Přibližně pět tisíc Čechů vlastní elektromobil. Ve velkém je nyní skupují především firmy a využívají se jako auta služební. V následujících letech je však jasné, že aut na elektrický pohon na silnicích přibude a dokonce se budou objevovat víc než ta se spalovacím motorem.
A i to se promítne do toho, jak se budou stavět nové komunikace. Počítá s tím i samotné ministerstvo dopravy, které v červenci uzavřelo smlouvu se společností EKOLA group.
Za 2 297 306 korun má firma realizovat „měření vnější hlučnosti různých typů elektromobilů pro možnou implementaci měření do výpočtových metodik hluku“. Podle podrobné specifikace, která je součástí smlouvy, je měření potřebné pro „výhledové záměry silničních staveb“.
„Chceme tak zjistit, jak se elektrovozidla různých typů chovají s ohledem na jejich akustické emise při různých rychlostech,“ uvedl za resort dopravy mluvčí František Jemelka.
„Výsledky najdou využití v hlukových studiích výhledových plánovaných záměrů staveb v České republice,“ doplnil.
Analýza, kterou má ministerstvo dopravy nakonec dostat do rukou, vzniká v souvislosti s evropskou výpočtovou metodikou CNOSSOS-EU, kterou se resort snaží přizpůsobit českým podmínkám. „Je potřeba v metodice definovat konkrétní národní vstupní parametry,“ uvedl mluvčí Jemelka. Metodika stanovuje, jak sjednotit hodnocení hluku ze silnic, železnic či průmyslu napříč Evropskou unií. |
Smlouva, ve které má firma zjistit vnější hlučnost různých typů elektromobilů pro možnou implementaci měření do výpočtových metodik hluku.
Hluk z aut vzniká třemi způsoby. Přímo z motoru, valivým kontaktem pneumatik s vozovkou a pak nárazem vzduchu při samotném pohybu vozidla. „Hranicí, kdy hluk z kontaktu pneumatik s vozovkou překoná hluk z motoru je přibližně 30 kilometrů za hodinu. Od této hranice platí, že čím těžší automobil je, tím větší hluk způsobuje,“ vysvětluje Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku (CDE).
Rozvoj elektromobility tak může ulevit od hluku městům. V malé rychlosti totiž elektroauta vydávají jen takový zvuk, aby na sebe upozornila chodce. K tomu je zavazuje od roku 2019 evropská vyhláška. „Efektivní politikou pro snižování hluku ve městech je proto omezení maximální rychlosti na 30 kilometrů za hodinu (v obydlených oblastech mimo hlavní tahy),“ doplňuje Davidová.
Elektromobilita v číslechPodle webu čistádoprava.cz bylo v Česku na konci března letošního roku registrováno 978 dobíjecích stanic a dohromady 1906 dobíjecích bodů. Aktuálně (k 31. 7. 2022) je v Česku registrováno v kategorii osobních vozidel 12 183 bateriových elektrických vozidel a 6009 plug-in hybridů. Většina vozidel je registrovaná na firmy jako služební auta. Ministerstvo dopravy odhaduje, že elektroaut či plug-in hybridů, které se využívají ryze pro soukromé účely, může být v Česku okolo 4 až 5 tisíc. |
„V případě hluku kol velmi záleží na konstrukci pneumatiky a materiálu povrchu vozovky,“ říká Tomáš Haniš z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dle jeho slov elektroauta dnes většinou používají běžné pneumatiky, do budoucna by se ale mohly rozšířit pneumatiky speciální.
Vývoj pneumatik směřuje podle Haniše k redukci valivého odporu, čímž se i snižuje spotřeba auta. „Toto jde bohužel často proti trakčním vlastnostem a emisi hluku pneumatiky,“ uvádí expert. Těžší elektroauta tak mohou být ve vyšších rychlostech ještě hlasitější než auta běžná. „V takovém případě změna infrastruktury, jak z pohledu změn jízdních povrchů, ale i odhlučnění dává smysl,“ dodává docent Haniš.
Miliardy na infrastrukturu
Kromě hluku se s elektromobilitou pojí řada dalších nových faktorů. Silniční infrastruktura by měla například počítat s jejich vyšší hmotností. „Je tedy potřeba zkoumat dostatečnou únosnost vozovky i jednotlivých staveb,“ konstatuje Haniš. Nejpodstatnější je však dobíjení: stanice mají být snadno dostupné, elektrická síť dostatečně výkonná, stabilní a přitom napojená na čisté zdroje energie.
Český stát plánuje velké investice do změn v dopravě orientované na snižování emisí. Před měsícem Evropská komise schválila část českého programu Doprava na dalších pět let. V rámci něj má stát k dispozici až 6 miliard korun.
Prostředky by se měly investovat do železniční a silniční infrastruktury. Část by měla jít i do budování dobíjecích stanic pro osobní a nákladní vozidla na elektřinu. Česko má jeden z nejnižších podílů elektroaut ze všech zemí EU. Každé desáté vyrobené auto v Česku má sice elektrické dobíjení, z prodaných ho má ale pouze každé padesáté.
Ministerstvo dopravy uvádí, že díky Operačnímu programu doprava za posledních pět let podpořilo výstavbu 2 300 dobíjecích stanic. Kromě toho resort životního prostředí dotuje nákup aut s alternativním pohonem pro obce, kraje a státní správu.
Slabá podpora
Oslovení odborníci se shodují, že stát by pro rozvoj elektromobility mohl dělat více. „Podpora státu je zatím spíše symbolická. Projekty, které v zemích s vysokým podílem elektromobilů zásadním způsobem nastartovaly rozvoj elektromobility, nebyly v ČR zatím realizovány,“ uvádí Lukáš Folbrecht, tajemník Elektromobilní platformy.
„Většímu rozvoji elektromobility v Česku by určitě prospělo, pokud by o dotace mohly žádat i soukromé osoby, tak jak je tomu například v Německu, kde je podpora plošná,“ komentuje Eva Mariničová, expertka na evropské fondy z CDE.
Folbrecht doplňuje, že by rovněž pomohlo zjednodušení výstavby a povolování dobíjecích stanic, dále pak snížení poplatků za rezervovaný příkon ze sítě. „Dobíjecí stanice nejsou s ohledem na zatím omezené množství elektromobilů na silnicích v současnosti dostatečně využívány a přitom platí poplatky za rezervovaný příkon v plné výši, byť ho ani zdaleka nevyužívají,“ komentuje Folbrecht.
Emise CO2 z aut: fakta a čísla (infografika)
Zatímco v jiných sektorech jako je energetika, průmysl či zemědělství se evropským státům emise pomalu snižovat daří, v dopravě je trend opačný. Z tohoto odvětví pochází asi čtvrtina vypuštěných skleníkových plynů v EU a počet stále roste, za posledních třicet let o více než 33 procent. Necelé tři čtvrtiny emisí z dopravy má na svědomí právě doprava silniční.
Státy sedmadvacítky přechod na elektromobilitu iniciovaly již v Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu, která má vést k podpoře alternativních pohonů, především i veřejné dopravy či sdílení dopravních prostředků. Ukončení výroby nových aut se spalovacími motory odhlasovali v červenci poslanci Evropského parlamentu. Podobný krok oznámily dříve největší automobilky.
Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) elektromobilita může vést k dostatečnému snížení emisí, jedině pokud bude doplněna přechodem na obnovitelné zdroje, zejména decentralizované. A zároveň se sníží počet osobních aut ve prospěch veřejné dopravy.
