V roce 1974 přišel na trh Opel Kadett C, třetí poválečná generace klíčového modelu značky na evropských trzích. V tom samém roce probíhala v Německu velká kampaň, která připomínala, aby se pasažéři v autech poutali. Tenkrát to nebylo obvyklé, povinnost poutání se po světě teprve šířila a bezpečnostní pásy měla jen nejnovější auta. Kadett C již pásy musel mít, podle německé legislativy jím musely být vybaveny vozy od roku 1970. Ale jen na předních sedadlech.
Poutání v roce 1974 ještě nebylo povinné, jen doporučené. Poutat se řidiči a spolujezdci na předních sedadlech museli v Německu (v Západním) až o dva roky později, na zadních sedadlech pak od roku 1979. Pro zajímavost: v Československu jsme se museli vepředu poutat již od roku 1967, vzadu od roku 1976. Ale jen mimo obec, v obci až od roku 1990. Samozřejmě jen v případě, kdy auto bezpečnostními pásy bylo vybaveno.
Opel svůj na svou dobu bezpečný model Kadett C připomněl při jeho čtyřicetiletém výročí a neopomněl ho zmínit jeho příspěvek pro vývoj pasivní bezpečnosti automobilů. Ale rozhodně to nebyla jen instalace pásů. Opel bral bezpečnost vážně a připravil speciální zkušební model Opel OSV 40. Zkratka znamenala Opel Safety Vehicle a číslo 40 odkazovalo na skutečnost, že toto auto při čelním nárazu v rychlosti 40 mil za hodinu (65 kilometrů za hodinu) ochránilo posádku. Dodejme, že šlo o náraz do pevné překážky.
Zachránil více než milion lidí, připoutal jeNěmecký patentový úřad vyhlásil tento kus popruhu se zvláštní sponou, který považujeme v autě za samozřejmost, v roce 1985 za jeden z osmi nejdůležitějších vynálezů dvacátého století. Před padesáti lety se bezpečnostní pás, jak ho známe dnes, poprvé objevil ve volvech jako součást základní výbavy.  Bezpečnostní pásy |
Opel OSV 40 uspěl i při nárazech do sloupu v rychlosti 50 kilometrů za hodinu, při zadním a bočním nárazu i při testu převrácení. Auto vycházelo z Kadettu C, ale bylo v mnoha směrech výrazně modifikované. Zvnějšku je na první pohled nápadný upravenou přídí, která připomíná koncernového příbuzného Pontiac Firebird. To však není podstatné, důležitá byla struktura karoserie. Nárazníky vývojáři vyplnili polyuretanovou pěnou. Pomáhala absorbovat energii nárazu a do určité rychlosti při nárazu dokázala zabránit větším deformacím.
Stejnou pěnu výrobce použil do dveří a do prahů, kde pohlcovala energii při bočním nárazu. Uvnitř bezpečnostního speciálu byla instalována originální přední sedadla, která měla velmi nezvykle tvarované opěrky hlavy. Ty byly uchyceny do kolejnic na střeše, aby se sedadla dala posouvat. Zvláštní tvar opěrek nebyl samoúčelný, měl řidiči vylepšit výhled vzad. Sedadla byla nadprůměrně široká s bočními výztužemi a měkkým polstrováním. Bylo to tehdejší nahrazení dnešních bočních airbagů a ochrana pasažérů při bočním nárazu.
Polyuretanovou pěnu výrobce ve velké míře použil i v interiéru. Opět to byl v podstatě takový pasivní airbag. Opel dvoucentimetrovou vrstvou pěny obložil palubní desku, výplně dveří a další části interiéru. Speciální měkkou část měla i spodní část volantu. Přední sklo pak bylo vícevrstvé a do karoserie bylo vlepené. Na čtyřech sedadlech má ten superbezpečný opel tříbodové bezpečností pásy, na předních sedadlech s automatickým napínáním.
Opel OSV 40
Příspěvkem k pasivní bezpečnosti byl i varovný systém dodaný společností Hella. Sledoval 11 funkcí a v případě jejich výpadku upozornil řidiče varovnou kontrolkou na palubní desce. Za zadním sklem byla čtyři přídavná světla, která upozorňovala na prudké brzdění a dublovala varovná světla. Zpětné zrcátko (tehdy se montovalo jen na straně řidiče) bylo dělené, což zmenšovalo mrtvý úhel.
Opel Kadett C
Z výčtu bezpečnostních funkcí je patrné, že Opel na to v mnoha směrech šel již před čtyřiceti lety správným směrem. Mnoho tehdejších inovací dnes bereme v autech jako samozřejmost, i když třeba lomené zrcátko u spolujezdce, což je pár korun navíc, stále mnohá levnější auta nemají.
Samozřejmě v konstrukci karoserie aut došlo za 40 let k obrovskému pokroku a současným autům se Opel OSV 40 blíží jen hmotností okolo jedné tuny. K této hodnotě se dnes auta díky použití vysokopevnostní oceli zase blíží. Díky sestavám airbagů, elektronice a dalším funkcím jsou dnes auta mnohem bezpečnější. Ale nějak se začít muselo.
