ECO energy Rally Bohemia je závod určený pro vozy s ekologickým pohonem. V letošním ročníku jelo 25 elektromobilů, čtyři plug-in hybridy a jeden vůz poháněný CNG. My, tedy já v roli řidiče a manželka v roli navigátorky, usedli do čistě elektrické Kia e-Soul a dostali startovní číslo 7. Na rally jsme poprvé.
Zatímco na klasické rally je cílem projet daný úsek za co nejkratší čas, tedy co nejrychleji, u ECO rally je cílem projet daný úsek za pořadatelem určený čas, tedy pokud možno nejpřesněji podle stanovené rychlosti. Ta je měřena tajnými měřicími body podél trasy, takže je danou rychlost potřeba držet v celém průběhu úseku – za odchylky jakýmkoli směrem, počítají se v desetinách sekundy, se načítají trestné body.
Kartička nahoře je „jízdní výkaz“. Posádka jej dostane na startu před každou etapou a jsou v něm uvedeny parametry jednotlivých RS, tedy zkoušek pravidelnosti. Knížka dole je takzvaný „road book“ nebo-li itinerář, podle kterého se řídí navigátor. I té se dotkne nejdříve minutu před startem.
Základem je itinerář určující trasu – od startu do cíle, jak měřené úseky, tak přejezdy. Pokud vezmeme jako příklad první instrukci na obrázku výše, pak se změna odehraje na 84.68 kilometrech od startu, 330 metrů od předchozí navigační instrukce a bude se zahýbat doleva na křižovatce tvaru „T“ před chatou „Stará Škola“ za kterou je konec vesnice. Což je zrovna nádherně definovaný bod, mnohem častěji je vodítek podstatně méně. Posádka musí jet po přesně dané trase, pokud mine některý z tajných kontrolních bodů nebo je projede v jiném pořadí, dostává trestné body.
Druhým podstatným dokumentem je jízdní výkaz, na kterém se posádka mimo jiné dozví, za jaký čas má celou etapu absolvovat – u příkladu na obrázku jsou to 3 hodiny 10 minut. Dřívější příjezd je povolen, za každou minutu po uplynutí limitu jsou, jak jinak, trestné body. Hlavní je však rozpis parametrů jednotlivých „RS“, tedy měřených zkoušek pravidelnosti. Podle nich posádka ví, že třeba v RS11 má v úseku 0,00–2,40 kilometru jet rychlostí 37,6 km/h, v úseku 2,40–10,80 km rychlostí 42,1 km/h a tak dále. Někdy má úsek několik kilometrů, jindy i jen stovky metrů.
Bez aplikace ani omylem
Mimo startu a cíle měřených úseků nejsou na trati žádné značky, pro přesnější rozpoznání jednotlivých úseků proto potřebujete speciální aplikaci, podle které si rovnáte rychlost v různých úsecích a odpočítáváte vzdálenost podle itineráře. My jsme, stejně jako většina posádek, zvolili Rabbit Rally 2.0 a měli ji ve voze současně na dvou telefonech, což se nakonec ukázalo jako počet nedostatečný, ale k tomu o něco později.
V měřených úsecích musí řidič neustále kontrolovat rychlost, potažmo časovou odchylku od ideálu v daném místě - základní vodítko mu poskytnou zvukové signály aplikace, pro přesnější údaje ale musí očima překmitávat na displej. Druhý smartphone s aplikací využívá navigátor. Ocenili jsme head-up displej promítající telemetrické údaje vozidla do zorného pole řidiče, do kapličky za volantem jsem se během závodu prakticky nepodíval.
Do aplikace si totiž můžete (tedy spíše musíte) přepsat údaje z jízdního výkazu a na startu spustit přesný odpočet. Aplikace vám tak říká, jakou rychlost máte zrovna udržovat a o kolik sekund, či lépe desetin a setin sekundy dříve či později, jste měli daným úsekem projíždět. To řidič vidí v horní polovině displeje (v našem případě na telefonu vlevo), přičemž červené pole znamená „zpomal!“ a zelené „zrychli!“. Ve spodní polovině displeje vidíte aktuální rychlost a její odchylku od požadované a ujetou vzdálenost od začátku měřeného úseku.
Druhý telefon slouží pro orientaci navigátora, vidí zde ujeté kilometry od začátku etapy a aktuální a průměrnou rychlost. Klíčové jsou pro něj ale právě ty kilometry, díky kterým ví, že ona uzounká odbočka někam za křoví je opravdu to místo, kde máme na kilometru 89,36 odbočit.
Parc Ferme aneb Podpětí libereckých lamp
Každá etapa začíná a končí na takzvaném „Parc Ferme“, což je francouzský výraz pro zabezpečené uzavřené parkoviště, kde posádka vozidlo odstaví, a jakmile jej opustí, může se k němu přiblížit až 15 minut před startem další etapy.
Parc Ferme na námětí Dr. Edvarda Beneše v Liberci krátce před příjezdem dalších posádek. Parkovací prostor byl jinak zcela plný a rozvaděče obsazené.
Liberecké náměstí Dr. Edvarda Beneše bylo také jediným místem, kde bylo během ECO energy Rally povolené nabíjet. Každý účastník měl k dispozici jednu 230 V/16 A jednofázovou zásuvku, což nám s úsporným soulem bohatě stačilo, ale pro některé posádky se „žravějšími“ vozidly to bylo jen tak tak.
Situaci totiž ještě komplikoval fakt, že přívody k rozvaděčům vytažené z přípojných míst v lampách veřejného osvětlení, které tradičně napájí stánky na trzích a koncerty, byly nejspíše daleko od rozvodny a nebyly stavěné na nabíjení devětadvaceti vysokokapacitních akumulátorů. Napětí v síti tak po připojení všech vozidel klesalo i lehce pod 200 V (podle aplikace nabíjecí sady Moon2Go), takže se vozy nabíjely pomaleji, než by mohly.
43 km/h nemusí znamenat „pomalu“
První jízda, kterou jsme absolvovali, slouží ke kalibraci rally aplikace, aby její měření co nejpřesněji odpovídalo tomu oficiálnímu, podle kterého je počítán itinerář. Je to úsek s přesně definovaným začátkem a koncem, který projedete rychlostí 50 km/h a na konci do aplikace zadáte oficiální délku úseku (tedy ujetou vzdálenost). Pak se vrátíte na začátek, úsek projedete ještě jednou a pokud sedí oficiální kilometráž se stavem počítadla v aplikaci, můžete pokračovat k měřeným etapám.
Většina ECO rally se jede po po komunikacích v běžném provozu a s povinným dodržováním pravidel silničního provozu. Že udržet i nevysokou rychlost může být docela problém, nám došlo asi po třetím odbočení, kde jsme v úzkém stoupání dojeli historický motocykl se sajdkárou a několik minut se plahočili sotva poloviční rychlostí v mohutných oblacích světlého dýmu. Než jsme přepnuli na vnitřní okruh, měli jsme typického zápachu plné nosy, což nám v kabině vozidla bez výfuku přišlo docela vtipné.
 |
Ztracené desítky sekund je potřeba rychle dohnat, abychom nenabírali trestné body i na dalších měřících bodech. Mírnější zatáčky se rychle střídají s prudkými vracáky, klesání se stoupáním, a ačkoli e-Soul se svými 150 kW/395 Nm snadno razantně zrychluje i v prudkém kopci, není nám to nic platné – pneumatiky Nexen Nfera SU1 mizerně drží i na suchu, a teď je po dešti, takže i v padesátikilometrové rychlosti bezradně kvílí, prudší zatáčky bereme mírně bokem a ztrátu tak doháníme postupně v rovinkách.
V prvním celkovém pořadí se ocitáme na 17. místě, a vzhledem k tomu, že se podobné akce účastníme poprvé, z toho nejsme nijak zásadně rozladěni.
Stačí jedna chyba
Studená sprcha přijde až druhý den, kdy na startu první „erzety“ nevynulujeme počítadlo kilometrů v Rabbit Rally pro řidiče – hloupá začátečnická chyba, takže nám nesedí úsekové časy a jedeme v podstatě na blind. Nabíráme hromadu trestných bodů, za což bychom si nejraději nafackovali, ale není nám to nic platné, vyhrabávat se z toho budeme po zbytek rally. V dalších úsecích to již docela jde, ve výsledkové tabulce se najdeme na 15., 18. a 12. místě.
Odpolední etapa začíná na okruhu v Sosnové, což je hezké zpestření, ale jednak se snažíme jet s ohledem na spotřebu, které režim sport a „plný knedlík“ rozhodně neprospěje, jednak chybí přípravné kolo a rovnou se vyráží na ostro, takže vítězí opatrnost, plníme předepsaný časový limit a pokračujeme dál.
Posádka číslo 7 na okruhu v Sosnové.
V dalších etapách jsme byli na 5., 20.,15., 25. místě (maličko jsme zakufrovali) a v páteční poslední RZ se nám podařilo zahodit vše, co se nám zatím povedlo. Asi 20 sekund před startem etapy nám totiž na telefonu přes Rabbit blikla notifikace SMS pořadatele s tím, že dochází k dodatečné úpravě parametrů na trase, ve které bohužel automatická korekce při odesílání zaměnila km za km/h. Ve voze proto proběhl dialog zhruba v tomto znění: „Báro, je tam nějaká změna rychlosti.“ „Jo, nová čísla jsou ve výkazu,“ ukázala navigátorka na propiskou připsané hodnoty. A tak se nám podařilo zaměnit změnu délky daného úseku RS za požadovanou rychlost. Víc trestných bodů v této jízdě nikdo nenabral.
Jizerky v mokru a uzavřené úseky MČR
V sobotu ráno prší. Což je problém, protože nexeny odvádí nejlepší práci, když auto stojí na parkovišti, ale jízda na mokru opravdu není jejich doménou. Etapa se jmenuje Monte, odehrává se v Jizerských horách, a tak není třeba zdůrazňovat, že většina trasy vedla prudkými krpály nahoru i dolů, nechybí pořádné vracáky, uzounké klikaté silničky … a my se v zatáčkách smýkáme, gumy kvílí a marně hrabou, a tentokrát i silněji pociťujeme určitou nedotáčivost e-Soulu. Vynahrazují nám to doslova dechberoucí výhledy a scenérie. Těmi se nesmí kochat ani řidič, ani navigátor a jeho „Támhle doleva by to bylo k Zuzce na chatu ...“ působí v daný moment zcela nepřístojně.
Starty RS jsou „samoobslužné“, vyráží se vždy v celou minutu, nejdříve minutu po odjezdu předchozí posádky. Přesný čas zajišťuje služba Time.is
Do šance na alespoň trochu rozumné umístění nám nakonec vráží vidle protijedoucí šofér šinoucí se prostředkem silnice, který jen zastavil a s úsměvem čekal, až vycouváme a uhneme na travnatou krajnici natolik, že prostředkem mohl dále pokračovat.
Odpoledne patří cestám uzavřeným pro konání MČR v Rally. Neplatí zde pravidla silničního provozu a na mnoha místech je vozovka pokryta z krajnic vyházeným štěrkem, hlínou a pískem, takže čekáme poněkud divočejší zážitek. Ten se ale příliš nekonal.
I zde totiž jedeme zkoušky pravidelnosti a rychlosti jsou nastaveny proklatě nízko. „Vaše auta nejsou na závody homologovaná, nemáte ochranné rámy, nemáte přilby, pokud by nastal průšvih, byl by problém i s pojištěním,“ vysvětluje důvody nízkých limitů Petr Němec z pořadatelského týmu.
Pořadatelé stále ví, kde se které vozidlo pohybuje. Je to jedno z bezpečnostních opatření.
Takže tam, kde se předtím proháněly závodní speciály stokilometrovou rychlostí, se my pohybujeme nejčastěji čtyřicítkou nebo padesátkou, takže fanoušci kolem cest museli získat dojem, že ve vsi hledáme samoobsluhu nebo někoho, kdo by nám hodil prodlužovačku. Přesto mávají, tleskají a skandují „Jedu!!, Jedu!! Přidej!! Šlápni na to!!“ a nemohou tušit, že bychom rádi, že bychom mohli, ale nesmíme.
V zádech navíc máme houkající „safety car“, protože policie již chce cesty co nejrychleji otevřít, a my jim tak trochu stojíme v cestě. Tuto etapu bychom pro příště nazvali padesát odstínů stresu.
Zklamání z GPS a parádní Staroměstská v Boleslavi
Pokud někdo získal pocit, že rally aplikace vycházející pouze z GPS dat přijímačů v telefonu poskytuje kdovíjakou přesnost, bude zklamán. Zejména v lesních údolích a prudkých zatáčkách se evidentně některé satelity občas ztratí z dohledu a na displeji najednou místo 39,6 km/h na chvilku blikne třeba 11,8 km/h, což samozřejmě jízdní bilanci rozhodí a aplikace od té chvíle ukazuje nepřesné hodnoty. Chybnost informací na displeji se navíc zvyšuje či snižuje podle toho, nakolik se vám daří volit stejnou stopu jako pořadatel, z jehož hodnot vychází itinerář.
My jsme se snažili přesnost zvyšovat tak, že jsme při průjezdu některých jasných milníků na cestě editovali počítadlo kilometrů podle údajů v itineráři. Trefování se do ikon na displeji umístěném na okně za jízdy je velmi nesnadné, ale existuje na to trik, který jsme se však bohužel dozvěděli až ke konci závodů. Aplikace Rabbit Rally lze přepnout do párového režimu, kdy ta v telefonu na okně je ovládána z jiného telefonu nebo tabletu, který má na klíně (nebo jinde v dosahu) navigátor, což je samozřejmě rychlejší a pohodlnější. Takže raději smartphony nikoli dva, ale čtyři.
Vozidlo je vybaveno trojicí GPS jednotek, žádnou z nich ale nemůže posádka nijak využít. Čelní GPS jednotka od AnubeSport odesílá data pro vyhodnocení přesných výsledků.
Existují i profi řešení, která sbírají data z ABS čidel vozidla, případně magnetických senzorů, které umístíte na kola a do podběhů – aplikace tak může údaje z GPS přijímače korigovat dalšími daty, a zpřesňovat tak výsledek. Tyto high-tech pomůcky nebyly na ECO energy Rally Bohemia povoleny, zmiňujeme to jen pro ilustraci, co všechno do mixu rozhodujícím o výsledku může vstoupit.
To už jsme ale v neděli, posledním dni, kdy se z Liberce vyráží směrem k Českému ráji a zas se trochu mění charakter silnic a výhledů z nich. V jednotlivých RS se umisťujeme na 2., 18., 19. a 19. místě a dorážíme do Mladé Boleslavi, kde nás čeká poslední rychlostní zkouška, tradiční a legendární Staroměstská.
Stará dlažba a centrum města je zase úplně nový zážitek, v pořadateli vyprázdněných uzavřených uličkách, kde bychom normálně jeli opatrně dvacet, svištíme dvoj až trojnásobkem, kličkujeme mezi chodníky a zdmi domů, při prudkém vracáku do prudkého stoupání zbývají od kamenné zdi centimetry, ale na rozdíl od některých jiných posádek si s obratným e-Soulem nemusíme couvnout, ale dáváme to v jednom oblouku. Z venku to musí být zajímavá podívaná. Žádné burácení motoru a rány z výfuku, ale ticho rušené pouze odletujícím pískem a štěrkem, kvílení gum na dlažbě a rány při přejezdu železných kanálových poklopů.
Jsme na bedně!
Vyhlášení výsledků na Staroměstském náměstí je pro nás nakonec příjemným zakončením celé akce. V kategorii „Rally spotřeby“ jsme se umístili na druhém místě – z naší zásuvky v rozvaděči jsme odebrali 35,96 kWh.
Kategorie spotřeba: první místo Huňáček/Formánek s KIA e-Soul, druhé místo Nývlt/Nývltová s KIA e-Soul a třetí místo Hunčovský/Hunčovská se Škoda Citigo-e iV.
Číslo to mohlo být i o něco nižší, do cíle jsme dorazili se zbytečnou rezervou 32 % kapacity akumulátoru a 160km dojezdem, takže jsme mohli nabíjet i méně, ale nechtěli jsme nic riskovat. Kombinace nízké spotřeby e-Soulu a jeho velké 64kWh kapacity akumulátoru byly pro dobré umístění ideální podmínky.
Multitasking
ECO energy Rally Bohemia je velmi zajímavá akce. Do závodu totiž vstupuje spousta proměnných, včetně provozu, pravidel silničního provozu, nutnosti orientace v prostoru, schopnosti rychlého a přesného vyhodnocení údajů itineráře, správného využívání rally aplikace a jejích možností, řízení v mnoha různých podmínkách a různém terénu a také spousta krásných výhledů a scenérií.
