Před třemi roky britští analytici odhadovali, že emisní limity nastavené Evropskou unií splní všehovšudy tři automobilky – Volvo, Toyota a s odřenýma ušima Nissan-Renault. Že to tehdy znělo zbytečně pesimisticky? Realita je ještě krutější. Limit nesplní nejspíš nikdo. A to bude znamenat, že Unie začne výrobce aut pokutovat za to, že vozy vypouštějící nadlimitní emise prodávají. Složitý mechanismus výpočtu pokuty jsme popsali zde.
„Poté, co se emise opět zvýšily, nám výpočty ukazují, že třináct největších evropských výrobců zaplatí na pokutách víc než 14,5 miliardy eur,“ shrnuje Michael Schweikl, specialista PA Consulting na automobilový trh. Nabízí se také otázka, co si za takovou sumu Evropa pořídí.
Proč emise vzrostly? Podle studie za to může větší poptávka po výkonnějších motorech, které zákazníci chtějí logicky do větších aut, převážně SUV. K tomu se přidává strašák zákazu naftových motorů. Lidé víc nakupují benzinové agregáty. A ty – pokud odhlédneme od emisí jiných nebezpečných plynů – prostě žerou víc a tím produkují víc CO2. Studie navíc pracuje s daty teprve za rok 2018. To znamená, že na ni ještě nemělo vliv zavedení reálnější metodiky měření papírové spotřeby aut s označením WLTP.
Šedé autíčko – průměr emisí za rok 2018, modré – předpokládané emise za rok 2021, zelené – předepsaný cíl
Jediná Toyota má šanci přiblížit se k limitu
Podle Unie by mělo jedno vyrobené auto příští rok vypouštět průměrně 95 gramů CO2 na kilometr. To neznamená, že by nemohla vznikat auta s vyšší spotřebou, jde skutečně o průměr. Jinými slovy – za každý prodaný elektromobil s nulovými emisemi může automobilka teoreticky prodat jedno konvenční auto s emisemi 190 gramů, aby limit splnila.
To dnes nejvíc nahrává Toyotě, která už dnes prodává významné množství hybridů splňujících limity. Podle PA Consulting by za rok průměrná Toyota měla produkovat 95,1 gramu CO2. Limit tedy přestřelí jen o desetinu gramu. To ale stačí na to, aby na pokutách zaplatila Unii 18 milionů eur, tedy nějakých 450 milionů korun.
Na druhém místě žebříčku je podle studie koncern PSA, který dosud sdružoval značky Peugeot, Citröen a Opel. Podle studie by se mohl do konce letošního roku dostat na 95,6 gramu CO2. Jenže studie ještě nezohlednila plánovanou fúzi koncernu se skupinou FCA sdružující portfolio značek koncernů Fiat a Chrysler, které rozhodně k premiantům ve snižování emisí nepatří.
Ještě v roce 2017 na jedno vyrobené auto FCA průměrně připadalo 119,9 gramu oxidu uhličitého. O rok později to bylo o 5,5 gramu víc. I kdyby automobilka za rok srazila hodnotu zpět na původní úroveň, stejně zaplatí na pokutách astronomických 2,5 miliardy eur, tedy nějakých 62 miliard korun. Tento klacek by ovšem v současnosti dopadl na koncern PSA.
Bohatá bezemisní nevěsta jménem Tesla
Cestou může být úhybný manévr, který FCA oznámil loni. Plánuje formálně zařadit do své flotily elektromobily Tesla. To by mu umožnilo papírově snížit emise na jedno vyrobené auto na přijatelnou úroveň (více čtěte zde). Deset měsíců stará informace však nemá žádný vývoj. Tesla mezitím oznámila stavbu vlastní továrny v Německu (čtěte zde). Stoprocentně elektrická značka se takto může spojit s kýmkoliv. A při pokutách, které jednotlivým automobilkám hrozí, to bude hodně bohatá nevěsta.
Jedním z ženichů – i vzhledem k zemi, kde má továrna Tesly vzniknout – by mohl být Volkswagen. Emise jeho aut se trvale drží kolem 121 gramů a je úplně jasné, že hranici 95 gramů se nemá šanci přiblížit. Studie odhaduje, že za rok se dostane maximálně k hranici 110 gramů. Výše pokut od příštího roku? Vzhledem k počtu prodaných aut brutálních 4,5 miliardy eur. Pro představu – to je rozpočet celé České republiky na měsíc. Šéf Volkswagenu Herbert Diess má navíc podle svých prohlášení pro Teslu slabost. Loni se spekulovalo o tom, že by německý koncern v americké elektroautomobilce koupil podíl.
Relativně v klidu mohou být prémiové značky. Je jasné, že limity nesplní. Na druhou stranu v tom budou všichni stejně. Takže prémiová auta pravděpodobně zdraží, při jejich ceně to ale bude možné snadněji promítnout do finální ceny a zátěž přenést na zákazníka. Třeba skupina Jaguar-Land Rover je aktuálně na 150 gramech. A když půjde všechno dobře, dostane se na 135.
BMW je aktuálně na 123 gramech, dostat by se mohlo na 110 gramů. Hůř je na tom Mercedes. Studie mu věští, že ke konci roku by se mohl pohybovat na hranici 114 gramů. Do cen prémiových aut se budou pokuty snažit zahrnout i velké koncerny. Zdražit tak mohou vozy Audi a Porsche (skupina Volkswagen) nebo Maserati a Ferrari (koncern FCA, respektive PSA).
Na velký průšvih má zaděláno Volvo. To se totiž ještě před třemi roky tvářilo, že díky nástupu elektromobilů a hybridů limit splní. Podle plánu neměla automobilka v roce 2019 prodat jediné auto, které by nebylo minimálně hybrid. Jak to bylo ve skutečnosti? Hybridů se prodalo přes 46 tisíc. Úctyhodné číslo. Jenže v reálu sotva desetina evropských prodejních čísel. A na představení čistého elektromobilu se stále čeká. Místo poklesu tak emise modelů značky Volvo meziročně vzrostly o 5 gramů. A do konce roku budou sotva na 121 gramech.
Světlo na konci tunelu? Nereálné prodeje elektromobilů
Kudy z téhle situace ven? Cesta se samozřejmě jmenuje „elektromobilita“. Jenže to by se musely elektromobily prodávat. A k tomu by bylo potřeba, aby je někdo chtěl. Realita je neúprosně mrazivá. V roce 2018 prodaly sledované značky v Evropě kolem dvou set tisíc elektromobilů. Dnes už víme, že za loňský rok to mohlo být kolem tří set tisíc. To je sice raketový nárůst, ale aby to automobilkám pomohlo splnit požadované emise, muselo by se letos prodat – podržte se – dva a půl milionu elektromobilů. Ne plug-in hybridů. Opravdu plně elektrických aut. Že se to nestane, je úplně jasné.
Jak z toho ven? Pomiňme variantu, že se na úrovni Evropské unie někdo chytí za nos, uvědomí si, že likviduje páteř evropské ekonomiky a nesmyslné cíle zmírní. Podle analytiků PA Consulting bude úplně zásadní, jak Unie investuje peníze, které vybere na pokutách.
Právě EU je totiž subjektem, který může těch absurdních patnáct miliard eur (tedy 390 miliard korun) z pokut, které ve finále zaplatí zákazníci, dát do vývoje nových alternativních pohonů. A na rozdíl od jednotlivých automobilek to může udělat generálně. Zkrátka je investovat do vědy a výzkumu, které mohou přinést výsledky pro všechny automobilky. Unie je v tomto směru paradoxně autoritou, která může eliminovat technologický souboj mezi značkami a investovat do řešení, které ve finále pomůže všem.
Studie, kterou britští analytici nyní vypustili, sama o sobě ukazuje, že růžové brýle jsou k ničemu. To co si před pár roky všechny značky představovaly, je úplně mimo realitu. Elektromobily kupuje zlomek zákazníků, kteří je dnes podle jejich představ m
ěli chtít. Plug-in hybridy, na které se sázelo, jsou stále v menšině. A vůbec nemají parametry, o nichž konstruktéři před pár roky snili – třeba dojezd v ryze elektrickém režimu kolem 100 kilometrů.
Lidé chtějí stále stejná auta, jaká si kupovali doteď. Jenže aby je mohli dostat a nemuseli je přeplatit, musí se na každý kus najít jeden ekonadšenec, který si dobrovolně koupí elektromobil. Aby statistika seděla.
