Pierre Jules Boulanger se k Citroënu dostal docela nechtěně. Francouzská automobilka totiž v roce 1934 dospěla k bankrotu. Převzal ji její největší věřitel – Michelin. Právě tam Boulanger pracoval už od roku 1918. A zrovna jeho si jako technického ředitele vzal s sebou do Citroënu Pierre Michelin.
Extrémně spartánský byl i zbytek auta – interiér postrádal jakékoli vybavení či přístroje (auto nemělo ani tachometr) –, až po karoserii z vlnitého hliníkového plechu a plátěnou střechu.