„Krabice je užitečná,“ vysvětloval s nakažlivým humorem a nadšením v roce 2011 v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz. „Používáme sošné tvary bez přehnaných zdobných linií. Dekorace má sklony ke stárnutí. Jednoduchost je lepší. Krása vychází z originálních sošných tvarů, ne z kupení detailů a přidávání dekorací,“ popsal tehdy, jak se designuje volvo.
V kariéře trvající téměř 50 let pracoval britský designér pro Chrysler, dvakrát nastupoval k Fordu, třikrát k Volvu, aby se stal hvězdou celého agresivního čínského koncernu Geely Group.
Kariéra Petera Horburyho trvala padesát let, pracoval Bentley, BMW, Mercedes-Benz, MG, Rolls-Royce a další značky. Neomezoval se jen auta, navrhoval bicykly, autobusy, dodávky a londýnské taxíky. Na konci kariéry pracoval pro Lotu jako výkonný viceprezident pro design, také tato slavná značka dnes patří do koncernu Geely. Britský designér měl svou tužku namočenou v designu víc než padesátky aut, náklaďáků, autobusů i motorek.
Milovník švédských krabic: Design auta dnes určují evropské předpisy |
Narodil se 27. ledna 1950 v malém městečku Alnwick nedaleko hranic se Skotskem, dětství strávil v různých průmyslových městech ve Velké Británii, kam se rodina stěhovala kvůli otcově práci. Peter Horbury tak poznal ocelářský Sheffield, automobilový Wolverhampton (kdysi zde působila dávno neexistující automobilka Sunbeam) nebo Darlington, svázaný s počátky železnice. „Byl to jeho otec, kdo ho naučil kreslit ve třech rozměrech,“ píše renomovaný specializovaný magazín CarDesignNews.
„Když jsem byl velmi mladý, vpustil mě do tajemství kreslení v jednoduché perspektivě. Už jsem kreslil auta, autobusy a lodě a on mi ukázal, jak nakreslit další čáru, která ukáže přední část autobusu, který jsem skicoval, kolo na druhé straně a kam by měly vést sloupky oken. Najednou kresba ožila. Byl to zvláštní zážitek, ale budu si ho pamatovat navždy,“ popsal v rozhovoru v roce 202O. „Když mi bylo asi devět nebo deset, začal jsem si prohlížet auta a představoval si další. Vzal bych nejnovější Ford Anglia, Triumph TR3 nebo cokoli, co bylo aktuální na konci 50. let, vybral bych vlastnosti, které byly pro tyto modely charakteristické, a nakreslil budoucí verze. Zdálo se, že je to přesně to, co musí udělat automobilový designér.“
Na konci 60. let pokračoval ve studiu průmyslového designu na Newcastle College of Art. Psal do automobilek, zda by o něj neměli zájem, zaujal automobilku Chrysleru, ta mu poskytla stipendium, aby se mohl v roce 1972 přesunout do Londýna, kde tehdy na věhlasné Royal College of Art otevírali zcela nový magisterský studijní obor automobilového designu. Dnes tato londýnská škola vychovává nejslavnější autodesignéry vůbec. Po promoci v roce 1974 začal pracovat pro Chrysler a dostal za úkol navrhnout vnější příď Chryslu Horizon, který v roce 1979 vyhrál v prestižní anketě evropského auta roku.
To už ale Horbury v Chrysleru nepůsobil, v roce 1977 přestoupil k Fordu a pracoval v jeho britských i německých designových studiích, včetně raných pracech na Fordu Sierra.
Stěžejní byl rok 1979, kdy nastoupil k Volvo. Z původního krátkodobého kontraktu nejprve ve Švédsku a poté v Holandsku bylo nakonec šest let. Jeho podpis nese mimo jiné interiér Volva 480ES Coupé. V roce 1986 se vrátil zpět do Spojeného království vybudovat designstudio v rámci nezávislé inženýrské divize automobilky MG a následujících pět let pracoval pro řadu globálních společností. Jednou pro BMW, podruhé pro Ford, jindy pro Mercedes nebo Rolls-Royce, navrhl dodávky pro Ford a dokonce i letecké simulátory pro letecký průmysl.
„V roce 1991 ho znovu oslovilo Volvo, aby se stal jeho šéfdesignérem, a dalších 11 let strávil přeměnou tehdejší hranaté a konzervativní image švédské značky na něco kulatějšího a sportovnějšího, a to prostřednictvím návrhů modelů S40, S60, S80, V70 a C70,“ píše CarDesignNews.
Od roku 2002, kdy bylo Volvo třetím rokem ve vlastnictví Fordu, Horbury krátce dohlížel na designová studia ambiciózní skupiny Ford Premium Automotive Group, do které patřily kromě švédské značky Aston Martin, Jaguar a Land Rover.
V roce 2004 se zas jeho zaměstnavatelem stal Ford, byl jmenován výkonným designovým ředitelem Ford of America a dohlížel na důležitou a delikátní operaci - proměnu nejprodávanějšího Fordu - slavného velkého pick-upu F-150. K tomu dohlížel na aktualizace dalších modelů a vznik konceptů značek Ford a Lincoln. V roce 2009 zas zavolali ze Švédska, aby se potřetí vrátil do Volva.
„Tam se Horbury znovu pustil do změny designu značky – dohlížel na dva dobře přijaté showcary pro rok 2011 – Universe a Concept You – plus sériový vůz Volvo V40,“ popisuje CarDesignNews.
V roce 2010 Volvo získalo nové čínské vlastníky. Šéf Geely Group tehdy Horburyu nabídl roli utvářet celé designové portfolio skupiny. A bylo to moře práce: kromě Volva dohlížel na proměnu designového jazyka samotné značky Geely, přetvořil londýnské taxi jejichž výrobce čínský mamut spolkl, vytvořil design zcela novým značkám Lynk & Co, Geometry a Zeekr a dokonce pracoval na létajících autech díky akvizici společnosti Terafugia. Kariéru končil u slavného výrobce sportovních vozů Lotus.
„Šíře jeho designérské práce – pokud jde o styl, hodnotu a globální dosah – byla mimořádná a jeho nadšení pro toto odvětví a dlouhá životnost v něm pozoruhodné,“ okomentoval magazín, když mu udělil v roce 2020 ocenění za celoživotní dílo. Horbury to okomentoval po svém: „Říká se tomu Cena za celoživotní dílo, ale ve skutečnosti je to ‚Cena Než bude příliš pozdě‘. Jen doufám, že vzbudí zájem o to, co jsem udělal za posledních 50 let.“
