Nahrazení motoru litrovým agregátem sníženým na 900 ccm je poměrně překvapivé zvlášť v kontextu s čerstvě inovovaným modelem Z1000. Model Z900 je proti Z1000 o deset kilo lehčí a má také o 17 koní nižší výkon, ovšem rázným argumentem je velmi sympatická cenovka, která je o celých devadesát tisíc levnější! Ceník tedy startuje na 229 900 korunách.
Design je naladěný na futuristickou vlnu a zapadá do stylu řady Z od Kawy. „Zedové“, jak se jim mezi milovníky zelené značky říká, nejsou jen přehlídkou extravagance, ale drží jednotnou linii a mají své charakteristické prvky, podle kterých tyto motocykly dobře rozpoznáte. Devítistovka je toho jasným důkazem, její nasupený předek, boční panely zdvihnutá záď a zadní světlo ve tvaru písmene „Z“ to jasně dokazují.
Oproti předchůdci Z800 použili konstruktéři trubkový příhradový rám s motorem jako nosnou součástí. Pozice jezdce za řídítky je zdařilým kompromisem pohodlí a sportovního posezu, kdy jezdec sedí vzpřímeně, jen lehce nad řídítky a ani jízda po městě neunaví. Sedlo je poměrně tuhé a nízko položené a díky tomu působí motocykl kompaktním dojmem. Sedlo spolujezdce ve vyšší úrovni vypadá po stránce designu zajímavě, ale vrchol pohodlí to rozhodně nebude. Nicméně taky už jsme skoro ve sféře sportovních motorek, kde se s jízdou ve dvou počítá jen na kratší výlety.
Přístrojovka v podobě inverzního černobílého displeje je poměrně malá, ale najdete na ní vše potřebné – stupnici otáčkoměru, zařazený převodový stupeň, rychlost, ujeté kilometry, palivoměr, teplotu motoru a informaci o ekonomice jízdy. Zrcátka jsou dobře čitelná nejen díky tvaru a umístění, ale i díky nízkým vibracím. Na řídítkách nenajdete žádná tlačítka pro přepínání jízdních režimů a ovládání menu, díky čemuž jsou ovládací prvky jednoduché a přehledné. Ovšem kulatý otáčkoměr nám při testu přeci jen trochu chyběl, přestože s trendem digitálních přístrojovek už vyrukovali skoro všichni výrobci.
Motor je konstrukční součástí rámu a jedná se o přepracovaný motor z modelu Z1000 se sníženým obsahem. Kapalinou chlazený čtyřtaktní řadový čtyřválcový agregát je tak jednou z největších deviz tohoto motocyklu. Disponuje výkonem 125 koní a krouťákem 98,6 Nm. Na rozdíl od dospělejšího bratříčka Z1000 zde nenajdete žádnou elektroniku v podobě kontroly trakce či jízdních režimů. Díky tomu ušetřila Kawasaki u tohoto stroje nejen značnou váhu, ale hlavně hromadu peněz. Bezesporu se najdou zákazníci, kterým budou tyto asistenční systémy chybět, ale můj osobní názor je, že dnešní trh je dostatečně nasycený stroji, které nabízejí přehršel elektroniky a je dobře že se najdou i motocykly jako Z900, které nabízejí opačnou volbu.
Námi testovaný stroj byl v rámci nadstandardní výbavy osazen i koncovkou výfuku Akrapovič, díky čemuž byl nástup motoru podkreslen patřičnou zvukovou kulisou. Výrobce udává spotřebu 5,5 litru na 100 km, která v kombinaci s nádrží na 17 litru benzinu nabízí dojezd až přes 300 km. I když by mohl motor bezesporu hravě zvládnout i těžší převody, převodovka je odstupňovaná spíše sportovně pro jízdu po okreskách a zatáčkovitých silnicích. Ve vyšších rychlostech vás stejně omezuje absence štítku či kapot. Motor má sympatický nástup už od nižších otáček a ve vyšších otáčkách se probouzí naplno, jak se na čtyřválec sluší a patří. I vibrace motoru proti osmistovce klesly a nejsou na obtíž.
Odpružení se chovalo velmi dobře na běžných silnicích a ještě lépe na kvalitní hladké vozovce. Obecně je naladěné spíš na tvrdší sportovní charakter. Zadní kolo občas lehce uskakovalo, ale to ovlivňovalo i obutí motocyklu. Standardně obuté pneumatiky byly trochu zklamáním a kvůli kombinaci absence trakce, velmi chladnému počasí a agresivní jízdě byla motorka během testu často ve smyku. Řekl bych, že většina zákazníků po ojetí téhle sady sáhne po jiných pneumatikách, ale při našem testu v chladném počasí jsme to brali jako zábavu. Čtyřpístkové brzdiče přední brzdy jsou dostatečně účinné a jsou i dobře dávkovatelné. Zadní brzda je spíše nouzová, protože vzhledem ke krátkému rozvoru podvozku a posezu ve předu blízko řídítek se při brždění přesune většina váhy na přední kolo, zadní se nadlehčí a dřív než začne brzdit, ozve se ABS.
Kawasaki se podařilo postavit hodně zábavnou mašinu a pokud nám v poslední době u japonských strojů chybí emoce, tahle Kawasaki jich má na rozdávání. Absence elektroniky a asistenčních systémů je ze strany Kawasaki určitě i prostředek k ušetření výrobních nákladů a potažmo k agresivní ceně, ale z mého pohledu je to i zajímavý počin. Někoho může chybějící elektronika limitovat, ale osobně si myslím, že se najde více motorkářů, pro které to bude naopak výhodou.
Na mokru nebo chladném asfaltu se motorka často dostávala do akceleračního smyku, ale když to čekáte, je to zábava. Stroj byl v takových situacích dobře čitelný a pokud jsem jel „rozumně“, do podobných situacích jsem se rozhodně nedostával nedopatřením, ale musel jsem si o něj říct agresivní jízdou a podržením plynu. Zelená Z900 zanechala skvělé dojmy mohla by být jedním z největších překvapení letošní sezóny.
