Ne že by nechtěla, bez elektroaut, které neudá masám, se nedoplatí pokut za nadlimitní emise, jenže to celé nevychází. Zručnému cifršpionovi Diessovi totiž už před nějakou dobou přestalo vycházet to, že slíbil elektroauta prodávat lacino. A není to jen jeho problém: i když vám bigotní teslaři a geekové budou malovat křivky snížení cen lithia a z nich vyrobených akumulátorů, stále je to sakra drahé. A akumulátor je v elektromobilu ta nejdražší součástka.
Jenže právě s masivním rozvojem elektroaut evropská nařízení počítají, bez nich automobilky nesplní požadované emisní limity. A nejde jen o to mít taková auta v ceníku, musí je taky prodat.
Takže to dopadne pokubánsku. Elektroauta budou automobilky „na sílu“ nutit zákazníkům, co na ně nemají, nebo jsou pro ně nepoužitelné.
Auta se přestanou prodávat, různé služby sdílení aut a multimodální dopravy kombinující koloběžky, elektrické bubliny pro jednoho, vlak, metro, rikšu a brusle si bude ochotné zařazovat do svých městských dobrodružství jen omezené množství hipsterů.
Normální rodina, která potřebuje jezdit na nádraží na vlak, v pátek na nákup, v sobotu k babičce a v neděli na výlet zůstane u starého auta, protože už i to udržuje v kondici s obtížemi, nedejbože aby nabouralo, nebo se něco drahého neplánovaně porouchalo.
Nás, milovníky obstarožního železa, to potěší: stará auta budou mezi námi čím dál víc. Kolečka evropské ekonomiky se zadrhnou, protože výrobci aut, jejich komponent a zaměstnanci všech nebudou platit daně.
Takže budeme udržovat dnešní benzinové (a „nedejbože“ naftové herky), jezdit s nimi do roztrhání dvouhmotového setrvačníku a upadnutí výfuku. A tak - stejně jako Kubánci bastlí do starých chromových pětimetrových Amerik motory z moskviče - budeme udržovat tyto fosilie při životě, aby nám zachovaly základní mobilitu.
Evropská komise pak zhnuseně nařídí plošnou likvidaci aut starších (třeba) deseti let a my oblečeme žluté vesty, ve Francii už to testují.
