Kolem 50 tisíc řidičů ve věku nad 40 let trpí dioptrickou vadou, která je pro řízení nebezpečná. Kvůli rychlému životnímu tempu a civilizačním chorobám se navíc snižuje věk, ve kterém se oční vady objevují. V současnosti tak „druhé oči“ potřebuje zhruba šest milionů Čechů a Češek a přibývá stále více mladých řidičů, kteří nejsou k řízení bez brýlí způsobilí, přestože denně vyrážejí na silnice. Zhruba pětina řidičů totiž o své oční vadě neví nebo ji zanedbává.
Pozorovací a reakční schopnosti řidiče výrazně ovlivní už tři čtvrtě dioptrie. Čtvrtka dioptrie, která není ve dne znát, může řidičům za tmy docela zavařit. „Zatímco zdravé oko vidí chodce ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou tři čtvrtě dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek. A až 90 procent řidičů vyššího věku není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí,“ popsal smutnou situaci na českých silnicích přednosta sítě očních klinik Gemini Pavel Stodůlka.
Lehce léčitelná šeroslepost
Lidem za volantem nekomplikují život jen chybějící brýle, ale také řada nemocí - především šeroslepost. U šeroslepých lidí je schopnost řídit ve tmě natolik snížená, že jsou nebezpeční sobě i lidem v okolí. „Onemocnění se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera, obtížemi spojenými s orientací ve tmě nebo v mlze a prodlouženou adaptací při přechodu ze světla do tmy. Při tomto onemocnění by měl člověk upřednostňovat řízení během dne, za šera a v noci by se měl řízení raději úplně vyhýbat,“ dodal Stodůlka.
Jak poznat problém?„V domácích podmínkách je nejlepším způsobem kontroly zraku najít si nějaký nápis nebo objekt ve větší vzdálenosti, který tak tak člověk dokáže rozeznat. Pokud přestaneme tento objekt rozeznávat, vypadá to na zhoršení zraku a je dobré navštívit očního lékaře. Často může pro tento účel sloužit například text na spodní části televizní obrazovky pozorovaný z určité dálky v místnosti nebo při pohledu z okna například na poznávací značky aut zaparkovaných na ulici. |
Řidiči s problematickým viděním za šera nemají důvod váhat nad vyšetřením. Léčba šerosleposti je totiž často poměrně snadná. „Pokud je způsobena deficitem vitaminu A, léčba probíhá doplněním tohoto vitaminu ideálně v kombinaci luteinu a omega3,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Po světě chodí asi devět procent barvoslepých lidí. Řada z nich si přitom neuvědomuje, jak je pro řízení nebezpečná neschopnost správně barvy rozpoznat - a nejde jen o semafory, kde se snižuje schopnost takových řidičů zastavit včas. Podle nových výzkumů až dvě procenta řidičů špatně vnímají červenou barvu, v České republice je to 130 tisíc lidí. Takový řidič vidí zejména znečištěná brzdová a obrysová světla pozdě nebo vůbec.
Půl milionu Čechů se zákalem
Šedým zákalem trpí v Česku půl milionů lidí. „Mírný stupeň šedého zákalu nemusí mít na vidění žádný vliv. Zkalení čočky se ale postupem času zvětšuje a přibývají i doprovodné příznaky. Těmi jsou například zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zvyšující se krátkozrakost a zkreslení pozorovaného objektu. Šedý zákal se dá léčit jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou,“ uvedl Stodůlka. Operace šedého zákalu patří k ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna.
Odborníci proto obzvláště na podzim a v zimním období apelují na řidiče s problémy se zrakem nebo podezřením na oční vadu, aby přišli na vyšetření. Unaveným očím mohou v tmavém ročním období pomoci doplňky stravy a vitaminy. Zrychlit reakci řidičů při oslnění oka světly protijedoucího auta může například lutein. Řidičům se zdravým zrakem, kterým dělá problémy řízení v šeru a ve tmě, pak pomohou speciální brýle na noční řízení, které zvyšují kontrast a snižují oslnění z reflektorů, navíc mají půl dioptrie.
