A aby se mu lépe běželo, nasadili mu jeho tvůrci ještě aerodynamickou polokapotáž. Pro ochranu svého jezdce umí její průhlednou část o několik centimetrů zvednout. I když, upřímně řečeno, větší vliv na jízdní komfort zvednuté plexi nemá. Asi nejzvláštnější je na něm jeho tvar připomínající titěrné dámské kalhotky. Největší službu tedy kapotáž poskytne ve chvíli, kdy je štítek asi v polovině svého rozsahu.
Spodní stranu masky lemuje dvojice sešikmených světlometů vybavených klasickými halogenkami. Přední blikače jsou kryty další karosářskou zvláštností: jsou to masivní blastery lakované v barvě motorky, o typické těsné ochrany kloubů však nejde. Při bočním pohledu je patrné, že se nacházejí podstatně níže než rukojeti. Jsou to spíše jakési deflektory rozrážející proud vzduchu, který obtéká ruce na řídítkách. V době testu mimo jiné i dost vydatně pršelo, a tak bylo možné vyzkoušet, jak tyhle zvláštní kusy plastů fungují. A kupodivu ruce při jízdě v dešti zůstaly docela v suchu.
Aby blastery nevibrovaly pod náporem vzduchu, podpírají je zezadu docela nevzhledné vzpěry z děrovaného plechu. Podobně zpracovaným konstrukčním detailem je výztuha řídítek. Všechny tyto vzpěry vypadají, jakoby jejich design navrhoval tvůrce slavné stavebnice Merkur. A aby výztuhu řídítek nepřehlédnul opravdu nikdo, designéři ji vyhotovili v povrchové úpravě leštěného bronzu.
Pohodlný posaz tělo ke stroji přilepí
Vysoká řídítka udělují jezdci vzpřímený posaz s koleny ukrytými v hluboce klenutých prolisech nádrže. Pro ještě větší pohodlí jsou v místech kontaktu kolen s mašinou plastové protektory s protiskluzovým povrchem. Při svižnější jízdě křivolakou okresní silnicí se k nim nohy přilepí a tělo se v sedle příjemně zklidní. Ke klidnějšímu projevu přispívá také nová a delší zadní kyvná vidlice. Je asi o pět centimetrů delší, než u klasické MT-07 a z pevné hliníkové slitiny. Ta na klasickém emtéčku je ocelová. Sedlo s výškou 835 milimetrů nad vozovkou je příjemné a neunaví ani po větší porci kilometrů.
Další komponent přichází beze změn: jsou to bohatě dimenzované brzdy, které najdeme na brutálním naháči, z nějž Tracer vychází, ale k vidění byly svého času i na ikonické YZF R1. Čtyřpístkové brzdiče čapnou znovu a znovu zubaté kotouče o průměru 282 milimetrů bez jediného náznaku únavy. K dobré jízdní pohodě přispívají také pneumatiky Michelin Pilot Road 4. Pro motorku s hmotností těsně pod 200 kilo s cestovními ambicemi dobrá volba. Fungují dobře v mokru i na lehce „posmrkané“ vozovce.
Pro cestovatele dobrým šerpou
Cestovatelé pak jistě ocení dvojici dvacetilitrových plastových kufrů. Pro jejich instalaci je třeba pod zadní madla spolujezdce instalovat příplatkové lišty. A protože jsou tyhle lišty také z umělé hmoty, Tracer při jízdě po hrubé dlažbě centra města vydává zvuk, jako když třesete krabicí lega. Kufry se zamykají zvláštním klíčem a komu by jejich objem nestačil, může ještě instalovat top case na zadní nosič. Také na něj výrobce zámků myslí a dodává sadu tří vložek. Plánujete-li jízdu dlouhou a dalekou, lze přikoupit ještě tankvak.
Výčet příslušenství však nekončí jenom praktickou přepravou nákladu. Mezi další hodně populární doplňky patří i výfukový systém Akrapovič s nerezovými svody a titanovým tlumičem. Kromě toho, že ušetří na hmotnosti, nabídne i hutný zvuk, díky kterému dvouválcová sedmistovka hodně dospěje. Nepatrně se to projeví na odezvě plynu a lepší využitelnosti krouticího momentu, ale hlavně: motorka získá hluboký, plný bas. Tuningový výfukový systém samozřejmě plní homologaci pro provoz na pozemních komunikacích.
Výhledu řidiče dominuje jednoduchá lichoběžníková palubní deska. Tvoří jí jeden displej z tekutých krystalů. Zobrazeny jsou základní jízdní data, ale navíc třeba i údaje o aktuální a průměrné spotřebě nebo hodnota zařazeného rychlostního stupně. Ovladače na řídítkách jsou zaběhnutou klasikou. Vpravo už to jednodušší být asi nemůže. Je tu kolébkový startér/chcípák a snad asi jenom proto, aby se ten jeden spínač na řídítku nebál, přidali mu tam konstruktéři spínač varovných blinkrů.
Na levém řídítku to naopak kypí životem. Je tu spínač světel, světelná houkačka, klakson a spouštěč blikačů. Zatímco páčka přední brzdy je stavitelná, spojka je natvrdo definována. Její pozice je příjemně neutrální. I když nemám žádné dřevorubecké tlapy, jemná manipulace s páčkou neunavuje ani v hustém provozu velkoměsta.
Vyrážíme do deště, na vodě gumy drží
Dvouválcová sedmistovka zavěšená v trubkovém rámu už duní hlubokým basem a já se soukám do kombinézy pro jízdu v dešti. Každý den nemůže být posvícení a zrovna v den testu leje jako z konve. Nakonec to může mít i své výhody. Prověříme tedy i schopnosti pneumatik Michelin Pilot Road 4.
Motor je už ohřátý a tak vyrážím do vodní tříště. Bublající dvouválec skvěle využívá nadílku krouticího momentu. Přesto, že jeho 68 newtonmetrů je k dispozici až v 6500 otáčkách, ani v nižším spektru otáček se neztratí. Na silnici zcela pokryté vrstvou vody to docela přijde vhod. Na vodě drží sportovně cestovní gumy dobře a pomalu si troufám v náklonech stále více.
Počasí se umoudřilo a povrch mírně osychá. Roztáčím dvouválec, výfuk se rozduní a Tracer příjemně a nezáludně běží okreskou. Ani ne dvousetkilová mašina poslouchá na sebemenší náznaky změny směru a široká řídítka ji s jistotou vedou omoklou okreskou. Šestistupňová převodovka připojená k motoru klasickou mokrou spojkou řadí přesně s kratší jedničkou a dvojkou, aby rozmotala plný potenciál všech sedmdesáti pěti koní až na hranici devíti tisíc otáček. V pohodě nasazuji cestovní tempo kolem stovky a Yamaha příjemně ubíhá krajinou. Ze sedmnáctilitrové nádrže v tu chvíli ubývá každých sto kilometrů necelých čtyři a půl litru. To mi dává slušný akční rádius.
Po příjezdu do města svedu souboj s mokrými kolejemi lemovanými minovým polem kočičích hlav. Pokud jde o podvozek, nepyšní se katalogové údaje cestovní Yamahy žádnými superlativy. Přesto vychází mašina z konfrontace s klasickými městskými nástrahami docela dobře.
Jízda na oblaku vypadá jinak, nicméně ani mokrá dlažba v centru města nečiní potíže. Pohodovou jízdu doprovází jenom plastový rachot kufrů. Z košaté výbavy bych v tuhle chvíli volil nejraději vyhřívané rukojeti.
Vhod by ale přišla i zásuvka na řídítkách. Dobrodružnější nátury pak jistě nepohrdnou ochrannými rámy motoru a přídavnými světly.
Za 220 000 korun přináší Yamaha MT-07 Tracer dobrý standard pro jízdu do práce, stejně jako na víkendový sraz. Nebál bych se ani delší dovolené ve dvou. Ta by navíc díky minimálním provozním nákladům určitě nezruinovala rodinný rozpočet.
Yamaha MT-09 Tracer:
