Focus také dodává, že případy požárů se množí také u osobních elektromobilů a dokonce také u elektrokol. „Abychom měli čistší vzduch, jezdí po ulicích měst čím dál víc elektroautobusů. Ve Stuttgartu ovšem čísla klesají. Elektrobus od Daimleru zde totiž podle stávajících informací vzplál při nabíjení. Došlo k velkému požáru, při němž vznikl obrovský mrak škodlivin, který zahalil údolí řeky Neckar, oblast už beztak silně znečištěnou zplodinami z dieselových vozidel. Sen o čistých elektroautobusech se tím jaksi rozplynul,“ píše německý magazín. Kromě Mnichova jde o další velkoměsto, které preventivně stahuje tento typ autobusů z provozu, dokud nebudou zveřejněny přesnější informace o příčině požáru.
Nejde totiž o první incident s hořícím e-busem. Už v roce 2017 hořelo u výrobce elektromobilů v Salzgitteru, v roce 2019 hořel bateriový bus v Burghausenu (okres Altötting), o rok později v Durynsku. V březnu letošního roku stál v plamenech EvoBus v Mannheimu. U dvou katastrofálních požárů v autobusovém depu v Hannoveru a Düsseldorfu v tomto roce panuje dosud podezření, že původcem byl rovněž elektromobil. „Ale i kdyby to nebyl ten případ, požáry baterií, které lze uhasit jen velmi obtížně a navíc pouze s využitím enormního množství vody, výrazně zvyšují riziko každého případu, při němž hoří takové vozidlo a činí z něj také mimořádně drahou pojistnou událost,“ upozorňuje Focus.
20. července 2020 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvA připomíná, že také u osobních aut s elektropohonem se množí nečekané nešťastné události. Nehledě na několik smrtelných nehod, při nichž baterie vzplála během sekund, je zřejmé, v čem spočívá vlastní riziko: v procesu nabíjení. Zatímco benzinové auto je natankováno během dvou minut, musí být elektromobil připojen k nabíječce několik hodin nebo přes noc. A to nejen v autobusových depech, ale brzy v milionech garáží a podzemních garáží. To ostatně teď dělá těžkou hlavu americkému koncernu GM. Jeho Chevrolety Bolt jsou aktuálně pod drobnohledem právě proto, že při nabíjení semtam znenadání vzplanou. Ještě horší je, že se pořádně neví proč.
Počet elektromobilů bude v Německu nadále silně narůstat, už nyní má každé druhé nově pořízené auto na německých silnicích elektrický nebo přinejmenším hybridní pohon. Na tom se nic nezmění, neboť téměř všichni výrobci odstupují ve střednědobém horizontu od spalovacích motorů a Evropská unie chce dopravu kvůli svým klimatickým cílům co možná nejrychleji elektrifikovat.
„O to rychleji musejí vznikat příslušná opatření. Často a s oblibou předkládaný argument, že u elektromobilů nedochází k požárům častěji než u benzinových aut, je přitom druhotný. Jelikož náklady na hašení a škody způsobené enormně vysokými teplotami jsou v každém případě vyšší,“ zdůrazňuje Focus.
Hasiči nejsou připraveni
Politici podle magazínu činí to, co se děje až příliš často: nepromýšlejí důsledky svých činů. „Stále přísnější klimatické cíle a ideologické plány na změny v dopravě vznikají velmi rychle, ovšem rizika, která s sebou poměrně mladá technologie, jakou je elektromobilita, přináší, jsou ignorována,“ upozorňuje Focus a dodává, že hasiči bijí už delší dobu na poplach a upozorňují, že nejsou dostatečně připraveni.
Německý magazín se zostra pustil do celé elektromobilní politiky země: „Místo aby se zákazníkům kupujícím elektromobily rozdělovalo čím dál víc peněz z dotací, místo toho, aby získávali další a další daňové úlevy, zatímco zbytek řidičů v důsledku stále rostoucích cen paliv spolufinancuje dobře situovaným jejich prémiové elektromobily, měly by být miliardy určené na elektromobilitu rozděleny smysluplněji: do široké a bezpečné nabíjecí infrastruktury a do speciálního vybavení nabíjecích míst v garážích. Experti na protipožární ochranu upozorňují na tuto skutečnost čím dál hlasitěji a kladou si otázku, zda by se elektromobily vůbec měly v podzemních garážích nabíjet.“
Mezitím se v Německu ozývají i pojišťovny: každý, kdo nabíjí své auto doma u vlastní nabíjecí stanice, by to měl pojišťovně hlásit jako dodatečné riziko. „V zásadě je třeba říct, že každé elektrické zařízení zvyšuje riziko požáru. Z toho důvodu je důležité, aby zákazník při sjednání pojištění uvedl vestavbu nabíjecí stanice,“ uvádí jasně aliance pojišťovacích domů.
Všechny veřejné a společně využívané podzemní garáže, v nichž stojí auta těsně vedle sebe, by pro elektromobily měly být vybaveny speciálními protipožárními alarmy a hasicími systémy. Ty lze v novostavbách rovnou vestavět a stávající budovy jimi dovybavit. Technologie jsou totiž již dlouho k dispozici. V ideálním případě by vozidla parkovala pouze v oddělených, proti požáru zabezpečených boxech, píše Focus.
A pokud tato opatření nelze stavebně realizovat, musí v takových podzemních garážích platit zákaz nabíjení.
Elektromobily nehoří častěji, škody jsou však závažnější
Pojišťovna Allianz zveřejnila analýzu poškození vozidel s elektrickým pohonem v letech 2018 až 2020. Z ní vyplývá, že jejich opravy po nehodách jsou podstatně dražší než u konvenčních automobilů. „V souladu s tím jsou u plně komplexního pojištění průměrné výdaje na pojistná plnění vyšší – u elektromobilů o 10 % a u plug-in hybridních vozidel dokonce o 50 %. Obzvláště případná výměna drahých akumulátorů má obrovský dopad na cenu oprav,“ cituje z analýzy magazín Autoweek. „Jsme asi o 30 % výš s náklady při opravách škod způsobených kolizemi s elektrickými vozidly,“ řekl vedoucí výzkumu bezpečnosti v Allianz Center for Technology Carsten Reinkemeyer.
„Vyšší náklady na opravy jsou dány především skutečností, že akumulátor stojí hodně peněz – až 20 000 eur (510 000 korun),“ upřesňuje generální ředitel Allianz Versicherungs Frank Sommerfeld. „Přitom poškození podvozku u elektromobilu jednoduše znamená poškozený akumulátor,“ upozornil Reinkemeyer.
„Důležitým zjištěním vyšetřování bylo, že v případě vážně poškozených elektrických vozidel mohou majiteli vzniknout kromě nákladů na opravy i další výdaje. Existují věci, které se u konvenčních vozidel nestávají. Elektromobil lze v zásadě opravovat pouze v dílně, která má kvalifikaci pro práci na vozidlech s vysokonapěťovými okruhy,“ cituje Autoweek Reinkemeyera. „Dalším rozdílem je, že akumulátor stále obsahuje velké množství energie, i když systém pohonu již není funkční. Proto vznikají další náklady na nezbytná protipožární opatření.“
Velké rozdíly oproti obyčejným spalovacím autům vyplývají z norem nebo specifikací výrobce pro opravy elektrických vozidel. „Roli hrají také bezpečnostní předpisy a specifikace výrobce. Například může snadno dojít k úplné ekonomické ztrátě, pokud specifikace výrobce stanoví, že akumulátor je třeba po aktivaci airbagu zlikvidovat,“ uvádí Autoweek.
„Také časté poškození elektroinstalace kunou může přijít velmi draho, protože podle Reinkemeyera vysokonapěťové kabely, které byly pokousány, nelze opravit a musí být vyměněny. Přitom sada vysokonapěťových kabelů může stát až 7 000 eur (180 000 korun). Některé automobilky proto používají vyměnitelné ochranné kryty, které mohou snížit náklady na opravu až o 97 procent.“
Důsledkem vysokých nákladů na opravu je, že pojištění pro čisté elektromobily i plug-in hybridy je v Německu v průměru o něco dražší než pro konvenční automobily. „Majitelé elektromobilů se však nemusejí obávat, že jejich vozidla jsou náchylnější k poruchám než auta se zážehovými nebo vznětovými motory,“ uklidňuje Autoweek a dodává, že v celém Německu shoří v průměru kolem 15 000 aut ročně. Podíl elektromobilů na tom je hluboko pod jedním procentem. „V tuto chvíli nevidíme žádnou vyšší pravděpodobnost požáru u elektromobilů než u konvenčních vozidel na benzin nebo naftu,“ řekl Carsten Reinkemeyer z Allianz.
