Speciální užitkové motorové vozidlo Multicar 25, od soudruhů z východoněmeckého podniku VEB Fahrzeugwerk Waltershausen, není jen tak obyčejný „náklaďáček“ v provedení valník či sklápěč, ale i nosič různých speciálnějších nástaveb, například otočného žebříku nebo zdvižné montážní plošiny.
Multicar 25 vnikl v roce 1978 jako nástupce předchozího Multicaru 24. A když byl na podzim toho roku představen na veletrhu v Lipsku, odvezl si odtamtud zlatou medaili a další ocenění. Největším oceněním však pro něj je, jakou díru do světa (myšleno v NDR a několika zemích východního bloku, především pak v Československu) dokázal v následujících více než dvou dekádách udělat.
Výroba typu 25 skončila až v roce 1992, aby ho nahradil – jak jinak – Multicar 26. A dnes už běží výrobní program s několika mnohem pokročilejšími typy, ale to je i továrna s tou z dob NDR zcela nesrovnatelná a s mnohem menším počtem vlastníků (zkrátka nepatří všem, a i proto vypadá jinak).
Velké množství vozů Multicar 25 se vyvezlo z NDR i do Československa. Některé zdroje hovoří až o těžko uvěřitelných 30 tisících kusech (myšleno těžko uvěřitelných v poměru k celkovému objemu výroby a exportu).
Celkový objem výroby Multicaru 25 se vyšplhal na 100 524 kusů, včetně mezitypu Multicar 25 model 91 (Multicar 91) vyráběného od roku 1991 s motorem VW. Jedná se o nejpočetnější typ multikáry v historii. Většina produkce šla na export, a to především do zemí Východního bloku (udává se 70 % produkce).
V číselném označení odkazuje první číslice na užitečnou hmotnost, byla to dvoutunka. Ale ty dvě tuny nesmíme brát demagogicky, užitečná hmotnost vycházela z dané verze multikáry (např. „prostý“ valník měl jinou pohotovostní hmotnost než valník s integrovanou nakládací plošinou atd.) a přípustné hmotnosti vozidla, která byla 3 950 kilogramů pro Multicar 25 všech typů nástaveb.
Druhá číslice je pořadové číslo typu značky Multicar. Zde si jen řekněme, že od typu 22 se u multikár používá uzavřená kabina, k řízení volant a pedály (typ 21se řídil výkyvnou deskou pod stojícím řidičem a dvěma pákami, stejně jako jeho předchůdci) a vozidlo může legálně operovat na veřejných komunikacích (jak to všechno bylo předtím, ukáže příště článek věnující se celé typové řadě těchto vozidel), a dále že Multicar 23 mnozí asi znát nebudou, protože se sériově nevyráběl.
Předchůdcem Multicaru 25 byl zobrazený Multicar 24-0 (základní typové označení pro Muticar 24 s dvoumístnou kabinou, jinak se čtyřiadvacítka vyráběla především s kabinou jednomístnou).
Multicar 25 (v provedení pro svoz komunálního odpadu), na první pohled vidíme tvarově lépe řešenou kabinu oproti přechozímu rypu Multicar 24.
A v čem se odlišoval Multicar 25 od předchozího Multicaru 24? Dvoumístná sklopná kabina dostala větší čelní sklo, které jí přineslo i „kultivovanější“ čelní linie (zde ještě dodejme, že Multicar 24 dostal dvoumístnou kabinu odhadem až někdy v poslední čtvrtině výrobního období, začínal s kabinou jednomístnou). Plusem z pohledu užitné hodnoty pro provozovatele by měl být o něco větší repertoár speciálních nástaveb a vpředu/vzadu připojovaných komunálních nářadí. Později přišly také zásadnější modifikace podvozku.
Multicar 25, jednotný podvozek (pro všechny nástavby) s rozvorem 1 970 mm. Budka (kabina) byla sklopná, aby byl zajištěn co nejlepší přístup k hnací jednotce při údržbě a servisu.
Pohled do kabiny Multicaru 25
Pohonnou jednotku zdědil Multicar 25 po svém přímém předchůdci. Kapalinou chlazený čtyřdobý naftový čtyřválec typu 4 VD 8,8/8,5-2 SRF má zdvihový objem 1 997 ccm a výkon 45 koní. V základním provedení motor pohání zadní kola, od roku 1982 se nabízel Multicar 25 i s pohonem všech kol (4x4). Literatura distribuovaná s vozidlem udává jeho maximální rychlost 52 km/h, ale je pravda, že ne každý řidič četl a čte tyto tiskoviny tak detailně.
S multikárou v provedení s pohonem 4x4 mohli řidiči jezdit jak z řetězu utržení.
Pracovní hydraulická soustava se vyráběla ve více variantách, a to podle verze, resp. určení daného vozidla. Nejjednodušší byla pro sklápěčky, kde stačilo ovládat pouze jeden pracovní válec. Složitější byla pro vozy s pracovní nástavbou na podvozku, a na evolučním vrcholu stály ty, které ještě navíc mohly ovládat připojené nářadí na přídí a/nebo zádi vozidla.
Multicar 25, jednotný podvozek (pro všechny nástavby) se sklápěcí budkou, rozměrový výkres
Devizou multikár je jejich rozměrová střídmost, která jim nadělila výjimečnou průchodivost městským terénem s vysokou hustotou zástavby a různých, nejen urbanistických překážek. Zde si pouze uvedeme rozvor náprav, který u typu 25 ve svém základním provedení činí 1 970 mm (ostatní rozměry prozrazuje obrázek výše) a v prodlouženém provedení 2 675 mm. „Dlouhé“ vozy měly základní typové označení Multicar 25 L a vyráběly se snad pouze v provedení valník, později i jako skříňové, včetně izotermických. Dlouhé valníky bylo možné spatřit také se zvýšenými bočnicemi, anebo ještě lépe s plachtou.
Dlouhý Multicar 25 s rozvorem 2 675 mm, valník se zvýšenámi bočnicemi
Dlouhý Multicar 25 s rozvorem 2 675 mm, valník s plachtou
V roce 1985 se provedení s pohonem 4x4 modifikovalo, vůz narostl do délky a dostal motor 4 VD 8,8/9-1 SRF o vyšším zdvihovém objemu 2 239 ccm. Jeho výkon sice vzrostl jen na 46 koní, ale má výrazně vyšší kroutící moment. Základní takto modifikovaný typ se značí Multicar 25.1A, jeho rozvor se zvětšil na 2 100 mm. A samozřejmě zde bylo opět dlouhé provedení, s nezměněným rozvorem 2 675 mm, které se značilo Multicar 25.1AL, Tyto vozy se vyráběly paralelně s původními provedeními typu 25, tj. krátkými i dlouhými s pohonem 4×2, které stále představovaly značnou většinu produkce.
Následujícího roku po znovusjednocení Německa, tedy v roce 1991 se do všech vozů řady Multicar 25 přestaly montovat zastaralé východoněmecké motory. Do skončení výroby následující roku dostávaly motory VW 028.B o základních parametrech 1 896 ccm a 55 koní. Maximální rychlost vozidla stoupla na 70 km/h, což už si pomalu vyžadovalo předstartovní modlitbu. Vůz se značí jako Multicar 25 model 91, nebo zkrátka jen Multicar 91. V nabídce byl jak s pohonem 4×2, tak i s pohonem 4×4.
Dvounápravové přívěsy typů HM 20.01 (valník) a HM 20.11 (dvoustranný sklápěč).
Multicary 25 klasických délek (tj. s rozvorem 1 970 mm nebo 2 100 mm) mohou tahat i přívěsy. Nebrzděné přívěsy do hmotnosti 800 kg, jak to předepisuje pro jízdu na veřejných komunikacích návod k obsluze vozidla, ale pro vnitropodnikovou dopravu tam byla výjimka umožňující za určitých podmínek použít nebrzděný přívěs až do hmotnosti 1 800 kg. Zajímavějšími z pohledu užitné hodnoty se staly brzděné dvounápravové přívěsy, jako typ HM 20.01 (valník) nebo HM 20.11 (dvoustranný sklápěč). Přípustná hmotnost takového brzděného přívěsu taženého Multicarem 25 je 2 400 kg.
Ukázky variant vozu Multicar 25
Multicar 25, valníkový vůz
Multicar 25, valníkový vůz s nakladačem (přesněji nakládací plošinou)
Multicar 25, jednostranný sklápěč
Multicar 25, třístranný sklápěč
Multicar 25, jednostranný sklápěč s vyšší korbou
Multicar 25, vůz pro přepravu kontejnerů
Multicar 25, skříňový vůz
Multicar 25, posypový vůz se sněžným pluhem
Multicar 25, mycí a kropicí vůz
Multicar 25, mycí a kropicí vůz s předsunutým zametacím válcem
Multicar 25 s montážní plošinou UM-12. Tato nástavba nebyla schválena z bezpečnostních důvodů jako nástavba výměnná, provozovatel ji tedy ve své dílně nesměl vyměňovat podle potřeby za jinou.
Multicar 25, vůz s otočným vysouvacím žebříkem
Kompletní fotogalerie k vozu Multicar 25   |
