Tento týden se testoval v Brně Lotus 77 alias John Player Special MkII. Tuto ikonu Formule 1 navrhl Colin Chapman a Lotus s ním chtěl navázat na úspěch modelu 72.
S autem jezdil za Lotus Mario Andretti a Gunnar Nilsson. V roce 1976 si oba jezdci na auto hodně stěžovali, v následující sezoně ale vývojáři zakouzlili a tým byl schopny konkurovat i ostatním stájím.
Nicméně úplného úspěchu Chapman dosáhl až s modelem 78, který ze 77 vycházel, ale měl jako první "přísavný efekt", kterého bylo dosaženo modifikací podvozku tak, aby pod ním proudil vzduch rychleji a tím vytvářel podtlak.
Konkrétně vůz, který se na Masarykově okruhu testoval, je autentický stroj Gunnara Nilssona. Vůz závodí ve FIA Masters F1 a v Brně trénoval na premiérový závod této série, který se pojede na Masarykově okruhu 5. a 6. července a jehož je iDNES.cz partnerem.
Pes, který neštěká
Lotus 77 měl štíhlejší a lehčí monokok než předchozí model 72, i nadále ho ale poháněl motor Cosworth DFV 2993cc. Díky lepší aerodynamice a přemístění chladičů byl ale mnohem lépe chlazený.
Převratné bylo hlavně zavěšení kol. Místo obvyklého trojúhelníkového zavěšení použili konstruktéři řady vahadel a ramen, a vůz mohl být seřízený prakticky na jakoukoliv trať s přihlédnutím k její výšce a povrchu vozovky, 77 tak byla nazvána jako "The Adjustacar" (něco jako "nastavovací auto").
Navržený systém sice fungoval, díky malým zkušenostem se ale málokdy podařilo dosáhnout optimálního nastavení.
Oba jezdci pak popisovali, že řízení i celá jízda byla poněkud vágní a vůz nereaguje na jejich pohyby tak, jak by si představovali. Navíc prý postrádal rychlost.
Andretti dokonce o vůz občas ztrácel zájem a prohlašoval o něm, že je to "Pes". I tato přezdívka Lotus motivovala k rychlejšímu vývoji modelu 78, psovi se každopádně podařilo během 16 závodů dosáhnout na jedno vítězství a započítat si i nejrychlejší okruh v jednom ze závodů.
