Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotky nejojetější studie: Unikátní italské BMW za 11,5 milionu

aktualizováno 
"Vydraženo za 460 000 eur," zaznělo mnichovským muzeem BMW začátkem října. Pod banálním číslem 175 se v katalogu aukční síně Bonhams ukrýval unikát, který vznikl původně jen proto, aby se naparoval na autosalonových kobercích. Bertone BMW Spicup Convertible Coupe ale nakonec najezdilo po silnicích 100 000 kilometrů.

Bertone BMW Spicup Convertible Coupe vydražili za 460 tisíc eur, tedy necelých 11,5 milionu. | foto: Bonhams 1793

Vysoké krejčovině se říká haute couture a jsou auta, která zaslouží označení "haute voiture". BMW Spicup Convertible Coupe je bezesporu jedním z nich. Je to majstrštyk italského designérského umění šedesátých let, zapomenutý dvacet let v garáži.

Spicup představili na autosalonu v Ženevě v březnu 1969. tedy v době, kdy bohatí ještě byli zvyklí objednávat u karosáren unikáty jen pro sebe a nerozpakovali se s nimi jezdit.

Vyučili se na něm nejlepší

Spicup vychází z mechaniky parádního kupé BMW 2000 CS, které vyráběla pro mnichovské karosárna Karmann. Pod kapotu dostala italská targa řadový šestiválec. Karoserie má výrobní číslo V.0010 – "V" v označení znamená Versuchswagen (experimentální vůz) a motor má označení V. 0010/2800.

Speciální střecha pro BMS se nechytla

V šedesátých letech totiž BMW s Bertonem úzce spolupracovalo. Bertone chtěl koncem šedesátých let uplatnit myšlenku Enza Cingolaniho na skládací střechu, kterou tvoří plechové panely schovávané do mohutného oblouku za hlavami posádky. Do sériové výroby si takové řešení cestu přímo nenašlo, ale Bertone se k mohutnému oblouku vzadu vrátil třeba v případě Fiatu X1/9.

Dva géniové

Na spicupu začala u Bertoneho pracovat vycházející designérské hvězda Giorgetto Giugiaro. Jenže brzy zamířila ke konkurenční Ghii, netradiční BMW tedy dokončil další designérský génius Marcello Gandini. Znalci jeho rukopis poznají na předku, kterému nadělil částečně zakrytá světla. Stejné řešení použil také na Alfě Romeo Montreal a Lamborghini Jarama.

Tehdy totiž takové speciality – dnes se jim říká koncepty a značky je po představení úzkostlivě schovávají do depozitáře nebo muzea – mohly i zabloudit do běžného provozu.

Podobný osud měl zelený "koncept" jedné z nejslavnějších karosáren světa, turínského Bertoneho. Po ženevské premiéře, promenádě na přehlídce elegance v Allassiu a účasti na autosalonu ve Frankfurtu šel "do světa".

Bonhams vypátral, že se v polovině sedmdesátých let nejdříve objevil ve speciálním showroomu zaměřeném na exotická auta obřího düsseldorfského dealerství Auto Becker.

Brzy na to spicup přesídlil do Nizozemí. Nový majitel ho "postavil na značky", ale také se rozhodl překrýt původní zelené lakování oranžovou barvou. Změnil i barevné ladění interiéru z kombinace dvou odstínů zelené a stříbrné na černou.

Nejojetější studie

Spicup najezdil za deset let v běžném provozu kolem stovky tisíc kilometrů. Což z něj pravděpodobně dělá mezi takovými jednokusovými unikáty světového rekordmana. Motor fungoval bez potíží, auto budilo zaslouženou pozornost a majitel si užíval unikátní otevírací střechu, prý si jen postěžoval, že nebyla úplně vodotěsná...

V osmdesátých letech putoval spicup do garáže a zůstal tam přes dvacet let, dokud ho v roce 2008 nekoupil předposlední majitel, který ho před týdnem v aukci prodal. Tehdy byl ojetý unikát v nabídce jako "záhadné auto se znaky BMW".

Bertone BMW Spicup Convertible Coupe

Před letošní aukcí prošlo Bertone BMW Spicup Convertible Coupe renovací a vrátilo se k původnímu zbarvení karoserie. Bylo nekompletní, poškrábané, obouchané, orezlé. Zašlou krásu mu vrátila milánská Carozzeria Granturismo. Musela v archivech dohledat původní barvy, materiály a technickou dokumentaci. Zjistili třeba, že původní nárazníky byly dřevěné, potažené černou dýhou.

Poté, co spicup chvíli parkoval v muzeu BMW a ukázal se na přehlídce automobilové elegance Concorso di Eleganza di Villa d'Este v roce 2009, vydražili tohle unikátní BMW na aukci POWER by BMW pořádané v mnichovském muzeu automobilky za téměř 11,5 milionu korun (460 000 eur).

Cesta prototypů ze silnic do muzejí

Disciplíně stavby konceptů, studií, "showcarů"...  začaly automobilky přicházet na chuť po druhé světové válce. Zajistily jim publicitu, přitáhly pozornost a byly dobrou laboratoří pro ověřování netradičních řešení, experimentování, provokací... I kvůli nim se dodnes na autosalony jezdí. Sériová auta každý zná, nebo je pozná až se začnou prodávat. Koncepty ale už nikdy vidět nemusíte.

Co se s koncepty děje po pózování na autosalonu záleží hlavně na období, do kterého přišly. V padesátých letech se takový prototyp po představení normálně prodal jako jakékoliv jiné auto z výrobní linky. Tehdy takové prototypy – pomineme-li pokusy o stavbu aut na atomový pohon a podobně – stály na technice existujících modelů.

Do sedmdesátých let stavěly takové prototypy specializované karosárny, kterým svěřovaly tvorbu designu sami výrobci. Vznikla tak třeba i Tatra 613, kterou navrhl a první prototypy postavil italský karosář Vignale. Zároveň na dveře karosáren klepali bohatí a chtěli unikát, který budou řídit. To byl pozůstatek meziválečných zvyklostí, kdy se tak auta stavěla běžně. Zákazník si zakoupil auto bez karoserie a karosárna ho oblékla podle jeho požadavků. Záleželo jen na naditosti měšce. Do vysoké automobilové krejčoviny patřila třeba i vysokomýtská karosárna Sodomka.

Lancia Stratos HF Zero 1970

Koncept Lancie Stratos HF Zero, který v roce 1970 představilo studio Bertone.

V sedmdesátých letech si automobilky začaly uvědomovat, že koncepty mají cenu a začaly je schovávat do muzeí. Druhým efektem bylo, že dnes už většina takových exponátů ani nejezdí, nemá motor a mnohdy raději i černá okna, aby nebylo vidět, že uvnitř nic není.

Jedni z mála, kteří přežili do dneška, jsou nejznámější italští karosáři. I ti ale dnes spíš živoří (Bertone rovnou zbankrotoval), peníze vydělávají něčím jiným (třeba rovnou výrobu aut) a jsou rádi, když se mohou schovat pod křídla bohatého mecenáše, jako to loni udělal Giorgetto Giugiaro a celý jeho Italdesign.





Nejčtenější

Na palubním počítači nového GAZu si zahrajete i Tetris.
VIDEO: Facebook v autě? Ten má každý druhý, to ruská dodávka má Tetris

Тетрис, latinkou Tetris, je asi nejslavnější počítačová videohra všech dob. V roce 1984 ji vyvinul Rus Alexej Pažitnov....  celý článek

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Toyota Tj Cruiser
Autofotka týdne: Toyota zkřížila SUV s dodávkou

Crossovery, to jsou dnes módní auta křížící SUV s kdečím. Obvykle to ovšem končí u vcelku konvenčně tvarovaných aut. U Toyoty se ale odvázali, jejich koncept...  celý článek

Polestar 1
Kupé od Volva je zpátky, má jiné jméno, elektromotor a koupit se nedá

Volvo představuje první model své nové značky Polestar. Doposud vozila toto jméno upravená volva, dnes se z ní ovšem stává značka specializovaná na elektrické...  celý článek

Další z rubriky

Škoda Favorit
Škoda Favorit: nejlevnější ojetina na trhu i sběratelský kousek

Škodu Favorit si pořizují nenároční motoristé, kteří ocení možnost na autě sem tam něco vlastními silami opravit, nebo sběratelé. Ti ve škodovce, která letos...  celý článek

Škoda Fabia, která najela přes jeden a čtvrt milionu kilometrů.
Zemřel muž, který dal Škodovce Fabii a Superb a zachránil Kvasiny

Byl víc než kdo jiný spojen s rozvojem značky Škoda pod křídly koncernu VW. Za 79 měsíců, kdy v ní pracoval, prosadil nejen Fabii a Superb, ale nastartoval...  celý článek

Škoda 450
Před 60 lety představili v Brně Škodu 450, předchůdkyni Felicie

Přesně před šedesáti lety, na podzim roku 1957, na třetím ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně představila Škoda model 450. Parádní kabriolet,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.