Jaro 2016. Malá školačka si otvírá učebnici. Zatímco její spolužáci sedí ve třídě, ona má před sebou výhled na Jónské moře. Ta dívka je moje dcera. Jako každou zimu jsme opustili Česko a jeho plískanice a vyrazili za sluncem a teplem na jih. Jako každý rok se vrátíme v květnu, až i v Česku se jaro bude lámat do léta. Zrovna kempujeme v západním Řecku nedaleko ostrova Lefkáda, kam se sjíždějí surfaři z celé Evropy a malá školačka má „třídu“ s nejlepším výhledem široko daleko.
Střih. Jaro 2021, cestujeme obytnou dodávkou po Španělsku. Na palubě už máme dvě školačky a české školství se pomalu učí žít v novém světě online výuky, kam ho zahnala pandemie covid-19. Obě dcery jsou každý všední den připojené na výuku v Česku, stejně jako jejich spolužáci ze základní školy Prameny v Rousínově nedaleko Brna. Na palubě naší obytné dodávky se tak pálí mobilní data jako uhlí v kotelnách dobře rozjetého zaoceánského parníku usilujícího o Modrou stuhu.
Kdybychom psali rodinnou kroniku, kapitola vzdělávání holek na cestách bude mít dva oddíly. První by se jmenoval „Před covidem“. Když jsme vybírali holkám základní školu, udělali jsme si kolečko po několika vzdělávacích zařízeních. Jednou z našich podmínek bylo, aby škola byla vstřícná k našemu cestování. Povedlo se právě v Pramenech v Rousínově, takže jsme každoročně vyráželi na cesty vybavení učebnicemi pro dcery a také „učitelskou“ verzí pro mojí ženu, která se na cestách mění v pedagoga. Se školou jsme byli ve spojení pomocí mailů. Každý týden k nám doputoval plán práce, kterého jsme se drželi.
K cestování karavanem patří volnost a tuto volnost jsme mohli dát holkám i při učení. Když byly na dobré vlně a učení jim šlo, klidně jsme jejich vzdělávání věnovali celý den, nebo dva, s tím že začínaly hned po snídani. Jako třída sloužil náš domov na kolech, ale často také chodníky a cesty, kde si malovaly křídami, či pláže, kde se dá tak dobře kreslit do písku.
Školní výuka paradoxně funguje na cestách lépe než ve škole. Protože v karavanu je na dvě žačky jedna učitelka, moje žena Renča (já mám na starosti angličtinu a plnění rodinného rozpočtu). Věčný je samozřejmě boj s rozptylováním – neustále nové prostředí a nějaké zábavnější aktivity venku. Proto je důležité děti naučit, jak se správně učit, aby je to bavilo a samy měly chuť objevovat a poznávat.
Pojištění i na covid-19„Děti se toho strašně moc naučí i samotným „bydlením“ v obytce. Odkoukají, jak se rychle dají řešit všemožné problémy, které se na cestách objevují s železnou pravidelností, podílí se na rozhodování, komunikuji v nejrůznějších jazycích a učí se vycházet s druhými i na malém prostoru,“ říká Daniela Jírová z platformy Vansafe , která se specializuje na pojištění obytných aut. „A aby se mohli nerušeně pouštět do nových dobrodružství, nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění s dostatečným limitem. Ve Vansafe si můžete zvolit i celoroční variantu a využít ho třeba při cestách na hory. Na rozdíl od mnoha pojišťoven kryjeme léčbu do plného limitu (až 100 milionů) i v těch nejrizikovějších zónách, včetně nemoci covid-19. A vybrat si tu můžete i pojištění nebo asistenci pro své auto, aby těch nečekaných problémů bylo co nejméně,“ pokračuje Jírová z Vansafe. |
Nevedeme si žádnou přesnou statistiku, ale hrubým odhadem naše děti na cestách trávily učení v porovnání se svými spolužáky doma polovinu, maximálně dvě třetiny času. Prostě výuka byla intenzivnější a efektivnější.
Z našeho úhlu pohledu příchod pandemie a přechod na online výuku přinesl spíše negativa. Holky se sice učily se svými spolužáky online, ale skončila ona volnost našeho programu. Zjednodušeně řečeno, cestování jsme museli přizpůsobit rozvrhu hodin v Rousínově.
Nebereme dětem kamarády? Taková je častá první otázka, když se bavíme o domácím vzdělání na dlouhých výpravách. Oproti cestování single nebo v páru je to s rodinou složitější, ale také pestřejší. Jasně, na pár týdnů či měsíců děti odvezete pryč od spolužáků. I tak do školy mohou chodit většinu roku a vztahy s dětmi si vybudovat. Naše zkušenost? Zatím holky chybí spíš spolužákům.
Uplatní se domškolák?
Osobně znám domškoláka, který je dnes skvěle zajištěným investorem a na domácí učení vzpomíná s úctou. Možnosti cestování rostou, to nezastavíme. Dnes je možné vydat se kamkoliv na planetě. A jako rodiče chcete, aby na takto propojený svět byly děti připravené a rozuměly mu. Aby věděly, že není jen česká kotlina, česká kultura a jen český jazyk. Jak zmiňuje i Ken Weary, majitel firmy Hotjar, jenž také cestuje s dětmi, které – přestože mají slabší vazby s přáteli – si dokážou lépe vybírat, s kým se kamarádí, mají větší přehled a jsou schopné objektivnějšího posouzení. A to v porovnání s necestujícími vrstevníky.
Společný čas navíc. Celkově jsme z domácího učení příjemně překvapeni. Učivo se dá snadno zvládnout během 2–3 hodin denně a zbytek dne klidně můžeme napojovat probíranou látku na to, co je okolo nás – jídlo, hry na pláži, prohlídku historických míst. A koneckonců, učení je společný čas, který běžně rodiče se svými dětmi nemají. Ale nyní, jak holky přechází na druhý stupeň, je cest o poznání méně a škola přebírá významější úlohu – naše znalosti obtížných předmětů už totiž dětem nestačí…
Autor vystudoval grafický design a také sociologii. Snaží skloubit práci a cestování. Každý rok naloží svou ženu a dvě děti do obytné dodávky a utíká za sluncem na jih. Nejčastěji do Španělska, ale cestovali i po Balkáně. I na základě jeho cest vznikl přehled prověřených místo pro kempování Camperguru. |
Partnerem rubriky je Vansafe, specialista na pojištění obytných aut i jejich posádek. Více čtěte ZDE
