Čína se na dodávkách hořčíku na světový trh podílí zhruba z 85 procent. Automobilky velké objemy hořčíku zpravidla samy nenakupují, na hořčíku jsou však silně závislí výrobci dílů, kteří automobilkám dodávají klíčové komponenty. O velkém riziku nedostatku hořčíku pro průmysl varoval iDNES.cz v říjnu mezi vůbec prvními v Evropě (podrobnosti čtěte zde).
Hořčík se v automobilovém průmyslu využívá buď samotný, případně v kombinaci s hliníkem, a to ke snížení hmotnosti aut. Vyrábět lehčí automobily je důležitý předpoklad zejména v situaci, kdy se automobilky snaží nabízet více elektromobilů, u kterých je nutné zajistit co nejdelší dojezd na jedno nabití. Odklon od automobilů se spalovacími motory a snaha přejít na výrobu elektrických aut je součástí plánu energetické transformace v Evropě (komentář čtěte zde).
Nedostatek čipů, za kterým jsou hlavně dopady pandemie, už citelně prodloužil dodací lhůty nových aut. Někdy si zákazníci musejí na objednaný vůz počkat i rok. Pokud se vývoz hořčíku z Číny nevrátí na původní úrovně, čekací lhůty se mohou ještě prodloužit, tvrdí zdroje z automobilového průmyslu, na které se odvolává agentura Reuters.
Automobilky Stellantis a BMW tvrdí, že co se dodávek hořčíku týká, žádný hrozící problém nevidí. Další v tomto odvětví říkají, že když vezmou své zásoby a hořčík, který si objednali a který už je na cestě, mohou bez problémů pokračovat ve výrobě aut alespoň do začátku příštího roku. Nicméně šéf nákupu ve společnosti Volkswagen Murat Aksel při zveřejnění výsledků hospodaření uvedl, že nedostatek se dá očekávat.
„V tuto chvíli nemůžeme předpovědět, zda nedostatek hořčíku, který se podle dosavadního plánování zcela jistě dostaví, bude výraznější než nedostatek čipů,“ uvedl podle Reuters Aksel.
Produkce hořčíku v Číně je teď zhruba na 50 procentech obvyklé úrovně, upozorňují zdroje z odvětví. Hlavním důvodem je strmý růst cen uhlí a současná situace v Číně, kde je v některých oblastech elektřina na příděl. Producenti hořčíku jsou nuceni výrobu snižovat a v některých případech i zcela přerušit.
Čína povolila některým zpracovatelům produkci obnovit, ale nikoli v takovém rozsahu, aby dokázali nedostatek citelně zmírnit. Ceny mezitím sestoupily z rekordů, pořád jsou ovšem zhruba dvojnásobné ve srovnání se začátkem letošního roku.
V září se cena hořčíku v Šanghaji vyšplhala na rekordních 73 400 jüanů (250 440 Kč) za tunu. Od té doby se snížila zhruba na 33 400 jüanů (113 960 Kč), k čemuž přispěl zejména příslib čínských úřadů, že část produkce je možné obnovit.
„Máme velké obavy, že nás to za několik týdnů zasáhne,“ řekl agentuře Reuters ředitel Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Jonathan O'Riordan. Německá společnost ZF, která používá hořčík při výrobě převodovek a řízení, už si začala hledat nové zdroje hořčíku v jiných zemích. Výpadek z Číny ovšem plně nenahradí, vzhledem k podílu, jaký dodávky hořčíku z Číny tvoří na světovém trhu.
„Je to klid před bouří,“ poznamenala mluvčí německého sdružení firem z kovoprůmyslu WV Metalle Teresa Schadová.
Evropa je na hořčíku z Číny závislá z 95 procent. Zbytek se těží v Rusku, USA, Kazachstánu a Izraeli. Čtěte více.
Přehled zemí, odkud a v jaké míře se dovážejí strategické suroviny do Evropy.
