Nástupce populárního modelu 406 při svém uvedení na trh v roce 2004 doslova očaroval motoristickou veřejnost. Ladné křivky sedanu i kombi uvedeného pod označením SW se trefily do vkusu, auto s dlouhatánskou přídí mělo zajímavé proporce.
To potvrdilo i dynamičtěji působící kupé, nabízené od roku 2006. Peugeot 407 tvarově prakticky nezestárl až do roku 2010, kdy jej nahradil nástupce, model 508. Nakonec i dnes, kdy jej naleznete už jen výhradně na trhu s ojetými automobily, patří k hezounům. Navíc se mnohdy nabízí za velice lákavou cenu. Ceny ojetin startují kolem padesáti tisíc korun.
Zájem je tak o všechny karosářské verze. Skutečný tahák pak představuje provedení 407 SW 2.0 HDi s rozumným nájezdem.
Naopak automobily z počátku výroby s vysokým kilometrovým proběhem (blížícím se 300 000 km a více) se dnes prodávají přibližně od 40 000 Kč, což je pro mnohé motoristy, kteří nechtějí za vůz vynaložit vyšší částku, velice lákavé.
Tyto vozy mnohdy představují značné riziko výskytu poruch a různých problémů, zejména pokud mají pod kapotou úsporný, ale i nadprůměrně poruchový turbodiesel 1.6 HDi. Lepší je tedy připlatit si, zvolit jiný motor, vozidlo s nižším nájezdem a v případě turbodieselu dát pozor na stav filtru pevných částic. Jenže takové rady zejména mladší řidiči, toužící po líbivém voze za super cenu, mnohdy ignorují a pak se podivují účtům za servis.
Kdo se rozhodne pro „čtyřistasedmičku“, měl by vědět, že to není auto pro nějaké silniční dravce. Měkce naladěné odpružení dobře tlumí nerovnosti a spolu s typicky francouzskými sedadly zajistí dostatek pohodlí posádce. Na druhou stranu držení stopy v zatáčkách je spíše slabší a nedotáčivost citelná.
Samozřejmě i na to si lze zvyknout, i tak ovšem budete muset ubrat plyn dřív, než třeba v konkurenčním Fordu Mondeo či Volkswagenu Passat.
Samotné cestování dokáže zpříjemnit někdy i nadstandardně bohatá výbava čítající třeba přední a zadní parkovací senzory nebo vyhřívaná přední sedadla. Zejména pak u automobilů z dovozu se mnohdy objevuje z výroby montovaná navigace (tu v době navigace v každém smartphonu klidně oželíte). Na druhou stranu je dokonalé prověření jejich historie ve srovnání s vozy původem z Česka prakticky nemožné.
Ta dlouhatánská, masivní příď, jejíž spodní hrana nízko nad silnicí se často ráda pochroumá o každý vystouplejší obrubník, dává autu netradiční proporce. Co naznačí silueta, potvrdí otevření zadních dveří - je tam málo místa pro nohy a u sedanu i na hlavu.
Vpředu je za hodně hlubokou přístrojovkou vše v pořádku, snad jen středový panel palubní desky nemusí na každého působit zrovna přehledně, což je dáno větším množstvím menších tlačítek.
Kufr sedanu nabídne objem 410 litrů, kombi SW zvládne odvézt náklad o objemu 448 litrů - měřeno pod roletku.
Ještě dodejme, že bonvivánské kupé, které je dálničním GTčkem, rozhodně ne sporťákem, má zavazadlový prostor o objemu 400 litrů. A když už jsme u kupé, tak dodejme, že zájemci o tento méně častý vůz by měli dobře zvážit, zda jej opravu chtějí. Ceny karosářských dílů jsou zde totiž znatelně dražší než v případě sedanu či kombi. Nemluvě o absenci důležitých dílů v druhovýrobě.
„Čtyřistasedmička“ se umí pěkně prodražit, pokud zvolíte špatně udržované auto, ale i pokud sáhnete po naftové šestnáctistovce, kterou zrovna dobrá pověst nezdobí. Často tu bývají problémy se vstřikovači common railu, úniky oleje nebo podtlakovým okruhem, který ovládá práci turba, EGR ventilu a škrticí klapky. Kromě toho z důvodu zaneseného mazání odchází i samotné turbodmychadlo. Tento motor má však především hloupě řešenou olejovou vanu, ve které je prolis, kvůli kterému zůstane při výměně náplně v motoru asi půllitr původního oleje se všemi nečistotami. Servisy to umí řešit úpravou vany. Při nákupu auta s tímto motorem (lhostejno, zda jde o peugeot, citroën, ford nebo volvo) berte jen auta, u kterých majitel měnil svědomitě olej a ideálně ho měnil častěji, než po předepsaných 30 tisících kilometrech, ideální interval je nejvýš poloviční.
Na stav vstřikovačů a turba si dejte pozor i u turbodieselu 2.0 HDi (100, 103, 110 nebo 120 kW), který lze jinak doporučit. Vykazuje nejvyšší spolehlivost z nabízených nafťáků a v tomto směru poráží i jednotky 2.2 HDi/125 kW a 2.7 V6 HDi/150 kW, které však nepotkáte tak často. Tyto motorizace se častěji potýkají s vadným turbodmychadlem.
Z benzinových motorizací jsou nejběžnější především čtyřválce 1.8 16V/85 kW a 2.0 16V/100 a 103 kW. Pozor, první z nich rád žere olej.
Ke slabším článkům vozu patří brzdy. Ne z důvodu účinku, ale kvůli krátké životnosti třecích segmentů. Brzdové destičky, ale i kotouče mnohdy vyžadují výměnu už po ujetí pouhých 40 000 kilometrů. Do prvovýroby dodává brzdové třecí segmenty Bosch, a tak se doslova nabízí místo originálů použít kvalitní druhovýrobu od jiné značky. Stejný problém totiž mají i jiné peugeoty, kde se taktéž montují brzdové destičky a kotouče tohoto německého dodavatele.
Pozor si dejte také na poruchy páček pod volantem. Pokud odejdou, mění se včetně elektroniky a nejsou ani trochu levné, jejich cena se počítá podle použitého typu na tisíce.
Příkladná je antikorozní ochrana, to je dobrý zvyk u francouzských automobilek už od devadesátých let. Peugeot 407 se ve své době mohl chlubit v této třídě už tehdy ojedinělou konstrukcí přední nápravy, je lichoběžníková, zadní pak víceprvková. Na obou nápravách najdeme hliníkové komponenty. Podvozek zdobí nečekaná odolnost, potíže jsou levně řešitelné.
U turbodieselů dávejte pozor na servořízení, když začne unikat hydraulická kapalina, je zle. Často odejde celý posilovač a to je pak drahé. Naopak potíže s filtry pevných částic jsou řídké a v porovnání s konkurencí levně řešitelné.
Peugeot 407 očima odborníkaJindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO Velice lákavá je opravdu nízká spotřeba turbodieselu 1.6 HDi. Kdo však po tomto naftovém motoru zatouží, měl by vybírat skutečně pečlivě. Turbodiesel 1.6 HDi se někdy potýká s vadným turbem či EGR ventilem. Turbodmychadlo přitom nestačí pouze vyměnit nebo repasovat, ale je důležité také vyčistit přívod mazání, kde se ucpává sítko. Pokud se tato část opravy vynechá, nové turbo brzo zase odejde. U dieselů také pozor na stav filtru pevných částic FAP a také to, zda je vůbec ve výfukovém systému přítomen. Asi není nutné zdůrazňovat, že vůz s vykuchaným filtrem pevných částic neodpovídá homologaci a na silnici nemá co pohledávat. Pozornost si zaslouží také dvouhmotový setrvačník, kratší životnost má spojka a brzdy. Známé jsou úniky motorového, ale i převodového oleje, a to především u vozidel s vysokým nájezdem kilometrů. Vyskytují se vůle na předním stabilizátoru, můžete se s nimi setkat i v čepech a silentblocích přední nápravy. I z důvodu jejich lokalizace je vhodná prohlídka na zvedáku. Prověřte také veškerou elektrickou výbavu, stejně jako funkčnost klimatizace. Podobně jako u jiných vozidel i zde se někde stane, že nefunguje. Pochvalu si zaslouží kvalitní antikorozní ochrana karoserie a komfort odpružení, pokud je tedy podvozek vozu udržovaný v dobré kondici. Určitě doporučuji vybírat mezi automobily s rozumným nájezdem a jasným původem. Lepší volbu představují automobily s manuální převodovkou, která je rozhodně spolehlivější než automatická, s níž se občas setkáte. |