Pod tlakem konkurence se Samsung rozhodl už u loňských modelů Galaxy S20 sáhnout k radikální změně konstrukce sestavy fotoaparátů, což mělo přinést revoluční výsledky. Ale praxe byla trochu rozpačitá, Samsung zejména u špičkového typu S20 Ultra fotoaparát dlouho ladil a teprve po řadě softwarových updatů jsme s ním byli jakž takž spokojeni.
Fotoaparát měl vrozené mouchy, které komplikovaly fotografování v mnohých situacích: malou hloubku ostrosti, špatnou schopnost ostřit v makro režimu, nebo obecně trochu vrtošivé automatické ostření. Za revoluční konstrukci Samsung zaplatil daň v podobě ne úplně ideální praktičnosti fotoaparátu.
U nové řady Galaxy S21 Ultra se revoluce nekoná, byť změn v konstrukci foťáku je víc než dost. Ale u Samsungu se soustředili především na vyladění praktického fungování. Neznamená to, že by tu nebyly i funkční novinky, ty však podle nás nejsou tak důležité jako fakt, že S21 Ultra jednoduše fotí skvěle. A nevyžaduje k tomu žádné speciální zacházení, uživatel se nemusí s foťákem sžívat a učit se s ním, stačí telefon vybalit z krabičky a začít fotit.
Rozdíl oproti předchozí generaci je ohromný a celkově má zásadní vliv na naše kladné přijetí nového špičkového samsungu. Foťák S21 Ultra se povedl, byť samozřejmě není zcela bez nedostatků.
Nový hardware
I když princip využití více objektivů a základ v podobě vysokého rozlišení hlavního čipu u Galaxy S21 Ultra připomíná loňskou generaci top modelu, sestava fotoaparátu, která má na zadní části telefonu velmi výrazný a originální design, prošla dramatickou obměnou.
Hlavní snímač, který se nachází uprostřed řady tří čoček, zůstal u rozlišení 108 megapixelů, má i nadále světelnost F1.8, optickou stabilizaci obrazu a nadále ve většině situací používá spojování devíti pixelů do jednoho tak, že jsou výsledkem dvanáctimegapixelové snímky. Obdobně zůstává „na svých“ na první pohled i dvanáctimegapixelový širokoúhlý snímač (v sestavě ten v rohu telefonu) se světelností F2.2, ovšem tady je dramatickým vylepšením přítomnost automatického ostření. A dál už je sestava úplně jiná.
Pryč je ToF senzor pro měření hloubky ostrosti, naopak je tu laserový senzor pro zlepšení automatického ostření (ten horní z „pravé dvojice). A namísto jednoho zoomového objektivu s rozlišením 48 megapixelů je tu dvojice objektivů, která skrývá čipy s rozlišením 10 megapixelů. První objektiv (ten v pravém sloupci) má trojnásobné optické přiblížení, světelnost F2.4 a stabilizaci obrazu, druhý periskopický disponuje desetinásobným zoomem, opět má stabilizaci a světelnost je na první pohled nevalných F4.9.
Celek Samsung samozřejmě doplňuje náročným softwarem, který se snaží za každých podmínek vytvořit co nejlepší snímek. Do „kuchyně“ Samsungu v tomto případě moc nevidíme, jisté je, že v mnoha případech kombinuje data z různých čipů tak, aby docílil kýženého efektu.
Že tu není ToF senzor? Nevadí, o případný bokeh efekt či práci s hloubkou ostrosti uživatel nepřijde, potřebná data poskytnou ostatní objektivy a v závislosti na tom, který úhel záběru uživatel zvolí, lze s hloubkou ostrosti hezky pracovat a je to vidět rovnou na displeji při focení.
Funguje, jak má
Právě práce s hloubkou ostrosti a ostřením je nejvýraznějším vylepšením oproti předchozí generaci. Ostření je opravdu rychlé a nekoná se tu žádná nejistota, jako u S20 Ultra, laser se nenechá tak snadno zmást. Díky tomu, že má automatické ostření i širokoúhlý objektiv, lze v praxi pracovat s obrovským rozsahem záběrů za všemožných podmínek.
Fotoaparát zároveň téměř ve všech režimech klade důraz na vyrovnanou kvalitu snímků, takže i rozdíly ve světelnosti objektivů se neprojevují tak výrazně, jak by se mohlo zdát na papíře. Platí to i pro noční režim, kde má samozřejmě navrch hlavní objektiv, ale ty ostatní za ním nezaostávají tak, jak by se dalo čekat a jak tomu bylo v předchozí generaci.
Ukázka zoomu: široký záběr, normální, 3x přiblížený a 10x přiblížený
Hlavní snímač poskytuje solidní hloubku ostrosti, na blízko už to není jen pár centimetrů, přitom při trochu vzdálenějším záběru se s ní dá pracovat – třeba ruka a předmět v ní ostré, pozadí hezky rozostřené. Efekt samozřejmě umí zvýraznit práce s teleobjektivy, to je jejich přirozená vlastnost. Dobře ostrých snímků v celé hloubce scény lze naopak docílit pomocí širokoúhlého foťáku.
Makro i skvělý zoom
Nové nastavení fotoaparátu tak umožňuje na jedné straně fotit skvělé makro snímky, na té druhé využívat mnohanásobné přiblížení. Samsung opět slibuje stonásobný „Space Zoom“ a nadále se domníváme, že jde především o marketingovou záležitost, na druhou stranu významný pokrok oproti předchůdci nemůžeme popřít.
Rozsah zoomu - širokoúhlý, normální, 3x, 10x a digitální 30x a 100x
Desetinásobný optický zoom je výtečný, digitální přiblížení je překvapivě dobře použitelné do hodnoty asi třicetinásobného zoomu a pravda, i „stovka“ je v některých případech použitelná – nikoli pro snímky určené k prezentaci, ale třeba k přizoomování detailu, který chcete na dálku prozkoumat. Ostatně, posuďte sami z přiložených testovacích snímků.
Co se fotografování makro snímků týče, tady má uživatel velmi bohatý výběr. Širokoúhlý objektiv ostří zhruba od 1,5 centimetru, což může některým záběrům dodat neuvěřitelnou perspektivu, hlavní 108megapixelový snímač umí za pomoci AI zapnout vylepšení zaostření (to se dá tlačítkem na displeji vypínat), které potlačí efekt hloubky ostrosti a zvýší ostrost snímku – někdy to může působit trochu nepřirozeně, ale funguje to.
Makro snímky pořízené širokoúhlým, 3x zoom a 10x zoom objektivem
A samozřejmě je tu možnost využít pro skutečně detailní snímky plných 108 megapixelů. Hlavní objektiv umí dobře zaostřit asi od tří centimetrů, což je obrovský posun proti loňsku (to bylo minimum asi osm).
Dobře ostří i zoomové objektivy, ten s trojnásobným přiblížením zaostří asi od osmi centimetrů, desetinásobný zhruba od dvaceti. To vše dává různé možnosti „podívat se“ na fotografovaný blízký subjekt hezky v detailu.
Efektivní noční režim
Samsung vylepšil také noční režim fotoaparátu. Ten se nově snaží pracovat s kratšími časy expozice, což by mělo vylepšit celkovou ostrost snímků a zpříjemnit fotografování uživateli. V drtivé většině případů se snaží Galaxy S21 Ultra držet expozici do zhruba šesti sekund, uživatel má možnost prodloužit tento interval na maximálně devět sekund, víc nám automatika nedovolila.
Noční režim a jeho fungování při různém přiblížení (širokoúhlý, normální, 3x a 10x)
Má to jeden mírně negativní důsledek, který většinu uživatelů nejspíš trápit nebude: foťák neumí ve tmě „vidět“ tak, jako třeba konkurence v podobě Huawei Mate 40 Pro – ten udělá z černočerné tmy v podstatě prosvětlený den, Galaxy S21 Ultra přeci jen vytvoří relativně tmavý noční snímek. Jenže otázkou je, k čemu takové prosvětlení je: na vyzkoušení schopností foťáku možná ano, ale rozhodně tak nedojde k věrohodnému zachycení scény, Samsung v tomto případě vsadil na trochu realističtější podání.
Na druhou stranu kdo chce z noci udělat den, má samozřejmě i nadále možnost: jen je k tomu potřeba stativ a je nutné přepnout na manuální režim, který dovolí nastavit expozici až na 30 sekund a vyhnat citlivost ISO na hodnotu 3 200. Přes veškerou AI „magii“ dovoluje Galaxy S21 Ultra i pokročilé fotografování se zcela vlastním určením parametrů.
Nové drobnosti
Kromě těchto důležitých základů má fotoaparát S21 Ultra i řadu dalších funkcí. Už loňské modely uvedly funkci Single Take, tady byla opět vylepšena, Samsung také zapracoval na kvalitě natáčení videa a opět platí, že výstup z různých objektivů jsou vyrovnanější než dříve.
Ukázka odstranění ze snímku
Pro toho, kdo rád mění úhel záběru scény během natáčení, je skvělým pomocníkem funkce Pohled režiséra, která dá uživateli na displeji okamžitý náhled i z ostatních objektivů, nejen z toho, který je právě aktivní, mezi pohledy lze hezky přepínat a změna působí přirozeně. Nechybí tu samozřejmě speciální portrétní režim, ten je k dispozici nově i pro video, vytvářet lze časosběrná videa a videa extrémně zpomalená. Samotné video zvládá telefon v UHD rozlišení se 60 snímky za sekundu.
Samsung také rozšířil možnosti následného zpracování fotografií a videa, u snímků přibyla možnost snadného odstranění objektů nebo lidí z fotek – ve vestavěném editoru je však trochu schovaná, je nutné z menu v pravém horním rohu zvolit položku Labs a v ní možnost nejprve aktivovat. Pak se tato varianta objeví dole v liště nástrojů. Funkce není úplně dokonalá, ale pomůže některé snímky vylepšit či umožní dosáhnout zajímavého efektu. Foťáku nechybí ani různé kreativní „legrácky“ jako filtry nebo možnost AR kreseb do scény.
Minimum výhrad
Fotoaparát Samsungu Galaxy S21 Ultra se povedl. Oproti předchozí generaci přináší výrazný posun a je to ten nejlepší foťák, jaký Samsung v novodobé historii předvedl. Konečně ovládl umění výpočetní fotografie a výsledky působí velmi dobře za téměř všech podmínek.
Samozřejmě vše není úplně dokonalé, výhrady se najdou: snímky někdy na náš vkus trochu postrádají detaily, což je dáno nejspíš silným softwarovým zpracováním, při kterém se občas detaily ztratí a nastoupí jakýsi digitální šum.
A už nějakou dobu si o přepracování říká i samotná aplikace fotoaparátu, ve které nemusí být ovládání všech těch pokročilých funkcí vždy zcela intuitivní.
Na druhou, stranu třeba práci se zoomem tu Samsung trochu vylepšil a zoom se nám ovládá o něco lépe než dosud, dokonalé to však není. To jsou jen drobné pihy na kráse opravdu povedeného fotomobilu, momentálně jednoho z těch nejlepších na trhu.
