Červený vůz jede po dálnici D1. Udržuje si určitý rozestup. Ne sice podle pravidla dvou sekund, ale ani se autu před sebou nelepí na zadek. Najednou se před něj nacpe bílé auto a mezi vozy je tak najednou rozestup jen půl sekundy.
„Na českých silnicích vidíme, že řidiči pauzu, kterou někdo nechává, zabírají. Seberou rozestup tím, že se do té mezery zařadí. Pak je to problém vozidla, které se takto chovalo. A na to apelujeme. Potřebujeme toto chování změnit,“ popisuje Tomáš Neřold, vedoucí organizace BESIP, která se věnuje bezpečnosti v dopravě.
Obecné doporučení říká, že si máme od auta před námi nechat alespoň dvě sekundy. Případně si dvěma vydělit rychlost, kterou jedeme. Tedy při jízdě o rychlosti 80 kilometrů v hodině je dobré udržovat rozestup alespoň 40 metrů, abychom stihli v případě nutnosti rychle zabrzdit.
„Nejde však jen o samotnou brzdnou dráhu, což je neúprosná fyzika, ale také o reakční dobu. Je to individuální, nicméně je potřeba počítat s tím, že v každém případě je potřeba více než sekunda na to, abych vůbec zareagoval,“ vysvětluje vedoucí BESIPu.
Reportér iDNES.tv přitom na dálnici potkal auta, která si nechávala rozestup jen pár desetin sekundy. Například dva nákladní vozy na mokré vozovce jely od sebe 0,3 sekundy.
„Pod sekundu není většina řidičů schopna zabrzdit. Pokud je to pod 0,75 sekundy, tak už přes 90 procent řidičů nedokáže vozidlo zastavit, aniž by došlo ke střetu,“ uvádí Neřold.
Podle něj však nelze dogmaticky vyžadovat dvě sekundy všude. „Samozřejmě něco jiného je popojíždění v kolonách. Samozřejmě i tam je dobré nechávat si minimální vzdálenost. Ale my opravdu řešíme především situace nad 80 kilometrů v hodině, kdy už je vysoká nebezpečnost, protože vozidla nemají šanci zareagovat a dochází k vážným nehodám,“ dodává vedoucí Tomáš Neřold.
Vzdálenost vyjádřená dvěma sekundami zohledňuje rychlost a dá se odhadnout velmi snadno. Dvousekundovou dobu experti vyvodili z běžné reakční doby řidiče, která se pohybuje mezi 0,7 až 1,5 sekundy. Pozornost však ovlivňuje mnoho faktorů (únava, bystrost člověka, hydratace organismu, denní doba apod.), proto se zaokrouhluje na dvě sekundy.
Pokuta a čtyři bodyNový přestupek Ministr dopravy Dan Ťok připravil revoluční změnu bodového systému s přísnějšími sankcemi. Největší rozruch asi vyvolá nový čtyřbodový přestupek „nedodržení bezpečné vzdálenosti“. Přestupku se dopustí řidič náklaďáku, který se při rychlosti 80 km/h a vyšší přiblíží k autu před sebou na méně než 50 metrů, a na méně než 30 metrů, pokud jede v osobním voze. Osobní auta mají podmínky méně přísné, protože rychleji zabrzdí. O pokutě za tento přestupek se experti ministerstva dopravy dohadovali až do pondělí. Původně byla v návrhu dokonce rozdílná sazba pokut pro kamiony a osobní auta, což neprošlo. Nakonec bude sankce za nedodržení bezpečného odstupu činit čtyři až 10 tisíc korun. Legislativci ministerstva dopravy si mimochodem k tabulce poznamenali komentář, že doporučený odstup dvě sekundy nedodržuje mimo obec 30 procent řidičů. |
V Česku nelze za nedodržování rozestupů trestat
Zatímco v okolních státech, například v Německu či v Rakousku, hrozí za nedodržení bezpečného rozestupu pokuta v řádech desítek eur, v Česku ne.
Podle zákona je třeba dodržet dostatečnou bezpečnostní vzdálenost tak, aby se řidič mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo brzdění. Jenže toto obecné tvrzení není jednoznačné, a tedy dostatečně srozumitelné pro řidiče ani pro policii. Ti tak mohou bezpečnou vzdálenost mezi auty na silnici jen stěží kontrolovat, natož pak trestat. Trest hrozí až v případě, kdy dojde k dopravní nehodě.
„Byť český právní řád zná povinnost dodržení bezpečné vzdálenosti, už ji nekvantifikuje. Například v Německu je to měřitelné, a tím pádem vymahatelné. Využívají k tomu zejména automatizované systémy,“ řekl v pořadu Rozstřel ředitel dopravní policie Tomáš Lerch (celý rozhovor sledujte zde).
I v Česku však plánují nedodržení rozestupů vymáhat. „V současnosti velmi úzce diskutujeme s ministerstvem dopravy a víme, že ministerstvo připravuje novelizaci zákona, která by už zavedla konkrétní povinnosti při dodržování bezpečné vzdálenosti. Domnívám se, že model bude velmi podobný německému. Určitě bychom využili zkušenosti kolegů ze zahraničí a bavili se o instalaci buď automatizovaných systémů, nebo nějakého mobilního zařízení,“ dodal Lerch.
Vzhledem ke konstrukci osobních aut a prvkům pasivní bezpečnosti hrozí při zadním nárazu vyšší riziko zdravotních následků pro posádku sedící v předním autě.
Nárazem kvůli nedostatečné vzdálenosti může dojít k poranění krční páteře, tzv. whiplash syndromu, a to i při nízkých rychlostech. Whiplash má za následek fyzické i psychické zdravotní problémy trvalého rázu nebo vyžadující dlouhodobé léčení.
2. listopadu 2017 |
