Sériová výroba byla zahájena v improvizovaných podmínkách a v následujících měsících produkce často vázla kvůli všeobecnému nedostatku materiálu. První vozidla však byla viditelným znamením naděje a obnovením provozu v závodě na výrobu automobilů, který se nacházel pod britskou správou.
V rukou Britů
Do konce války v roce 1945 bylo vyrobeno pouhých 630 vozidel známých pod označením „KdF-Wagen“. Moderní závod, vybudovaný v dnešním Wolfsburgu pro výrobu nového lidového vozu, byl totiž během druhé světové války součástí německého zbrojního průmyslu a vyráběl především produkty pro armádu.
Závod s šesti tisíci zaměstnanci 11. dubna 1945 obsadily americké jednotky a v červnu 1945 jej převzala britská vojenská správa.
Velel jí tehdy devětadvacetiletý major Ivan Hirst, který zadal 22. srpna 1945 první zakázku na 20 000 vozů. Tím výrobní závod a jeho lidé dostali budoucnost a zabránilo se demontážím výrobních zařízení.
Vozidla byla určena především pro spojenecké síly, ale i pro zajištění lékařských služeb na venkově. V letech 1946/47 se výroba pohybovala většinou kolem hranice jednoho tisíce vozidel za měsíc. Soukromí zákazníci začali hrát významnější roli až po měnové reformě v červnu 1948.
Britské kořeny Volkswagenu jsou patrné dodnes, protože Britové přestavěli závod na civilní výrobu a dbali na kvalitu vozidel. Velký důraz kladli na servis a blízké vztahy se zákazníky. Zároveň vybudovali prodejní síť, která již v roce 1948 zahrnovala všechny tři západní zóny Německa.
Mezinárodní rozměr získal prodej vozidel zahájením exportu v říjnu 1947. První volby do závodní rady v listopadu 1945, sotva půl roku po ukončení války, zavedly do firmy princip demokratické participace zaměstnanců. Když byla v říjnu 1949 předána společnost Volkswagenwerk GmbH do německých rukou, nacházel se tento podnik v nejlepší startovní pozici pro tzv. německý hospodářský zázrak.
„Volkswagen měl velké štěstí, že robustní automobil usnadnil britské vojenské správě řízení podniku a že byl jeho vedením pověřen Ivan Hirst, muž na svém místě,“ říká Dr. Manfred Grieger, vedoucí oddělení historické komunikace společnosti Volkswagen Aktiengesellschaft.
Ivan Hirst
„Chytrý pragmatik dal výrobnímu závodu i zaměstnancům vizi tím, že ve stejné míře motivoval britské vojáky i německé zaměstnance, aby z poničeného závodu vybudovali úspěšný podnik. Znal kvality Volkswagenu a vyslal ho na silnice,“ doplňuje Grieger.
Brouk rozhodujícím způsobem přispěl k rozvoji demokracie a mobility. Později se zabydlel v mnoha zemích a stal se důležitým reprezentantem Německa, pro které získával sympatie. Brouk byl naposledy vyráběn v mexickém závodě Puebla a jeho produkce byla zastavena koncem července 2003 po více než 21 milionech vozidel. Brouk byl jako automobilová ikona srdeční záležitostí mnoha milionů motoristů. Jeho charakteristickou siluetu znají všude.
28. dubna 2014 |
