Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jedinečná příležitost pro české silničáře: asfalt, který se sám opraví

aktualizováno 
Nizozemští vědci řeší problém českých silnic, chtějí předcházet výtlukům. Do asfaltu zamýšlí dávat speciální ocelová vlákna, do betonu přijdou bakterie, které samy zacelí praskliny.
Výtluk na silnici ve Zruči u Plzně.

Výtluk na silnici ve Zruči u Plzně. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

České silnice mají pověst těch nejhorších v Evropě, ale s odolností silničních povrchů je problém i v Nizozemsku. Klasický porézní asfalt trpí všude, vznikají v něm trhliny i a výtluky.

Erik Schlangen z technické univerzity v Delftu proto pracuje na řešení, které by mohlo usnadnit opravu silnic. Do asfaltu přimíchává drobná ocelová vlákna. Ta stačí indukčně nahřát (například velkým elektromagnetem), materiál změkne a sám zaplní díry, které se v něm vytvořily.

Místo klasické opravy, která vyžaduje odfrézování horních vrstev asfaltu a položení nových, tak stačí nasadit jakousi pojízdnou indukční žehličku, která by dokázala poškozený úsek opravit během několika hodin.

Jak vzniká výtluk

INFOGRAFIKA

Výtluky vznikají v prasklinách vozovky, do kterých nateče voda, zmrzne a roztrhá povrch. Čtěte více

Schlangen není žádným teoretikem. Jeho nový asfalt je již položen na dvanácti různých silnicích v Nizozemsku a jedna z nich byla otevřena již v roce 2010. Vzhledem k tomu, že běžná asfaltová silnice má životnost od sedmi do deseti let, blíží se chvíle, kdy uvidíme, jestli jeho vynález skutečně funguje.

Vědec očekává, že jeho materiál bude o čtvrtinu dražší než klasický asfalt, ovšem mohl by zdvojnásobit životnost silnice, což by znamenalo, že v Nizozemí ročně na opravách komunikací ušetří až 90 milionů eur. O něco podobného se mimochodem pokouší i v Číně.

Schlangenův tým má s ocelovými vlákny ve vozovce i další plány. Chtěli by s jejich pomocí přenášet informace nebo indukčně dobíjet elektromobily. „Stačilo by, abyste chvilku zastavili, třeba při čekání na zelenou, a trošku si doplníte baterie,“ hledí do budoucnosti.

V Nizozemsku přemýšlí i nad betonem, z něhož se kromě mostů staví i povrch dálnic. Ani beton však není stoprocentně odolný vůči prasklinám, a jakmile se do nich dostane voda (a s ní soli), může způsobit korozi ocelové výztuže, která v případě betonu zajišťuje nutnou pevnost v tahu. „Jediným řešením je vymyslet něco, co zamezí vzniku podobných trhlin,“ vysvětluje Schlangen.

Nejslibněji zatím vypadá nasadit do betonu speciální bakterie. Mikroskopičtí tvorové budou žít přímo v samotném materiálu a sami vytvářet uhličitan vápenatý, který praskliny zacelí. „V přírodě tyto bakterie žijí více než 200 let, když je dáme do betonové stavby tak ji s velkou pravděpodobností dokonce přežijí,“ říká Schlangen. Pro lidi jsou tyto bakterie zcela neškodné.

Problémem jsou testy nového typu betonu. Pokud byste ho použili na stavbu mostu a ten se zřítil, budou následky katastrofické. Schlangenův tým proto zatím nový materiál nasadil jen v drobných konstrukcích a hraje si s jeho vlastnostmi. Získat povolení v Evropě nebo USA bude velice složité. Státy jako Čína, Japonsko nebo Korea ale už o novinku projevily zájem.

Autoři:


Nejčtenější



Další z rubriky

Volkswagen pracuje na splnění emisních regulí, vyrobená auta zatím uloží

Parkoviště s vyrobenými vozy u továrny TPCA u Kolína

Téměř dostavěné letiště Willyho Brandta, které se nakonec možná bude muset zbořit a stavět znovu, teď našlo dočasné...

Prodej elektroaut v Česku je 0,19 %, nejdůležitější jsou Čína a Norsko

Elektromobil BYD e6

Čína a Norsko zůstaly v prvním pololetí nejdůležitějšími trhy pro elektrické automobily. V Číně zůstala tato auta...

Italské odbory se hádají kvůli stávce proti utrácení za Ronalda

Lucas Torreira z Uruguaye (vpravo) posílá na trávník Portugalce Cristiana...

Odbory zastupující většinu italských zaměstnanců automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) se postavily proti stávce,...

Najdete na iDNES.cz