Letošní ročník je již 46. v pořadí, první autosalon byl v Tokiu uspořádán v roce 1954. Výstava se od konce padesátých let již tradičně koná na přelomu října a listopadu, od roku 1973 vždy ob rok, a to v letech končících lichou číslicí.
Daihatsu Rocky
Jméno, pod kterým fanoušci off-roadů znají klasický třídveřový teréňák z počátku devadesátých let, se vrací. Jde o nástupce městského SUV Terios, jehož druhá generace se vyrábí už od roku 2006 a v Japonsku se prodává pod názvy Daihatsu Be:go a Toyota Rush.
Novinka si zachová délku těsně pod čtyři metry i možnost pohonu všech kol. Má novou modulární platformu Daihatsu DNGA, která je menším souputníkem architektury TNGA využívané Toyotou. K tomu přidává přeplňovaný tříválcový motor 1,0 l s poněkud skromnými parametry 72 kW a 140 Nm. Standardem bude převodovka CVT.
Nové Daihatsu Rocky se bude prodávat i na vybraných trzích mimo Japonsko, především v Indii. Tamní verze pojmenovaná Toyota Rise by se měla představit za měsíc. Na indickém trhu přijde vhod délka jen 3 995 mm, protože auta měřící méně než čtyři metry spadají do výhodnějšího daňového pásma.
Honda Jazz
Poslední z malých MPV v nové generaci zjevně neztratilo nic ze svých tradičních vlastností. Jednoprostorová karoserie má kabinu protaženou až nad přední kola, velkou prosklenou plochu a variabilní interiér.
Zachován zůstal i unikátní systém zadních sedadel Magic Seats, který v poslední generaci Civicu Honda naopak vynechala. Sedadla lze tedy podle konkrétní situace buď sklopit do roviny, nebo naopak zvednout sedáky jako v divadle. Nádrž na palivo se totiž v rozporu s běžnou praxí nachází pod předními sedadly.
Jako by nový Jazz byl ze starého světa, když jedinou viditelnou úlitbou módním trendům je nová verze Crosstar se sadou černých plastů ve stylu SUV. Pod kabátem se však odehraje opravdová revoluce: nový Jazz dostane výhradně hybridní pohon.
Ačkoliv nejsou zatím známé bližší podrobnosti, je zřejmé, že půjde o obdobný systém, jaký se již nabízí v CR-V. To znamená výkonný trakční elektromotor spárovaný se spalovacím motorem, který je po většinu času oddělen od kol, a generátorem. Vzhledem k velikosti Jazzu bude spalovací motor pravděpodobně menší než dvoulitr v CR-V.
Do prodeje v Evropě se Jazz dostane v polovině roku 2020. Po již zmíněné hybridní CR-V je druhým důležitým modelem, který povede ke kompletní elektrifikaci evropské nabídky této značky.
Do roku 2022 chce japonská značka dostat do prodeje elektromobil Honda e a další čtyři elektrifikované vozy. Tím by mělo být završeno nahrazení konvenčních pohonů v nabídce, původně plánované na rok 2025.
Mazda MX-30
První elektrická Mazda sází na styl SUV-kupé. Na první pohled zaujme krátkými zadními dveřmi, které se otevírají proti směru jízdy – „jeden a půl“ páru dveří měla sportovní Mazda RX-8 a zrovna tak to má i konkurenční elektrické BMW i3. Karoserie má ostře řezané rysy s prudce klesající zádí, díky hladkým zaobleným plochám nevypadá nijak agresivně.
Technický základ je společný s modely Mazda 3 a CX-30, druhému z nich také odpovídají vnější rozměry: délka 4 395 mm, rozvor 2 655 mm a šířka 1 795 mm, jen výška 1 570 mm je nepatrně vyšší. Důvod je zřejmý, baterie našly místo v podlaze, která je také náležitě vyztužena.
Interiér odpovídá sesterským modelům, liší se hlavně provedením středového tunelu. Ostatně sama automobilka tvrdí, že chtěla postavit „auto s baterií, ne baterii na kolech“. Přesto se MX-30 tak trochu vymyká, a to důrazem na přírodní materiály. Odkládací přihrádky jsou vystlané korkem a kožené čalounění nahrazuje veganská alternativa.
Na technické podrobnosti je zatím Mazda skoupá, však se také MX-30 dostane k prvním zákazníkům až příští rok na podzim. Známá je jen kapacita baterií 35,5 kWh, která má stačit na ujetí 200 km. Již nyní běží i v Česku předprodej, zájemci se mohou zapsat do pořadníku na úvodní edici s cenou 899 990 Kč.
Subaru Levorg
Ačkoliv současné generace kombi Levorg teprve nedávno prošla faceliftem a spolu s ním dostala nový motor, Subaru už láká na příští provedení. Nový Levorg má sice přívlastek „Prototype“, vypadá velmi realisticky. Však se také začne vyrábět už za rok.
Nový Levorg má ostřejší rysy, útlejší přední i zadní světla a agresivněji tvarované nárazníky. Pro Subaru netypickým detailem je hranatý tvar vykrojení blatníků.
Našince zaujme nasávací otvor v kapotě, který u současného Levorgu s faceliftem zmizel – ale jen v Evropě, japonská verze drží i nadále přeplňované motory 1,6 l/125 kW a 2,0 l/221 kW.
Bližší podrobnosti zatím nejsou známy, pravděpodobné je nasazení hybridního pohonu, který nejprve míří do modelů XV a Forester. Zámořská média se zmiňují i o zcela novém přeplňovaném čtyřválci o objemu 1,8 l, ten se do Evropy vzhledem ke stávající strategii značky dost možná nepodívá.
Toyota Copen GR Sport
Novinkou v nabídce největší japonské značky je roadster Copen GR Sport. O zcela nové auto však nejde, stejný vůz ve stávající generaci už pět let nabízí dceřiná automobilka Daihatsu. Toyota se však nově rozhodla obohatit o tento atraktivní vůz nabídku své sportovní divize Gazoo Racing, která jinak v Japonsku čítá dalších jedenáct modelů – od Priusu po Supru.
Úprava Gazoo Racing spočívá především v novém exteriérovém paketu. Copen GR Sport má nižší a širší masku chladiče, vzadu náznak difuzoru, černá kola a další černé detaily. Uvnitř našly místo skořepinové sedačky Recaro, karbonový dekor a volant Momo. Co se týká techniky, dočkal se roadster ve sportovním provedení křížové výztuhy skeletu karoserie, zesíleného upevnění nápravnic a pomocných příčných výztuh. Zadní diferenciál je samosvorný.
Na motoru se naopak nemění nic. Důvodem je, že Copen spadá do daňově zvýhodněné kategorie kei, která určuje jednak limity vnějších rozměrů, ale také maximální objem motoru 0,66 l a jeho výkon nejvýše 47 kW.
Pod přední kapotou se proto nachází takto naladěný přeplňovaný tříválec, který pohání přední kola přes pětistupňový manuál nebo převodovku CVT se sedmi přednastavenými převody – stejně jako v ostatních verzích Copenu.
Zajímavostí je, že ten samý model GR Sport bude nabízet i samotné Daihatsu. To je dané specifickým způsobem prodeje nových aut v Japonsku – větší značky provozují více dealerských sítí, které se liší svojí nabídkou a cílovou skupinou zákazníků. Konkrétně Toyota má čtyři takové, nepočítaje Daihatsu a Lexus. Copen GR Sport tak bude dostupný ve dvou ze šesti prodejních kanálů koncernu Toyota.
Alpina B3 Biturbo sedan
Jedinou tokijskou premiérou evropské značky je poněkud překvapivě sportovní sedan Alpina B3. Německý specialista na exkluzivní vozy odvozené od BMW tím dává najevo význam japonského trhu pro své aktivity a také odlišnost vkusu v různých částech světa. Nová generace B3 jako taková totiž není úplnou novinkou, premiéru měla na frankfurtském autosalonu letos v září, v podobě kombi.
Podoba nové B3 jde v tradicích značky Alpina. Ta úspěšně aplikuje své charakteristické prvky na nejrůznější modely BMW. Specifický bodykit doplňuje nápis Alpina na předním nárazníku, čtveřice kulatých koncovek výfuku nebo disky kol v jednom ze dvou tradičních designů. Neodmyslitelně ke značce Alpina patří také decentní modrá a zelená barva karoserie – zákazníci si však budou moci vybrat i z celé řady dalších odstínů.
Motor je benzinový šestiválec se dvěma turby, specifická varianta třílitru, který bude pohánět také připravovanou M3 a již nyní se nabízí pro X3 M a X4 M. Alpina jej naladila na 340 kW a 700 Nm.
To je o 35 kW méně, ale také o celých 100 Nm více než originál od BMW – tak to Alpina dělá už delší dobu, její modely totiž nejsou tolik sportovně vyhraněné a před vysokým výkonem upřednostňují rychlost na dlouhých cestách a větší dávku komfortu.
Standardně dodávané spojení osmistupňového automatu a pohonu všech kol dopřává sedanu zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,8 sekundy. To je o desetinu rychleji než u kombi, které je o 80 kg těžší. Alpina navíc nemá omezovač rychlosti, a tak zvládne jet až 303 km/h. Ve srovnání s předchůdcem to znamená zlepšení o dvě desetiny a dva kilometry.
Alpine A110S
Francouzský specialista na sportovní vozy si Tokio vybral pro představené nejdražšího modelu ve své novodobé historii. Model A110S má snížený a přitvrzený podvozek, širší pneumatiky a silnější motor.
Osmnáctistovka uložená před zadní nápravou má díky vyššímu tlaku turbodmychadla výkon 292 koní, to je o celých 50 koní více než ostatní verze A110. Čas potřebný pro zrychlení z 0 na 100 km/h se díky tomu zlepšil o desetinu na 4,4 sekundy a maximální rychlost vzrostla z 250 na 260 km/h.
Základní cena je stanovena na 1,7 milionu korun. Provedené úpravy nepatrně zvyšují hmotnost auta, z 1 103 na 1 114 kg. Tento nárůst lze částečně kompenzovat objednáním příplatkové karbonové střechy a karbonových skořepinových sedadel.
Ačkoliv byl model A110S oficiálně představen už v srpnu, výstavní premiéru má v Japonsku – a ne náhodou. Každá šestá Alpine se prodá právě zde.
Renault Lutecia
Jedinou z běžných evropských automobilek, které vyrazily na tokijský autosalon, je Renault. Ten do Japonska přivezl novou generaci modelu Lutecia. Pod tímto názvem se neskrývá žádná specialita, ale naopak ten nejdůležitější model Renaultu, Clio.
Nový Renault Clio při premiéře na autosalonu v Ženevě
Renault pro svůj malý hatchback v Japonsku záměrně volí jiný název, a to latinské pojmenování pro Paříž (Lutetia Parisiorum). Ochranná známka Clio je totiž v zemi vycházejícího slunce dávno zabraná – od roku 1984 se tak jmenuje jedna z prodejních sítí Hondy (další jsou Verno, Primo a Cars Small Store). První Renault tohoto jména vyjel až v létě 1990.
Francouzské Clio, tedy Lutecia, v Japonsku není zrovna prodejním hitem. Prodejní čísla jednotlivých importovaných modelů nejsou k dispozici, celá značka Renault v roce 2018 v Japonsku prodala sedm tisíc aut (kromě Lutecie nabízí ještě Twingo, Captur, Kangoo a Mégane). To z ní činí až 22. nejprodávanější značku celkově a osmou nejžádanější z těch evropských.
Nicméně představuje jen 2 % japonského trhu s importovanými auty. Z přímé konkurence je nepatrně lepší Peugeot, oba ale vysoce překonává Volkswagen se sedmkrát většími prodeji. Trhu s importovanými auty v Japonsku totiž dominují prémiové značky.
Francouzům může Lutecia i tak dělat radost. Jednak Renault není v Japonsku příliš zavedenou značkou – dostupný je od roku 1994 a oficiální zastoupení automobilky bylo zřízeno až v roce 2012. Lutecia se navíc prodává za mnohem vyšší cenu než Clio v Evropě, základní cena v přepočtu převyšuje půl milionu korun.
