Státní organizace porovnala loňská data s těmi z roku 2010, kdy byla ekonomická krize a provoz menší. Nárůst dopravy navíc potvrdily další údaje, například z provozu mýtných bran nebo spotřeby pohonných hmot.
ŘSD zatím zveřejnilo údaje pouze za dálnice. Na stejných úsecích provoz osobních aut stoupl v průměru o 29 procent, v případě nákladních vozidel o více než 36 procent.
Vytíženost dálnic a silnic 1. tříd v roce 2016. Čím širší je čára reprezentující dopravní tepnu, tím vytíženější byla,
Stejná mapa ukazuje vytíženost hlavních tahů v roce 2010.
„Jsou to důležitá data pro dopravní plánování. Nejen pro samotnou stavbu dálnic, ale i pro četnost oprav,“ vysvětluje dopravní expert Petr Moos z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze. Podobná měření by podle něj měla být častější, aby reagovala například na rozdílný hospodářský vývoj regionů.
Nejzatíženějším dálničním úsekem v Česku je stále začátek dálnice D1 ze Spořilova do Chodova, kde denně v obou směrech projede téměř sto tisíc aut. Provoz na tomto místě během šesti let narostl o 12 procent, přestože po tomto úseku nejezdí kvůli odklonu nákladní dopravy na Pražský okruh tolik nákladních vozů jako v minulosti.
Jižní část Pražského okruhu, označovaná jako D0, také výrazně zhoustla. Na některých úsecích už dosahuje intenzita provozu 75 tisíc aut denně.
Pražský okruh je jedním z mála úseků dálnic otevřených za posledních deset let, které se řadí do kategorie s provozem nad 40 tisíc vozů denně. Ostatní zdaleka tak vytížené nejsou. Po dálnici D3 z Tábora do Veselí nad Lužnicí jezdí denně kolem 13 tisíc aut.
Dopravní kolaps na okruhu je častým jevem, zvlášť, když se uzavřou tunely (záběry z 24. 10. 2014):
Nejméně aut je na D7
Největší nárůsty provozu vykazuje v dálniční síti dálnice D10 z Prahy do Turnova, která obsluhuje největší tuzemskou firmu Škoda Auto. „Vyplývá z toho i potřeba přistupovat systémově k celému úseku z Prahy do Mladé Boleslavi, a to jak z hlediska údržby a oprav, tak z hlediska jeho modernizace,“ tvrdí mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Provoz na D10 v této části je srovnatelný s D1 nebo s D11 u Prahy.
Zatímco na D11 chystá ŘSD v příštích letech rozšíření na třípruhové uspořádání, na D10 si musí ještě řidiči počkat. Podle Moose záleží i na tom, jak je možné silnici rozšířit do krajiny, nejen na dopravních intenzitách.
Naopak na řadě úseků dálnic je slabší provoz než na některých silnicích první třídy. Nejméně aut jezdí po dálnici D7 mezi Droužkovicemi a Spořicemi, kde za den ŘSD napočítalo v průměru necelých šest tisíc vozidel. Relativně malé vytížení je i na D6 mezi Chebem a Karlovými Vary nebo úseku D1 u Kroměříže, který čeká na dostavbu dálnice u Přerova.
Na Moravě se nachází rovněž jedna z mála dálnic, kde provoz oproti situaci před šesti lety oslabil. Jde o silnici D48 od Bělotína do Frýdku-Místku. ŘSD to vysvětluje tím, že z této silnice se nákladní auta přesunula na D1, protože byla v mezidobí protažena do Polska. Na většině úseků této části D1 stoupl provoz nákladních aut dvojnásobně.
V Čechách výrazně klesl provoz na D7, což ŘSD zdůvodňuje skutečností, že značnou část provozu převzala na inkriminované trase dálnice D6.
ŘSD chystá zveřejnění kompletních výsledků v druhém čtvrtletí. Sčítání prováděla společnost Ipsor, která poprvé v historii použila speciální mobilní aplikaci v chytrých telefonech pro sběr dat ručním způsobem. Stát za sčítání zaplatil 57 milionů korun. Původně chtěl počítat auta v roce 2015 po pěti letech, ale nestihl včas dodavatele vysoutěžit.
