Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Podle českého vesmírného architekta budeme cestovat Muskovým telegramem

Z Prahy do Brna za 20 minut, i tak by se mohlo za pár let cestovat. Potrubní doprava nahradí na krátkých vzdálenostech letadla nebo dlouhé cesty autem, myslí si vizionář a vesmírný architekt Tomáš Rousek. Jak by podle něj mohl vypadat pražský terminál hyperloopu?
Vizualizace terminálu pro hyperloop na pražském Opatově

Vizualizace terminálu pro hyperloop na pražském Opatově | foto: Tomáš Rousek, Michael Batelka, Veronika Rabas

Celé dvacáté století fungovala v Praze potrubní pošta. Schránky s telegramy a malými zásilkami svištěly v rozsáhlé síti trubek v celkové délce 55 kilometrů. Denně se jimi proplétaly i tisíce kapslí. Důmyslný systém ukončily až povodně v roce 2002. Jenže možná ne definitivně. Potrubní doprava se do metropole může vrátit – ovšem v mnohem modernější podobě.

Říká se jí loop (česky smyčka) či hyperloop a nevozila by jen náklad, ale i lidi. Není to jen sci-fi vize. Hyperloop, který od roku 2013 propaguje americký miliardář Elon Musk, se už na několika místech na světě testuje a za pár let nejspíš první dráha zahájí ostrý provoz.

„Nápad vozit náklad a cestující v podtlakové trubce je starý přes sto let. Vizím potrubní dopravy se věnoval třeba i Jules Verne. Ovšem až teď to celé začíná být reálné,“ říká vesmírný architekt Tomáš Rousek, který se mimo jiné věnuje i budoucnosti dopravy a pro nedávnou konferenci na pražském ČVUT nakreslil vizualizaci terminálu hyperloopu v Praze na Jižním Městě.

Jak hyperloop funguje?
Je to vlastně trubka, ve které je (téměř) vakuum. V ní se pohybují malé kapsle pro zhruba dvacet cestujících. Hlavní výhoda je rychlost – kapsle se mohou díky téměř nulovému tření řítit až tisíc kilometrů v hodině, ale v reálu to zatím bude asi méně. Levitují na magnetických polštářích podobně jako třeba rychlovlaky Maglev v Číně nebo Japonsku. Pohání je lineární elektromotory uložené v potrubí. Kapsle pak mohou vyrážet na cestu klidně každou minutu jako metro. Vlastně to jakési metro je, akorát pro nesrovnatelně větší oblasti než dnes. Z Prahy do Brna byste jeli asi 20 minut. Do Berlína by vám to trvalo jen kolem hodiny.

Takže by to byla konkurence hlavně letecké dopravě.
Na kratší vzdálenosti, řekněme do tisíce kilometrů, rozhodně ano. Je to rychlejší, nádraží nemusí být někde daleko za městy jako letiště, odbavení by netrvalo hodinu, ale pár minut – stejně jako když dnes nastupujete do normálního vlaku. Kapsle by mohly jezdit do konkrétních destinací bez zastávek a přestupů a jedna za druhou. Chcete do Hamburku? Pak jděte na nástupiště 4B, tam na vás bude čekat přímý spoj, který pojede bez zastávek.

Fungovalo by to i na menší vzdálenosti?
Samozřejmě. U nás by se propojila velká města. Díky hyperloopu by se z Česka stala jedna velká aglomerace. Bydlet na Moravě a pracovat v Praze by nebyl vůbec žádný problém. Systém by ale nabízel i další zajímavé možnosti. Mohli byste s ním převézt třeba vaše auto na dovolenou. Představte si, že pojedete do Itálie k moři. Vjedete s autem do speciální kapsle a za dvě hodiny jste například v Toskánsku. K vašemu hotelu si pak pohodlně dojedete svým vlastním autem.

Zní to krásně, ale není to celé přece jen další nerealistické sci-fi?
Ta hlavní myšlenka zase tak nerealistická není. Po Muskovi se hyperloopu chytly další firmy. V současnosti technologie testují například v Nevadské poušti, připravují se systémy v Indii, Francii a Emirátech. Zkušební dráha má začít už letos fungovat také ve Švýcarsku. Technologie nejspíš nebude největší problém. Horší to bude s byrokracií a hlavně ekonomickými a bezpečnostními otázkami. Těch je samozřejmě víc než dost a budou se muset postupně vyřešit.

První se nabízí hned: Vyplatí se to vůbec, nebude to příliš drahé?
Jasně. Na papíře to působí hrozně efektivně, když nepřekonáváte tření. Ale udržovat systém blízký vakuu v dokonalém stavu, to bude stát hodně energie. Veškeré zařízení budete muset mít pořád v dokonalém technickém stavu, spousta peněz se bude muset investovat také do zabezpečení. Bezpečnostní systémy samozřejmě udělají celý systém mnohem složitější. Je nutné počkat na to, co ukážou první testy. S výsledky se pak bude pracovat dál.

Nastoupíte do aerodynamické kapsle, pohodlně se usadíte a za dvacet minut jste z Prahy v Brně. Bude hyperloop dopravou budoucnosti?

Nebude taková roura v pusté krajině ideální cíl pro teroristický útok?
Určitě je to otázka, kterou je potřeba řešit. Na druhou stranu si představuji, že hyperloop může být docela bezpečný. Teroristický útok se přece může odehrát třeba i na dnešní železnici. Ve vlaku cestuje mnohem víc lidí, na které můžete zaútočit, a žádné kontroly při nástupu nejsou. Myslím, že teroristé cílili hlavně na letadla kvůli tomu, že tam útok působí velmi dramaticky a připraví o život velké množství lidí naráz. V hyperloopu bude v jedné kapsli sedět jen dvacet lidí. Myslím, že teroristická hrozba tady nebude větší než třeba u železniční dopravy.

Kde se lidé svezou hyperloopem nejdřív?
Začne se určitě s nákladní verzí, která systém prověří – je to rozhodně lepší, než kdyby se hned na začátku riskovaly lidské životy. Navíc se to bude na spoustě míst hodit – v mnoha přístavech totiž už není místo pro další logistické sklady. Ty se staví dál od pobřeží, kde jsou levnější pozemky. No a spojení rychlým hyperloopem s velkou kapacitou bude pro tyto účely skvělé. To mimochodem není žádná vize, už se to reálně plánuje v Dubaji a v Indii. Právě tam vznikne nejspíš první ostrá verze.

Kdy to bude?
Myslím, že klidně už za pár let. Za pět let mohou první hyperloopy v pohodě vozit pasažéry – tipl bych si, že to bude v Emirátech. Tam už vytvořili ukázkové kapsle. Můžete si to celé prohlédnout, podívat se dovnitř, otestovat, jak jsou pohodlné sedačky.

Nastoupíte do aerodynamické kapsle, pohodlně se usadíte a za dvacet minut jste...
Nastoupíte do aerodynamické kapsle, pohodlně se usadíte a za dvacet minut jste...

Nastoupíte do aerodynamické kapsle, pohodlně se usadíte a za dvacet minut jste z Prahy v Brně. Bude hyperloop dopravou budoucnosti? Mapa ukazuje vizi sítě potrubní dopravy ve střední Evropy.

Je reálné, aby se podobná technologie objevila i v Česku, když máme problémy postavit třeba i obyčejný okruh kolem Prahy?
Záleží na politické a byrokratické vůli. U nás je opravdu problém v tom, jak všechny stavby strašně dlouho trvají – i když se jedná o dnes už zastaralý typ železniční technologie nebo dálnice – ty se zde protahují na desetiletí. V délce stavebního řízení patříme k nejhorším na světě, před námi jsou dokonce třeba takové země jako Rwanda nebo Bangladéš. To je u nás podle mě největší překážka. Když se to dělá někde, kde ta vůle je – jako právě třeba v Emirátech, tak se to může podařit extrémně rychle.

Třeba diskusi o hyperloopu v Česku urychlí i vaše vize pražského terminálu, kterou jste nakreslil.
Studii jsme představili na automotive konferenci na ČVUT koncem loňského roku. Není to žádný finální návrh, celé to vzniklo proto, aby se o tom vůbec začalo mluvit. Za pár let se to třeba už bude seriózně řešit na politické a ekonomické úrovni. A za dalších pár let, až se bude opět uvažovat o rychlovlaku, který by propojil Prahu s Brnem, už se bude vědět, že existují i jiné, daleko modernější a rychlejší možnosti.

Kam jste terminál umístil?
Na Jižní Město ke stanici Opatov, kde lze systém ideálně napojit na stávající dopravní síť. Je to místo, kde se D1, podél níž by alespoň částečně mohly trubice hyperloopu vést, potkává s metrem. Zároveň to celé lze propojit s nákladovým nádražím Hostivař. Je to tedy velmi strategické místo, navíc je na Jižním Městě pořád docela dost volného prostoru na další stavby: záchytná parkoviště a podobně. Představuji si, že by nádraží propojovalo různé druhy dopravy pomocí pater. Dole by bylo metro, nad ním autobusy, ještě výš hyperloop. Na úrovni povrchu by pak byla silnice a nad ní heliporty pro aerotaxi.

Tomáš Rousek

Pozemský a vesmírný architekt působící v Praze, Londýně a Lausanne. V NASA JPL navrhoval koncepty vesmírných lodí a stanic pro mise k asteroidu, na Měsíc a na Mars. Založil společnosti XTEND DESIGN v Londýně a A-ETC v Praze. Spolupracoval také na architektuře pro olympijské hry v Riu, mistrovství FIFA v Kataru a formuli 1 v Abú Zabí a dvě královské rodiny.

Tomáš Rousek

Takže z Brna do Prahy přijedu hyperloopem a po městě mě sveze dron. I to je budoucnost, kterou ještě zažijeme?
Na tom je vtipné, že v těchto oblastech jsou technologie rychlejší než legislativa a management v dopravě. Funkční dronová taxi už existují, vyvinula je řada společností. Třeba Airbus. Ti v San Francisku postavili tým, který vyvinul nový typ dronu během dvou let. Některá aerotaxi jsou navržená pro krátké vzdálenosti – třeba jen pár desítek kilometrů, což pohodlně stačí na cestu v rámci města. Pak máte ale třeba společnost Lilium Jet. Ta plánuje drontaxi, které vzlétne kolmo nahoru, pak se mu křídla otočí tak, aby dokázalo letět horizontálně. Takto uletí klidně tři sta kilometrů. Cestování by se neuvěřitelně zrychlilo a zjednodušilo. Představte si, že trávíte víkend někde na venkovské chalupě, v pondělí ale máte být na konferenci třeba ve Stuttgartu. No tak si přivoláte dron, ten vám přistane na poli za vesnicí a odveze vás na Opatov, kde přestoupíte na hyperloop. Sednete do kapsle a během hodinky jste ve Stuttgartu.

Dokonalá představa. Ale vidím tam spíš Toma Cruise než sebe.
Myslíte Mission Impossible? Třeba budeme překvapení. Fantastická je ostatně i myšlenka loopu – tedy jakéhosi pomalého hyperloopu. Je to síť podzemních trubic, které dramaticky urychlí cestování autem po městě. Vlastním vozem najedete na speciální podvozek, který se pak řítí poměrně úzkým potrubím pod městem rychlostí dvě stě kilometrů v hodině. Systém potrubí by byl v několika patrech nad sebou a každé podlaží by vedlo někam jinam. Z centra na letiště by to tak trvalo jen pár minut.

Ani to není tak nereálné, jak to zní. Elon Musk teď první takový tunel testoval v Los Angeles. Na automotive konferenci jsme ale diskutovali i o dalších věcech. Třeba jak vybudovat městský okruh, aby nebyl bariérou v krajině, ale stal se přirozenou součástí města.

To by fungovalo jak?
Na jihu je Pražský okruh vlastně hlučná a nevzhledná hradba. Na severu by se to dalo postavit jinak, jako jakási lineární městská čtvrť. Ve spodním patře by byla dálnice, nad ní by vznikla parkoviště, ještě výš obchody, sportoviště, kanceláře a úplně nahoře nebo podél dálnice prostory pro bydlení. Vyrostlo by tam tak jakési vícepatrové město. Obrovská výhoda by byla ekonomická úspora při stavbě okruhu. Vlastně je to hrozné plýtvání stavět jen samotnou dálnici za miliardy ze státní pokladny, když ty pozemky můžete použít pro další stavby nad tím. Okruh by tak byl nesrovnatelně levnější a ještě by vám krajinu nehyzdila hlučná a prašná dálnice. Něco podobného už funguje například v Abú Zabí.

V Abú Zabí vznikla experimentální zastřešená čtvrť Masdar, která se skládá z několika pater.

Autoři:
  • Nejčtenější

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

28. dubna 2024

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40...

Fiat 500X je tajný tip z bazaru. Když měníte olej, vydrží věčně

29. dubna 2024

Premium Kompaktní crossover je na trhu od roku 2014 a v roce 2018 prodělal facelift spolu s přechodem na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Autosalon v Pekingu ukazuje, jak moc Čína ujela zbytku světa

30. dubna 2024

„Auto není mrtvé a autosalony také ne. Když vidíte, kolik stovek influencerů a moderátorů, převážně...

Hračka do terénu CFMOTO v akci. Novinku roku jsme zkusili jako první z Česka

30. dubna 2024

Exkluzivně Největší novinka letošního roku je tady. Enduro CFMOTO 450MT jsme vyzkoušeli mezi prvními na světě....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Francouzský kodiaq se otočí na pětníku. Nabídne však milionové svezení?

3. května 2024

Vpředu tříválcová dvanáctistovka, vzadu větší „batoh“. Slavné jméno Renault Espace se vrací v nové...

Autovideo týdne: Kupte si Sennův „služebák“. Japonské ferrari před 30 lety osiřelo

5. května 2024

První květnový den uplynulo přesně třicet let od chvíle, kdy Ayrton Senna přišel na okruhu v Imole...

Nadšenci nastartovali své poklady a pádí z Prahy. Cílem je dojet do Atén

4. května 2024  13:35

V druhém ročníku akce Oldtimer Express vyrazilo v sobotu ráno z Prahy 43 posádek veteránů,...

Po Okruhu Českobrodském uháněli autodědečci i veteránský dorost

4. května 2024

Okruh Českobrodský, slavný závod s devadesátiletou tradicí, odstartoval svůj jubilejní ročník ve...

Před sto lety potkal Rolls Royce, aby postavili nejlepší auta světa

4. května 2024

Na den přesně před 120 lety se v Manchesteru poprvé setkali Henry Royce a baronet Charles Stewart...

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....