Pokud dojedete do centra New Yorku na Manhattan, asi vás záplava žlutých taxíků překvapí. Má to své důvody a není to zase tak exotické, podobný pocit budete mít ve většině světových velkoměst, kde mají taxíky nějaký povinný design.
V New Yorku to dnes už nejsou jen žluté vozy, ale i auta v zelené barvě, která však mají určitá omezení v působnosti. Proto v centru jasně převažují ty žluté (jednotná barva byla zavedena v roce 1970). Záplava taxíků je logická. Jestliže drtivá většina USA je vystavěna tak, že bez auta se v podstatě nikam nedostanete, tak New York a několik dalších velkých měst má vlastně evropské parametry a třeba právě v centru New Yorku je vlastní auto na překážku. Aktuálně je v nejlidnatějším městě USA vydáno 13 587 licencí pro žluté taxíky a tento počet je regulován zákonem.
Parkování je extrémně drahé a velmi omezené, platí se za vjezd do města tunelem nebo přes most, což je většina možností. New York má proto na americké poměry skvělou veřejnou dopravu (vlastně výbornou i z globálního pohledu) a taxíky ji doplňují. Ceny nejsou ani z našeho pohledu nijak drastické. Nástupní sazba je v přepočtu asi 57 korun a za kilometr (přepočteno, účtuje se po pětině míle nebo při pomalé jízdě za minutu) se platí zhruba 35 korun. Tedy prakticky jen o trochu vyšší sazby než jsou maximální v Praze. K tomu je nutné připočíst příplatky za špičku, noc a několik dalších příplatků v řádu desítek centů (11 až 17 korun). Na velmi bohaté město jsou to příznivé ceny.
Porovnat to můžeme s cenami za jízdu metrem. Jednotlivá jízdenka stojí v New Yorku v přepočtu 63 korun, týdenní neomezená 760 korun a měsíční neomezená necelé tři tisíce.
Nejenom žluté taxíkyV New Yorku samozřejmě jezdí i další taxislužby, ty však obvykle nemohou nabírat na mávnutí, jen na objednání. Třeba i zmíněné zelené taxíky nemohou nabírat pasažéry kdekoliv, jejich teritorium je omezené. Další, a velmi rozšířenou, alternativou jsou třeba moderní služby typu Uber, Lyft a další. Nebo si můžete objednat i limuzínu (dřív příbuzný Fordu Crown Victoria Lincoln Town Car, dnes často velké SUV, jako je Chevrolet Suburban) nebo mikrobus. I tyto typy přepravy jsou licencované. |
Ale zpět k taxíkům. V sedmdesátých a osmdesátých letech flotile aut vládly velké americké limuzíny. Třeba vzhledově poněkud obstarožní Checker série A, který se vyráběl od od roku 1959 až do roku 1982 a auta samozřejmě sloužila ještě v dalších letech. Checker byl výrobce právě jen vozů taxi a dlouho byl v tomto směru v USA jasným premiantem. V minulém století se v podstatě americký taxík rovnal Checkeru. A to už od dvacátých let.
Samozřejmě ani v sedmdesátých či osmdesátých letech nebyl Checker jediným typem taxi vozů v New Yorku. Zákazníci se mohli svézt plejádou tehdejších sedanů, jejichž rozměry byly značně nad evropským průměrem. A to vlastně platilo donedávna. Ze sedmdesátých či osmdesátých let můžeme připomenout Chevrolet Caprice. Devadesátky pak patřily legendě jménem Ford Crown Victoria.
Tento klasický sedan se v moderní podobě začal vyrábět začátkem devadesátých let a včetně druhé generace vydržel ve výrobě až do roku 2012, což se vzhledem k jeho designu a proporcím zdá až neuvěřitelné. Ovšem i ta dlouhověkost má svůj důvod. Od druhé generace v roce 2002 začal Ford produkovat verzi s prodlouženým rozvorem, která byla určená speciálně pro vozy taxislužeb. Mimochodem, auto se vyrábělo i ve speciální policejní verzi a v této podobě je v USA stále ještě docela často vidět.
Ford Crown Victoria jako newyorský taxík
Poslední roky produkce, od roku 2008, se už Crown Victoria ani nikomu jinému než velkoobchodním zákazníkům neprodávala. Ostatně, už o několik let dříve si auto koupil jen zanedbatelný počet soukromých zákazníků. Ale taxislužby zájem měly, ještě v roce 2011 Ford prodal skoro 50 tisíc aut.
Ještě relativně nedávno jste si v New Yorku v podstatě mohli mávnout právě na Ford Crown Victorii a pak zapadnout do měkkých zadních sedaček. Dnes jich sice ještě v New Yorku jako taxi několik jezdí, ale je to už spíš rarita. To když si vyrazíte přes řeku do New Jersey, tak Crown Victorii chytnete docela snadno, tam jich jezdí jako taxi ještě hodně. Akorát nemají ikonickou žlutou barvu.
Kdysi exotika, dnes globální modely
Všechna uvedená vozidla byla pro Evropany v podstatě exotická. Ne že by nebylo možné na Crown Victorii v Evropě natrefit, jezdí i v Česku, ale byla to prostě klasická americká auta, ať už po stránce designu, rozměrů nebo techniky. Jenže to bylo. Dnes je situace úplně jiná.
Celkově sice stále platí, že v USA se prodávají auta, která v Evropě neznáme, ale je stále víc těch globálních, které se prodávají tam i tady. A platí, že se přizpůsobuje především Amerika. A to vše má vliv i na skladbu taxíků v New Yorku. Pokud byste si chtěli pořídit stejné auto jaké používají newyorští taxikáři, tak ještě před takovými deseti lety by vám nezbývalo nic jiného než individuální dovoz a přivezli byste si exota. Dnes si pro mnoho modelů můžete zajít v Česku do autosalonu, respektive u některých do bazaru.
Taxi budoucnosti v Evropě propadlo
V New Yorku podle různých statistik jezdí aktuálně desítky různých vozidel jako taxi. Jenže drtivou většinu tvoří jen několik modelů, často s hybridním pohonem. Což byl jeden z požadavků samosprávy na moderní vůz taxi. V roce 2007 byla dokonce vyhlášena soutěž na taxi budoucnosti, které měly nahradit tehdy dominantní fordy. V soutěži se utkaly tyto vozy: Ford Transit Connect (v podstatě evropské auto) speciálně vyvinutý vůz od turecké společnosti Karsan a Nissan NV200. Vyhrál Nissan a dnes je to jedno z nejčastějších aut taxislužby v New Yorku. Paradoxně to není hybrid a bylo kolem toho dost soudních tahanic.
Nissan NV200 je globální model, který se donedávna prodával i v Česku, výroba modelů se spalovacím motorem (pro Evropu to byl diesel 1,5 litru) byla ukončena loni. Respektive on se prodává i dnes, ale už jen v čistě elektrické verzi s cenou přes milion korun, jmenuje se E-NV200. Nissanů jezdí jako taxi v New Yorku hodně, jelikož je to osobní dodávka, tak je to auto docela prostorné, ale subjektivně nepříliš pohledné.
NV200 byl v Evropě propadák, nejvíce kusů se prodalo v roce 2016, kdy to v celé Evropě bylo jen něco málo přes 7 tisíc kusů. Kdo by však chtěl mít auto, jako je newyorský taxík budoucnosti, může si vybrat z nepříliš široké nabídky bazarů. Pro zajímavost, nástupce s označením NV250 je převlečený Renault Kangoo.
Toyota, kam se podíváš
Další silnou značkou mezi newyorskými taxíky je Toyota. A to rovnou se čtyřmi modely. Dva z nich se přímo v Evropě a tedy i v Česku prodávaly či prodávají, jeden až v podobě nástupce a jeden je ryze americký. Tím je MPV Sienna, zajímavé auto, ale v Evropě dostupné jen v rámci individuálních dovozů. Stejně tak se do Evropy dostal i model Camry minulé generace, který je v New Yorku jako taxi k vidění velmi často. Jeho nástupce se však loni začal prodávat, kdy značka řadu Camry do Evropy po letech vrátila.
Co však z Evropy známe velmi dobře, jsou modely Prius+ a Rav4. Prius+ je stále aktuální, ač v Česku nepříliš rozšířená větší varianta základního Priusu. Rav4 je velmi rozšířené SUV, v New Yorku logicky nejčastěji v minulé generaci, nová přišla do prodeje prakticky až loni. Modely Rav4, Prius+ a Camry jezdící v New Yorku jako taxi jsou většinou hybridy (Prius+ logicky vždy), Sienna má šestiválcový benzinový motor.
Dalším velmi rozšířeným vozem taxi v New Yorku je Ford Escape Hybrid druhé generace. Ten se už dávno nevyrábí, v roce 2013 ho nahradil model Kuga, který se v USA jmenoval nadále Escape. Další generace bude opět nová Kuga (Escape v USA).
Ale zpět k Fordu Escape Hybrid druhé generace, ten se sice v Evropě neprodával, ale v případě první generace bylo v prodeji jeho dvojče Mazda Tribute. A to i v Česku. Dnes v nabídce ojetin paradoxně častější auto než již zmíněný Nissan NV200.
Výše uvedené vozy uvidíte jako žluté taxi v ulicích New Yorku nejčastěji. Majitelé licence mohou sice vybírat z mnohem širší palety aut, namátkou mohou mít Chevrolety Impalu nebo Malibu, Nissan Altimu, Ford Fusion (Mondeo), Hyundai Sonatu, Lincoln MKZ nebo nejnověji i Teslu 3. Jenže na ulicích tato auta potkáte spíš výjimečně. Otázkou však je, nakolik je uvedený seznam striktně vyžadován. Protože jsme na ulicích New Yorku třeba zastihli i v Česku dobře známý Ford C-Max, který v seznamu nefiguruje.
