba od italské konkurence. Ta však stojí výrazně méně, vždyť nejlevnější "miník", model One, přijde v Česku na 400 tisíc korun, ostré John Cooper Works pak na skoro 760 tisíc korun. Nová generace jistě levnější nebude. Nejvybavenější miník dostane tlumiče, které se přizpůsobí jízdě.
Původně to tak rozhodně nebylo. Mini vzniklo kvůli potřebě malinkého vozu s miniaturní spotřebou paliva a geniální konstruktér Alec Issigonis ho nakreslil v roce 1957, výroba se rozjela o dva roky později. Základem úspěchu byl Issigonisův nápad umístit motor a převodovku vpředu napříč, což umožnilo zmenšit přední část, jak to jen šlo. Pak stačilo umístit do rohu v podstatě hranaté karoserie kola a bylo de facto hotovo.
Původní mini, vyráběné až do roku 2000 (vzniklo jich přes pět milionů), bylo dlouhé jen tři metry. Tento týden představená nová generace už měří 3,82 metru; pořád je však o dvacet čísel kratší než Škoda Fabia. Bobtnaly však už předchozí dvě generace počínaje tou první novodobou z roku 2001, kdy automobilku převzalo BMW, současný rozměr je však rekordní. Stejně jako výbava: žádné mini nemělo turbomotory od BMW (včetně zbrusu nového tříválcového benzinu o výkonu 100 kW!), přední i zadní světla složená z LEDek, adaptivní tlumiče, které se dají nastavit podle toho, zda chcete jet sportovně, nebo pohodlně, head-up displej, na nějž se před řidiče promítají údaje třeba z navigace, či nový komunikační systém Mini Connected.
Přibylo místo v kabině, zvětšil se o něco i kufr (na 211 litrů, tedy o 51 litrů víc než předchůdce). Naopak použití vysokopevnostní oceli umožnilo snížit hmotnost na 1 085 kilogramů.
Díky kolům v rozích "kastle" sedí auto na silnici jako motokára. To jsme si v praxi mnohokrát vyzkoušeli u dosavadní druhé generace. U nové si na první jízdy musíme ještě nějaký ten týden počkat.
Nastavitelné tlumiče mají v britské novince na rozdíl od jiných miniaut své opodstatnění: žádná miniatura nejezdí tak neskutečně sportovně zábavně a sebejistě. Může za to dospělácký podvozek s víceprvkovou zadní nápravou, která je mezi automobilovými skrčky unikum. Přední náprava je klasická mcphersonovská.
Nad ní je podélně uložený některý ze tří motorů v nabídce. Pro verzi Cooper je to přeplňovaná benzinová patnáctistovka. Tříválec má výkon 136 koní 100 kW). Naftový mini má tříválec stejného objemu s výkonem 114 koní. Závodivá verze Cooper S pak dostane čtyřválcový přeplňovaný benzinový dvoulitr s výkonem 192 koní.
