Nynější plány EU přitom v daném období počítají se snížením emisí o 37,5 procenta. V aktuální situaci, kdy mnoho výrobců padá do ztrát, počítá následky propadu za koronavirus a obává se budoucnosti, to zní jako špatný vtip.
O návrhu na zpřísnění emisních limitů informují tento týden německá média. Mluvčí Evropské komise se k těmto informacím odmítla vyjádřit, zatímco německý svaz automobilového průmyslu VDA zpřísnění limitů důrazně odmítl, píše Reuters.
Dokument, který by měla komise zveřejnit příští týden, rovněž představuje širší plán, podle kterého by měly emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 klesnout minimálně o 55 procent oproti roku 1990. Současným cílem EU je přitom snížit emise v daném období o 40 procent. Dokument má rovněž nastiňovat, jakým způsobem lze nového cíle dosáhnout.
Agentura Reuters tento týdenzjistila, že komise Evropského parlamentu pro životní prostředí prosazuje ještě vyšší, 60procentní snížení emisí. Tohoto cíle by měly automobilky dosáhnout do roku 2030, oproti úrovni roku 1990. EU chce dosáhnout do roku 2050 „klimatické neutrality“. Parlament bude o novém předpisu hlasovat začátkem října.
Zákon o klimatu musí také schválit národní vlády, které se neshodují na tom, jak ambiciózní by měl být nový cíl EU v oblasti snižování emisí do roku 2030. „Cíl snížit emise o 55 % má podporu asi 12 zemí, ale některé východní státy se odmítly zavázat k jakémukoli novému cíli, než uvidí posouzení ekonomických nákladů,“ píše Reuters.
„Není jasné, který cíl má většinovou podporu v celém parlamentu, ale doufám, že pokud bude mít parlament vysoké cíle, mohl by tlačit na vlády, aby přijaly ambicióznější cíl,“ uvedl francouzský zákonodárce Pascal Canfin, který předsedá výboru pro životní prostředí. „Všichni víme, že 55 % je již velmi ambiciózních, ale věda dokonce požaduje více,“ dodal.
Emise rostou kvůli boji za jejich snižování
Dnešní auta jsou mnohem čistší než ta, která se vyráběla před několika lety. Například Society of Motor Manufacturers and Traders (SMMT) uvádí, že průměrný nový vůz loni vyprodukoval o 29,2 procenta méně CO2 než srovnatelný vůz před deseti lety. Přesto průměrné emise aut stále rostou.
Jak je to možné? Může za to boj za čistší auta a obliba SUV mezi zákazníky. Po Dieselgate byly veřejnosti dieselové motory prezentovány jako něco špinavého, co se nemá kupovat.
Spousta motoristů, ale hlavně firem se lekla a místo nově vyvinutých dieselů, které už jsou výrazně čistší, si koupila auta s benzinovým motorem. Ta však mají vyšší spotřebu a tím i vyšší CO2 než stejně výkonné nafťáky. K tomu čím dál víc lidí kupuje SUV a logicky čím větší auto, tím těžší a s větší spotřebou.
Opatření na čištění emisí u moderních motorů jsou navíc tak drahá, že auta prodražují. Paradoxem je, že od letošního roku budou automobilky platit pokuty za překročení průměrného limitu 95 g CO2/km. Kvůli koronakrizi zároveň řada z nich využívala, či bude využívat různé formy státní pomoci. Na jedné straně tak budou automobilky brát dotace, na druhé platit peníze na pokutách.
Už dnešní požadavky předpisů na snižování emisí jsou podle mnohých na hranici fyzikálních možností. Šéf Peugeotu Carlos Tavares to shrnul za všechny: „Současné požadavky na snižování emisí CO2 jdou daleko za hranice toho, co se dá označit jako ekonomicky proveditelné a společensky ospravedlnitelné.“
Jedinou možností je „naředit“ emise aut se spalovacími motory elektromobily, problém ovšem je, že po nich není taková přirozená poptávka, aby to na dorovnání emisní matematiky stačilo. Evropa tak nutí vlády a výrobce prodej aut do zásuvky mohutně dotovat, na to ovšem v současné době rozhodně nejsou peníze. O brutálním křivení trhu nemluvě.
Koronakrize
Autoprůmysl je aktuálně prudkým zpomalením ekonomiky kvůli epidemii koronaviru opravdu zdecimovaný. Prodeje jsou na minimech, automobilky a jejich dodavatelé ohlašují útlum a propouštění.
Ve snaze vyhnout se dalším finančním ztrátám Sdružení evropských výrobců automobilů (ACEA) lobbovala už v březnu za dočasné uvolnění pravidel. Sdružení se dopisem obrátilo na pět eurokomisařů i přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
„Ujišťujeme vás, že naším záměrem není zpochybňovat pravidla jako taková, ani samotné cíle bezpečnosti, zmírňování klimatických změn a ochrany životního prostředí,“ cituje magazín Autosalon.tv z dopisu ACEA ze začátku dubna.
„Splnění cílů je mimořádně náročné i v běžných podmínkách, natož v období pandemie koronaviru a související finanční recese,“ shrnuje. „Výrobci přitom nutně nemusejí žádat o zvýšení emisních limitů, ani neplánují produkovat méně ekologická vozidla. Řešením dané situace může být posunutí termínů plnění emisních limitů, jakož i prodloužení speciálních kreditů za auta, která produkují méně než 50 gramů CO2 na kilometr. Tedy za elektromobily a plug-in hybridy.“
