A potřebují dotace lidé, kteří si kupují Teslu, Mercedes nebo BMW? Především to všechno bude pro německý erár velmi drahé.
V uplynulých týdnech se spekulovalo o tom, že vysoká dotace na nákup elektromobilu v Německu s letošním rokem skončí.
Podpora elektroaut přichází Německo draho, mluví o omezení štědrých dotací |
Podle informací deníku Handelsblatt ovšem plánuje ministerstvo dopravy naopak prodloužení a výrazné zvýšení příspěvku na nákup čistě elektronických automobilů až do roku 2027. U vozidel s cenou do 40 000 eur se má státní bonus zvýšit z 6 000 až na 10 800 eur, uvádí deník. Zvýšila by se také hranice nákupní ceny auta, na kterou může být bonus uplatňován, a to až do výše 60 000 eur. Spolkový ministr dopravy Volker Wissing ovšem na Twitteru zdůraznil, že se jedná pouze o „možnosti“.
Úvahy se ovšem nesetkávají se všeobecným nadšením. Nejsrozumitelněji je formuloval magazín Focus, který napsal: „Snahy o zvýšení dotací budí jisté podezření. Technologie pohonu, kterou většina automobilek neustále prezentuje jako výrazně lepší než spalovací motor, zřejmě nakonec tak lepší není. Koneckonců žádná technologie, která je sama o sobě přesvědčivá, nebude pravděpodobně potřebovat ani cent dotací. Pokud však VW, BMW nebo Mercedes nemají důvěru v atraktivitu svých elektromobilů, pak jim nezbývá než vyslat jasný signál do Wolfsburgu, Mnichova nebo Stuttgartu: Pak vyrobte ještě lepší elektromobily. Nebo to konečně řekněte jasně a bez obalu: čistě elektrické zaměření je nereálné. Ve Francii se s tímto názorem již pracuje mnohem otevřeněji.“
Německá vládní koalice si stanovila cíl 15 milionů elektromobilů na silnicích do roku 2030. To by vyžadovalo registrací přibližně 1,8 milionu nových elektromobilů ročně. Loni bylo ovšem z celkových 2,62 milionu nových osobních automobilů jen 356 tisíc elektrických. V poslední době se nárůst registrací elektromobilů snížil a jejich podíl na trhu v současné době již neroste.
Focus už nevidí žádné důvody pro dotace elektromobilů, naopak pouze argumenty proti. Podle něj již není nutné je uměle protlačovat, elektromobil se již dávno etabloval, mnoho modelů má dlouhé dodací lhůty. Mnozí výrobci – včetně Tesly – dokonce prudce zvýšili ceny svých elektromobilů. „Pokračovat v dotování automobilek je nyní v rozporu s veškerou ekonomickou logikou. Současná stagnace podílu na trhu s elektrickou energií navíc neodráží současné nákupní chování Němců, ale spíše chování před rokem v důsledku dlouhých dodacích lhůt. V dlouhodobém horizontu – i kvůli vysokým cenám pohonných hmot – se podíl elektromobilů na trhu opět výrazně zvýší. Pevný cíl, jako je požadavek 15 milionů takových vozidel, povede pouze ke slepému aktivismu,“ tvrdí.
Dotace rovněž škodí daňovým příjmům: Zatímco řidiči benzinových a naftových vozů musí platit stále vyšší ceny benzinu (velkou část z toho tvoří daně), elektrická auta jsou od daní osvobozena. Každým dnem, kdy se několikatunová elektrická SUV těší těmto privilegiím, stát přichází o daňové příjmy. „Namísto dalších a dalších privilegií by již dávno bylo vhodné zdanit řidiče elektromobilů, už jen proto, aby se mohli podílet na rozšiřování dobíjecí infrastruktury,“ říká Focus.
Dotace jsou navíc sociálně nespravedlivé: privilegia zvýhodňují ty, kteří je nepotřebují. Studie Deutsche Bank z loňského roku zjistila, že kupující elektromobilů jsou často dobře situovaní. Banka také spočítala, že jedno elektrické auto, které je ekvivalentem VW Golf, vyjde za dobu životnosti státní pokladnu na 20 tisíc eur (přijde o daně, které za něj nevybere).
Řešením údajně není ani šrotovné, což je jednou z možností, o kterém podle Handelsblattu ministerstvo dopravy uvažuje. To by bylo pravým opakem udržitelné politiky. Pomohlo by to hlavně výrobcům automobilů, ale poškodilo daňové poplatníky. „A z celkového pohledu by to dokonce poškodilo životní prostředí. Protože každé vozidlo, které skončí v drtiči před koncem své průměrné životnosti – v Německu je to 18 let – a je nahrazeno novým elektrickým SUV, by mohlo být místo toho poháněno syntetickým, klimaticky neutrálním palivem nebo alespoň palivem s nízkým obsahem CO2, a bylo by tak výrazně šetrnější k životnímu prostředí než jakýkoli elektromobil. Německo však také brzdí klimatická paliva, protože nechce ohrozit své cíle v oblasti elektřiny,“ uzavírá Focus.
„Podle koaliční smlouvy německé vlády by všechny dotace na nákup měly vypršet v roce 2025. V koaliční smlouvě je také dohodnuto, že do té doby má dotace průběžně klesat,“ píše Handelsblatt.
Wissingův návrh má podle všeho ještě další důvod: Německu se nedaří snižovat emise CO2 tak, jak si představovalo a plánovalo. A především ty z dopravy stoupají, namísto toho, aby klesaly.
Navzdory pandemii loni dopravní sektor minul své klimatické cíle o tři miliony tun CO2 a jen letos musí ušetřit dalších šest milionů tun. Provoz však rok od roku roste a s ním rostou i emise. Sám Wissing zdůrazňuje, že chce mobilitu umožnit, nikoli zakázat, a doufá, že jeho kolega, ministr pro ochranu klimatu Habeck, to pochopí.
„Zákon o ochraně klimatu schválený německým parlamentem v roce 2019 praví, že pokud některý ze sektorů hospodářství nesplnil emisní cíle za uplynulý rok, musí odpovědný ministr do čtyř měsíců navrhnout příslušná opatření. Ta přitom nesmí být pouze formální či dočasná, navíc musí vykázat okamžitý efekt. Vhodnost návrhů zkoumá několik nezávislých ústavů,“ vysvětluje Aktuálně.cz.
Wissing navrhl 53 dalších opatření, včetně nákladných speciálních zrychlených odpisů pro e-mobily a také financování výzkumných programů pro klimaticky neutrální létání nebo digitalizaci železnic a rozšíření železniční a místní dopravy. A přesto podle odborníků zůstane klimatická propast větší než v kterémkoli jiném odvětví. Navíc je to příšerně drahé: letos plánuje Německo do elektromobility nasypat 5,9 miliardy eur. Kdyby se nový nápad dočkal realizace, vyšly by dotace na bateriovou mobilitu zemi v příštích pěti letech na 73 miliard eur.
Podle odborníků by mnohamiliardová daňová dotace na nákup elektromobilů pomohla ušetřit v nejlepším případě čtyři miliony tun ročně. Pro srovnání: omezení rychlosti by uspořilo dva miliony tun. „Omezení rychlosti na 100, 80 a 30 kilometrů za hodinu na dálnicích, venkovských silnicích a ve městech mají větší účinek než nákupní prémie a nestojí téměř nic,“ řekla pro Handelsblatt Brémská senátorka pro dopravu za zelené Maike Schaeferová.
