Nejnebezpečnější jsou podle Landy, který je technickým ředitelem specializované firmy AF-CityPlan, silnice prvních tříd, které nemají od sebe oddělené směry, a hrozí tak střetnutí protijedoucích vozidel. Bezpečná silnice musí podle dopravního experta splňovat pravidla oddělení směrových pruhů, mít mimoúrovňové křižovatky, pevné překážky chráněné svodidly a chodci a cyklisté se na nich musí pohybovat mimo dráhu určenou pro motorová vozidla.
Odstranění těchto vad na českých komunikacích by podle odhadu společnosti stálo několik set tisíc korun na kilometr komunikace. Silnice by se však stala čtyřikrát až pětkrát bezpečnější, než jsou dnešní typické silnice prvních tříd.
„K zaručení bezpečnosti řidičů na současných komunikacích by v řadě případů bylo třeba výrazně omezit nejvyšší dovolenou rychlost,“ vysvětluje Jiří Landa.
Nejbezpečnějším typem silnic v ČR jsou dnes dálnice, na které při započtení množství projíždějících vozidel připadá 4,5krát méně nehod než na silnice prvních tříd.
Nejnebezpečnější silnicí v Česku je komunikace I/43 mezi Svitavami a Lanškrounem. Vyplývá to z šetření společnosti AF-CityPlan, která v rámci evropského projektu mapování bezpečnosti silnic EuroRAP sestavuje mapu „silnic smrti“, ve které přepočítává podíl závažných dopravních nehod na intenzitu provozu na konkrétních komunikacích. Aktuální mapa je zde (ve formátu PDF).
„Program EuroRAP je v České republice prozatím stále omezen na tvorbu rizikových map, a to čistě z nedostatku finančních prostředků,“ uvádějí tvůrci mapy. Dalšími kroky programu je totiž analýza rizik na jednotlivých komunikacích (audit). Speciálně vyškolení inspektoři pak komunikace projíždějí a hodnotí je. Na základě jejich zjištění se pak navrhují opatření pro zvýšení bezpečnosti.
Obětí nehod ubývá, ale spíše zásluhou bezpečnějších aut. Policisté a dopravní odborníci dlouhodobě poukazují na to, že velký vliv na nehodovost má právě katastrofální stav českých silnic.
