Dvacátého osmého září 1930, se na starém Masarykově okruhu v Brně konal první automobilový závod. Na startovní čáru okruhu dlouhého 29,1 kilometru se postavilo 31 vozů řízených největšími esy své doby, čekalo je 17 kol. Sto tisíc nadšených diváků aplaudovalo v cíli vítězovi, německému pilotovi Heinrichu Joachimu von Morgenovi na voze Bugatti. Vzdálenost 495,4 kilometru urazil za úctyhodných 4:54 hodiny. Závodu se účastnili přední světoví závodníci, mimo jiné Tazio Nuvolari či Rudolf Caracciola.
Silniční okruh mezi Brnem, Kohoutovicemi, Žebětínem, Ostrovačicemi a Bosonohy se rychle stal nedílnou součástí evropských automobilových šampionátů, od roku 1940 na něm jezdili i jezdci na motocyklech.
Po válce na něm zdomácněli motocyklisté, kteří soutěžení odstartovali Velkou cenou Československa v září 1950. Do kalendáře Mistrovství světa silničních motocyklů se okruh pojmenovaný po prvním československém prezidentovi zapsal o 15 let později. Ve zkrácené podobě sloužil Masarykův okruh pro motoristická klání až do roku 1986.
V roce 1987 se z něho závody kvůli nevyhovujícím bezpečnostním podmínkám přesunuly na zbrusu nový autodrom vybudovaný v kopcovitém terénu lokality Kývalka v lesích za Žebětínem. Současný Masarykův okruh měří 5,4 kilometru a má 14 zatáček.
Z původního okruhu nezbylo téměř nic. Zachovala se původní boxová ulička na staré výpadovce z Brna na Prahu (čtěte zde). Organizátoři spanilé jízdy veteránů, která oslavila devadasátiny okruhu uplynulou neděli, připravili účastníkům překvapení. Zavedli je na místo, které zná jen pár znalců historie okruhu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
V lese u Kývalky kopíruje těleso dálnice D1 cesta, kterou se zkrátí cesta do Ostrovačic. Přibližně v půlce komunikace, která pak podjíždí dálnici, je několik desítek metrů staré betonové cesty. A právě ta je posledním dochovaným místem na trase Masarykova okruhu s původním povrchem.
Dnes je široká tak na jeden a půl auta, pod nánosem hlíny po stranách je ovšem patrná původní šířka komunikace. Původní trasa okruhu se pak ztrácí pod dálničním tělesem a na beton navazuje později položený asfaltový koberec.
Příběhy z historie Masarykova okruhu čtěte ve speciální příloze iDNES.cz (zde).
