Poprvé se airbag objevil uluxusního auta, u mercedesu. "To bylo už v sedmdesátých letech," říká vedoucí zkušebny pasivní bezpečnosti v mladoboleslavské Škodovce Martin Hau. Roky se potom tento systém stal doménou jen těch nejdražších vozů. Skutečně mezi lid se airbag dostal až s vozy VW, především v úspěšné sérii Golf.
Dnes je airbag absolutním standardem. Dokonce tak samozřejmým, že s ním tiše počítá i platná norma bezpečnosti Evropské unie. "V předpisech se to sice přímo neříká, ale když někdo chce s novým modelem projít zkouškou, bez airbagu to prakticky nejde," tvrdí Martin Hau. Zkouška přitom spočívá v rozjetí nového auta na rychlost 56 km za hodinu a náraz do silné hliníkové plástve. Řidič musí být stoprocentně ochráněn. Vedoucí boleslavské zkušebny navíc opatrně připouští: "Běžně se ale nastavuje i vyšší rychlost, kterou musí po nárazu řidič přestát. Bývá to i 64 za hodinu."
Každý takzvaný crash-test však neprobíhá tak, že figuríny v bouraném autě zachrání pytel, který vyskočí z volantu, sedačky a palubní desky. Přežití vymodelovaných panáků v laboratořích - a pak hlavně lidí na silnicích - zajišťují bezpečnostní pásy společně s airbagem.
Funguje a přemýšlí v milisekundách
Senzory na kapotě reagují na náraz. Ty dnešní dokonce dokážou rozeznat, jak moc razantní úder je, jeho rychlost, a tím i nebezpečí pro posádku. Předá informaci řídicí jednotce airbagem. Ta se dotáže dalších senzorů, v sedadlech, kde kdo v autě sedí. Podle momentálního obsazení auta a podle toho, odkud jde náraz, pošle pokyn konkrétním vakům. Jsou aktivovány plynové generátory, vlastně malé rozbušky, a ty nafouknou pytel. Ten si během cesty ven sám prorazí cestu obložením buď volantu, nebo vnitřním čalouněním.
Ale není to vše. Řídicí jednotka současně vyšle podobný odpalovací rozkaz do pyrotechnických přitahovačů bezpečnostní pásů. Ty mají tuhým bleskovým přitažením zakotvit posádku v sedadlech. Celý děj se odehrává v milisekundách.
Ani airbag není samospasitelný
"Je neuvěřitelné, kolik lidí ještě dneska spoléhá jenom na airbag a nezapíná pásy. Přitom jezdí po dálnici třeba stopadesátkou," rozčiluje se ředitel jihlavské záchranné služby Jan Sedlák. Se zdviženým prstem dokonce hrozí řidičům, kteří si pásy nezapínají úmyslně: "Prý se bojí, že když by po nehodě zůstali na střeše viset uvnitř v pásech, že by mohli uhořet. Jenomže bez pásů mohou být mrtví nebo těžce zranění podstatně snáz!"
Leckterý řidič dnes už má kvůli tomu někde poblíž volantu buď obyčejný nůž, nebo speciální rychlořezač na pásy. Jan Sedlák to nijak špatně nekomentuje: "Je fakt, že u některých starších aut se problémy s odemknutím pásů - zvlášť když auto bylo vzhůru koly - objevily."
Slova ředitele záchranky stoprocentně potvrzuje muž, který na vlastní kůži zažil havárii, při níž mu podle všeho zachránil airbag notnou část zdraví, a možná víc: "Nevím proč, ale vždycky jsem si myslel, že padnu jako do peřin. Vůbec jsem se vlastně nebál. Na okamžik nárazu si už ani nepamatuju, jenom vím, že jsem najednou do hrudníku a obličeje dostal ránu, jako by na mě někdo pustil betonový panel. Strašná rána!" Nepřál si zveřejnit ani jméno, ani věk, neboť od své zkušenosti s airbagem jezdí až přespříliš opatrně a bojí se, aby se mu jeho okolí nevysmálo. "Lidi, s nimiž se stýkám, prostě nepochopí, že o další pád do peřin vážně nestojím..."
Ředitel jihlavské záchranky vidí v roli lékaře-záchranáře sám podobné případy až příliš často na dálnici z Prahy do Brna: "Kdo pojede rychle bez pásu, havaruje a padne jenom do airbagu, může počítat se sériovými zlomeninami žeber a rozsáhlým poškozením mozku!"
Ovšem i sám zádržný bezpečnostní systém se může stát zdrojem velkého neštěstí. Je znám případ, kdy se při havárii airbag nenafoukl a řidič zůstal uvězněn ve zdemolovaném autě. První záchranář, který přijel na místo, se k němu na půl těla vsoukal okénkem, aby zraněnému pomohl. Když pyrotechnika opožděně odpálila airbag, záchranáři to zlomilo vaz.
Pryč je doba, kdy český motorista musel závistivě pošilhávat i po ruinách na kolech, dovezených ze Západu. "Nejen že už dnes prakticky standardně osazujeme airbagy prakticky do každého auta Škoda, vyvíjíme i další modernější systém, dvoustupňový airbag," tvrdí do značné míry hrdě vedoucí zkušebny pasivní bezpečnosti Martin Hau.
Vtip jejich nápadu spočívá ve dvou plynových generátorech, tedy dvou pyrotechnických patronách, které řídicí jednotka může odpálit buď jen jednu, postupně, nebo obě najednou. To podle toho, v jaké rychlosti dochází ke střetu. V nových autech z Mladé Boleslavi budou tak do dvou let.
Při havárii jde o dvě věci: chránit přímo zdraví řidiče a pak zdemolovat co nejvíc auto. Nejde o zlý úmysl automobilek spolčených s opravářskými dílnami, ale poznání, že kinetickou energii v okamžiku nárazu je třeba zaměstnat a spotřebovat raději na ničení konstrukce auta než na vraždění posádky. Jedno však i ten nejmodernější vůz sám nikdy umět nebude - jezdit s rozumem.
