Autem do Itálie: vybavte se zásobou drobných na záchod

Devětašedesát benzinek a odpočívadel, motelů a bister na 1 800 kilometrech – to je bilance naší testovací jízdy z Rozvadova do italského letoviska Rimini a zpět. V průměru můžete na šálek horké kávy zastavit každých 26 kilometrů, což asi neuděláte – ale my ano.

Ilustrační foto | foto: Fiat/Lancia

Trvalo to tři dny, během nichž jsme zjišťovali, kde mají bistro a kde i restauraci, kde se za toalety platí a odkud se špatně vyjíždí do nepřehledné zatáčky. A jaký dojem jsme z německo-rakousko-italských benzinek měli? Nepřekvapí, že v úrovni vedou Němci: výběr z několika restaurací, asepticky čisté toalety, za něž sice zaplatíte, ale peníze se vám vrátí při útratě.

Itálie, to je jiná – čistota toalet (většinou neplacených) je horší, ale na benzinkách to žije: v obchodech koupíte vše od pečiva, salámů, čokolády až po hračky a suvenýry. Ale na teplé jídlo si počkáte – většina Autogrillů otvírá až po desáté ráno.

Trasu, kterou jsme projeli, tedy z Prahy přes Německo (Mnichov), Rakousko (Innsbruck), Brennerský průsmyk do Itálie po ose Verona - Bologna - Rimini, doporučují jako nejrychlejší internetové plánovače cest i GPS navigace. Tou jsme se řídili i my. Od hraničního přechodu v Rozvadově, kde jsme vynulovali počitadlo kilometrů, to do Rimini bylo zhruba 900 kilometrů.

Celá cesta vede po dálnicích - v Německu jsou zdarma, pro průjezd Rakouskem je třeba vylepit dálniční známku - desetidenní stojí 7,70 eura (208 Kč). Ještě o třicetník více (216 Kč) zaplatíte za průjezd Brennerským průsmykem - před ním je klasická mýtnice.

Mýto se platí i v Itálii, cesta od hranic do Rimini přijde na 28,40 eura (770 Kč). Mýtné brány jsou na každém výjezdu z dálnice, takže pokud si uděláte zastávky, zaplatíte několik menších částek. Na poplatcích tedy obě cesty vyjdou na zhruba na 2 400 korun, nafta nás při spotřebě 8 litrů na 100 km a téměř stejných cenách (v ČR cca 27 Kč, v Německu cca 29 Kč, v Rakousku a Itálii cca 29,50 Kč/l) přijde na zhruba 4 100 korun. Celkové cestovní náklady tedy orientačně představují sumu 6,5 tisíce korun.

infografika

Praktické informace pro cestu do Itálie

Aktuální dopravní omezení, odpočívadla, benzinky, bufety, restaurace, WC, sprchy, bankomaty, motoresty...

Dopravní omezení

Protože jsme vyrazili ještě před začátkem letní turistické sezony, byla spousta dálnic ve stavu rekonstrukce: na jedné cestě jsme napočítali 18 velkých dopravních omezení. Ovšem německé ředitelství dálnic slibuje, že do července budou opravy mostů na mnichovské dálnici dokončeny, určitě však zůstane kritické místo na 140. kilometru (od hranic), kde se dálnice opravuje v tříkilometrové délce až do listopadu.

Jezdí se zúženými pruhy a rychlost je tady omezená na 60 a 80 km/h. Několik kilometrů dlouhá kolona nás pak čekala před Bolognou, Italové před omezením do jednoho pruhu varují už desítky kilometrů předem. Také zde se bude ještě v červenci pracovat.

Ani Rakousko nebylo bez problémů: asi na 80 z celkem 120 kilometrů na jeho území byla při naší cestě rychlost omezená proměnnými tabulemi na 100 km v hodině právě kvůli častým kratším opravám dálnice. Cesta však ubíhala plynule, i když pomaleji; čekali jsme pouze 20 minut u Bologni a dalších 20 při zpáteční cestě v tunelu u Eisacku před italsko-rakouskou hranicí.

Odpočívadla

Během naší třídenní jízdy jsme se zaměřili na mapování a popsání dálničních odpočívadel a jejich vybavení. První překvapení nám připravil průjezd Německem směrem k Mnichovu - první benzinka je až na 104. kilometru od hranice, pokud ji minete, další potkáte až o 70 kilometrů dále; totéž platí pro zpáteční cestu.

Výbava odpočívek je na celé trase na vysoké úrovni (až na pár výjimek v rekonstrukci). Německo v tomto směru vede - velké "raststatty" nabízejí nejen několik restaurací, ale i fast foody jako Burger King či McDonald´s. Všude už jsou také špičkově vybavené toalety Sanifair, do nichž sice musíte investovat půl eura "vstupného", ale turniket vám na oplátku vydá poukázku, při jejímž předložení na benzince či v restauraci vám tuto sumu odečtou od nákupu (lístečků můžete mít i více, lze si je nechat na další cestu). Jedinou slabinou Sanifairu je, že v nich málokdy teče teplá voda.

V Rakousku se za toalety platí všude, ale žádný kupon nedostanete - s výjimkou benzinek BP, kde je možné je utratit v jejich Wild Bean Café. Jinak prostě dáte padesátník na talířek u WC nebo přímo jeho "hlídači" do natažené dlaně. Tak to zpočátku funguje i za italskou hranicí, překvapilo nás však, že směrem na jih přibývalo toalet zdarma, vždy v restauracích Autogrill či Finigrill - jen výjimečně tam někdo vybíral, a když ano, spokojil se s dvacetníkem.

Na samotných benzinkách se však nezřídka platilo. A pozor - v Itálii není na toaletách pitná voda! Většina WC na trase byla čistá, až na výjimky bychom jim udělili maximálně školní známku dvojku. Pokud byste se chtěli osprchovat, na většině velkých benzinek sprchu najdete, ceny se pohybují od 2 do 3 eur.

Italská odpočívadla nás překvapila slušnou úrovní - kromě bufetů a restaurací v nich jsou i obchody, občas s velmi širokým sortimentem (sladkosti, uzeniny, káva, hračky, plavky, potřeby pro řidiče a turisty včetně nejrůznějších LCD televizí do auta, rychlovarných konvic na 12 voltů, sad cestovních hrníčků...).

V Autogrillech však funguje zvláštní systém, který je pro pro ty, co nemluví italsky, trochu složitý. Jídlo si musíte vybrat u pultu, jít k pokladně nahlásit, co chcete, zaplatit to a s účtenkou jít opět k obsluze u pultu - teprve pak dostanete jídlo. Ovšem pokud chcete pizzu, nemůžete nic zkazit.

I tankování má jednu zvláštnost: některé stojany jsou označeny nápisem Self, tam si natankujete sami, jiné pak Con servizio. Tam vám obsluha načepuje, kolik si řeknete, palivo je ovšem dražší - na jihu asi o 0,065 eura, na severu pouze o 0,025 eura; tedy zhruba 1,70 koruny, respektive 60 haléřů za každý litr. Ceny jsou vždy uvedeny přímo před stojanem. V Itálii mají na mnoha odpočívadlech LPG, označuje se tam však jako GPL.

Mají-li vaše děti rády zmrzlinu, na všech benzinkách najdete pult s nanuky. Káva z automatu je samozřejmostí v Německu, v Itálii jen občas - zato na téměř každé pumpě, byť sebemenší, mají bar, kde vám uvaří typické silné espreso. Wi-fi zdarma (kdybyste chtěli náhodou připojit notebook) je pouze na benzinkách BP.

Cíle blízko dálnice

Pokud bychom měli vybrat některá odpočívadla na naší trase, kde z nějakého důvodu stojí za to zastavit, byl by to Irschenberg v Německu, kde mají bohatý výběr restaurací a McDonald´s s dětským koutkem a kinem, plus hezký výhled na Alpy (a také hotel) a Europabrücke v Rakousku. Tam je také McDonald´s, ovšem s nádherným panoramatickým výhledem z prosklené restaurace, otevřené od osmé ranní do jedné po půlnoci (o víkendu do 24:00). Obě tato místa jsou přístupná z obou směrů dálnice. Na zpáteční cestě nás zaujala nádherná restaurace Rosenberger, těsně za rakousko-německou hranicí, s bohatým výběrem jídel.

Italské předpisy

- Maximální povolená rychlost je 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, silnice 1. třídy 110 km/h, 130 km/h na dálnici a 150 km/h na dálnici se třemi pruhy v případě povolení značením.
- Dálnice jsou z velké části placené, platí se na mýtných branách při průjezdu automobilem, některé úseky jsou však zpoplatněny také konstantní částkou bez odevzdávání lístku.
- Platí se i při průjezdu některých alpských tunelů, například jednosměrný průjezd známým tunelem Velký St. Bernard stojí 22,40 eura (asi 560 Kč).
- Na dálnici je zakázaný soukromý odtah, musíte tedy zavolat odtahové vozidlo.
- V případě, že nemáte peníze na zaplacení pokuty, může vám policie zadržet řidičský průkaz.
- Je povolena hranice 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče.
- Jedny z nejvyšších pokut v Evropě, za překročení rychlosti o 20 km/h se v Itálii pokuta pohybuje od 150 eur, za projetí na červenou od 150 eur, za jízdu pod vlivem alkoholu nad povolený limit je pokuta od 500 eur.
- Povinnou výbavou je výstražná vesta pro všechny cestující. 
- Důležitá telefonní čísla : policie 112/113, hasiči 115, záchranka 118, při poruše volejte číslo autoklubu 116.

Zdroj: AČCKA