A právě Honda CL500 je ráznou japonskou odpovědí čínské konkurenci, kterou poráží nejen kvalitou a sílou renomované značky, ale překvapivě i cenou. Přesně o této mašině jsem snil, když jsem před desítkami let prodával svůj Simson S51 Enduro a vybíral svou první opravdu velkou motorku.
Honda CL500 je dokonale ovladatelná, obratná a lehká mašina s univerzálním nastavením pro město, malé silničky i polní cesty. V motoru skrývá výkon jen 35 kW, těsně na hranici řidičského oprávnění A2 pro mladé, ale přesto umí být rychlá a je zábavná i pro majitele mnohem silnějších motocyklů.
K tomu nabídne atraktivní vzhled v módním stylu „scrambler“, a to všechno za hodně lákavou cenu 160 tisíc korun. Má nějaké nedostatky? Strávili jsme v jejím sedle den na silničkách kolem Sevilly a pár menších pih na kráse jsem našel. I tak je Honda CL500 ideální mašina, kterou bych si chtěl půjčit na pár dní na dovolené u moře a s ženou za zády vyrazit objevovat cizí zemi a staré památky.
Je to Rebel!
Konstrukční základ této novinky je shodný s malým cruiserem Honda CMX500 Rebel, ale to vůbec neznamená, že by byl model CL odvozený od Rebelu! Honda CL500 a Honda CMX500 Rebel sice mají společnou přední část rámu, ale byly už od počátků návrhu vyvíjené společně jako částečná platforma pro další modely. Rebel přišel na trh v roce 2018, s modelem CL500 Honda počkala až na dnešní situaci na trhu. Oba modely spolu kromě motoru a přední části rámu sdílí i ovladače a kulatý přístrojový budík, ovšem za jízdy mají úplně odlišný charakter i jinou ergonomii.
Novinka CL je v prezentacích a webech výrobce sice zařazená do kategorie Street, tedy skupiny nekapotovaných motocyklů určených hlavně do města a na kratší výlety, ale klidně by snesla i zařazení do kategorie Adventure. Navazuje totiž na řadu Honda CL72 z roku 1962 vyráběnou pro americký trh, jeden z prvních strojů ve stylu scrambler určený do města, a hlavně na pláže a polní cesty. Jenže scrambler, to v dnešní době znamená hlavně retro design s hrubším vzorkem pneumatik a výfukem vyvedeným nahoru těsně vedle sedla. A zatímco v šedesátých letech si móda žádala hodně hliníku, dnes jsou v kurzu temné tóny a matné povrchy, místo chromů nastoupil broušený hliník.
Proto i Honda CL500 obalila černý motor černým rámem a barvy zde rozjasňují jen dvě verze s oranžovou a jasně modrou nádrží, mimochodem vyrobenou z poctivé oceli, žádný plast. Ovšem této motorce v mírně terénním stylu to stejně nejvíc sluší v maskáčové zelené barvě. Na retro vlnu tady odkazují jednoduché tvary i gumové prachovky na kluzácích předních trubek. Klasický dojem v zadní části posilují dvě boční jednotky odpružení místo dnes obvyklé centrální jednotky schované za motorem. Oko potěší i zadní kyvka s kruhovým průřezem trubek, kulatý světlomet s několika prolisy, které se pak opakují i na kulatých zrcátkách nebo kulaté přístrojovce.
Z pravé strany, kterou se motorka postavená na bočním stojanu vystavuje okolí, je Honda CL500 fakt pěkná a precizně zpracovaná mašina, tedy až na rušivý prvek v podobě bílé plastové nádobky brzdové kapaliny. Levý bok už tolik obdivu nesklízí, sem konstruktéři schovali všechny ty nutné věci jako opletené hadice od chladiče, bowdeny a kabely. Také litá kola s tenkými paprsky jsou mnohem hezčí při pohledu zprava, kdy je středové větvení loukotí schované za kotoučem přední brzdy.
Po vyhoupnutí do sedla má jezdec před očima jednoduchý tvar ocelové nádrže s gumovými chrániči v oblasti kolen, pořádně široká řídítka, kulatá zrcátka a jednoduchý kulatý budík s inverzním LCD displejem. Ten kromě obvyklých údajů jako rychlost a čas ukazuje i zařazený převodový stupeň a množství paliva v nádrži. Není tu možnost zobrazení otáčkoměru, podle designérů je za tím snaha o maximální jednoduchost ovládání. Celá přístrojová část pěkně ladí se stylem motocyklu, bohužel na přímém slunci jsou cifry trochu hůř vidět.
Jednoduchost na prvním místě
Na rozdíl od většiny dnešních nových modelů nemá CL500 žádné režimy vstřikování, žádnou kontrolu trakce, žádné párování s mobilem. Prostě maximálně jednoduché funkce pro jednoduchý a bezprostřední zážitek z jízdy. Moderní dobu prozrazuje jen kulatý světlomet poskládaný ze čtyř ledkových segmentů, základní dvoukanálové ABS a systém signalizace prudkého brzdění s rozblikáním všech směrovek.
Při prvním startování si musím vzpomenout na společný konstrukční základ s malým cruiserem Rebel, stejně jako on má CL500 klíček zapalování „po čoprácku“ z boku na motoru. Pak už jen stisknout spojku s neuvěřitelně lehoučkým chodem páčky a krájím první metry hustým městským provozem. Motorka je ve městě sympaticky živá, však je taky vzadu nasazená o zub větší rozeta než u Rebelu.
Řadový dvouválec 471 cm3 se čtyřmi ventily na válec a kapalinovým chlazením je v podání Hondy vzorem nízké spotřeby a kultivovaného chodu, vibrace se objeví jen úplně nahoře před zákrokem omezovače. Motor ale vůbec není nutné nějak moc točit, to nejlepší v podobě 46,6 koní a 43,4 Nm ze sebe vydává ve středním pásmu a neprotestuje ani proti podtočení a brblání přes vesnici v nízkých otáčkách. Však je to také vzorová pohonná jednotka pro statisíce téměř shodných čínských motorů, ale žádný z nich není tak silný a kultivovaný jako originál.
Městská štika umí i na polňačce
Přesná převodovka, obratné řízení a podvozek s vysokými zdvihy dělají z této mašiny dokonalého pracanta do města. To nejlepší je ale nízká hmotnost pouhých 192 kilo i s plnou nádrží. Díky úzké konstrukci ve střední části tato motorka určitě osloví i spoustu slabších slečen nebo jezdců nižší postavy. My dlouháni tu tolik místa nemáme, na standardní verzi se sedlem ve výšce 79 cm nad zemí jsem proto vydržel jen pár kilometrů. Pak jsem se přesunul na příplatkovou verzi vybavenou zvýšeným sedlem a plastovými doplňky, se kterými se CL tváří jako enduro do terénu.
Se zvýšeným sedlem na 82 cm už je na motorce dost místa i pro téměř dvoumetrového jezdce a s enduráckým „zobanem“ motorka láká i k výletům na polní cesty. Na nich se díky zdvihům odpružení 150 mm vepředu a 145 mm vzadu dá jet svižné tempo a podvozek na polní cestě pěkně kopíruje nerovnosti. Až kratičký výlet do terénu prozradil, že tato mašina hlavně kvůli víceméně silničnímu obutí Dunlop Trailmax Mixtour, ale i nízkému posazu a váze posunuté na zadní kolo opravdu patří spíš na rozbité silnice a rozhodně ne na crossovou trať.
Brzdy jsou nastavené na nezáludnou reakci, aby ani začátečníkům nehrozilo, že je brzdy pošlou „přes řídítka“. Při běžném použití brzdí dokonale, při ostřejším tempu ale jezdce může zaskočit prudké zhoupnutí celé motorky dopředu po rychlém stisku páčky. To je daň za měkké odpružení, i proto se u CL500 vyplatí hodně využívat i zadní brzdu, která má překvapivě velký účinek. Při jízdě na silnici je odpružení zadního kola až moc měkké, vyplatí se přitvrdit předpětí zadních bočních jednotek na nejtužší z pěti stupňů, pak jízda ztratila houpavý charakter. Boční pružiny jdou snadno otočit jen rukou, to je výhoda dvou jednotek odpružení po stranách.
Svezte slečnu
Spolujezdec má k dispozici slušně dimenzované sedlo, ale nemá se za co chytit a musí počítat s hodně zalomenýma nohama v kolenou. Ovšem u stroje pro mladé jezdce a na kratší vyjížďky to není nijak výrazná nevýhoda, majitelé čerstvého řidičáku A2 možná ocení, že se jich musí slečna pevně držet. Pořádný kryt výfuku navíc zaručí, že si spolujezdec nespálí nohu ani při cestě z pláže v plavkách (nemá se to!). Kdo by hledal vyloženě praktické využití, může sáhnout po kompletu zadního nosiče se zadním kufrem, který pak může sloužit i jako madlo spolujezdce.
Sen motorkářského dorostu
Honda modelem CL500 zajímavým způsobem rozšířila svoji nabídku o hodně univerzální stroj pro mladé. Výborně zvládá město i rozbité silničky, nehodí se jen na dálnici, ale pár desítek kilometrů na ní také s grácií zvládne a s maximálkou přes 150 km/h rozhodně nebude za brzdu provozu. Za svoji cenu bude ostrou konkurencí pro čínské stroje začínajících značek. A navíc je Honda CL500 svým způsobem jedinečná, protože mezi zavedenými japonskými a evropskými značkami v podstatě nemá konkurenci. Žádná jiná renomovaná značka stejně zaměřený model nenabízí, a už vůbec ne za tak zajímavou cenu.
Honda CL500 v číslech
|