Švýcar Pascal Prokop si kamna na dřevo nainstaloval do Volva 240 úplně sám.

Švýcar Pascal Prokop si kamna na dřevo nainstaloval do Volva 240 úplně sám. | foto: Reuters

Autofotka týdne: Jediné volvo, které potřebuje kominíka

  • 84
V letošní zimě lámající teplotní rekordy v celé Evropě se s velkými problémy potýkají i motoristé. Jeden švýcarský volvista nechtěl ráno v autě mrznout a čekat, až se interiér vytopí. A teď si může pořádně zatopit, stačí mu k tomu jen několik polen dřeva.

Pascal Prokop si s náročnou zimou poradil po svém. Do svého Volva 240 z roku 1990 si totiž sám nainstaloval kamna na dřevo, která mají ostatní třeba na chalupě. Se svým speciálně upraveným autem se tento týden pochlubil u města Mettmenstetten asi 25 kilometrů od Curychu.

Kamna vyhřívají interiér Volva 240 opravdu dokonale.

Na originální způsob vytápění se mu podařilo získat i povolení od švýcarského technického inspektorátu.

Dřevo do nádrže

Dřevo není v automobilovém světě žádnou novinkou. První pokusy s tímto pohonem sahají až do konce 18. století.

Auta s pohonem na plyn s vlastním zplynovačem (především dřeva) se hojně používala například během druhé světové války. Benzin byl tehdy vzácností, protože ho bylo potřeba k pohonu vojenské techniky. A tak civilní obyvatelstvo hledalo alternativy. Kopřivnická Tatra tak vyráběla svůj slavný nákladní model 27 ve verzi na dřevoplynový pohon. Třeba v Koreji jezdily taxíky na uhlí až do 70. let minulého století.

Díky nedokonalému spalovaní vzniká v dřevoplynovém generátoru směs oxidu uhelnatého, vodíku, metanu a oxidu uhličitého. Tyto plyny se pak po ochlazení spalují jako palivo. Motory poháněné dřevoplynem ale mají nestabilní a nižší výkon.

Pravděpodobně poslední auto na dřevoplyn postavené v českých zemích je rumunský teréňák ARO 204, který v roce 1985 přestavěl na dřevoplyn výrobce kotlů Atmos. Modré aro dostalo zplyňovací zařízení, které firma nabízela už v třicátých letech pod značkou Dokogen.

ARO přestavěné na pohon dřevoplynem