Autoprůmysl je jedním z pilířů německé ekonomiky. První auto postavil Němec Karl Benz.

Autoprůmysl je jedním z pilířů německé ekonomiky. První auto postavil Němec Karl Benz. | foto: Volkswagen

Expert: Politika je v Německu příliš propojena s autoprůmyslem

  • 47
Německá politika je dlouhodobě příliš úzce provázána s automobilovým průmyslem, což negativně dopadá na spotřebitele i na tempo inovací, je přesvědčen politolog Timo Lange, který se věnuje studiu lobbistů a jejich vlivu na politiku.
Reklama

Je podle něj především na kancléřce Angele Merkelové, aby po sérii skandálů německých automobilových výrobců rozhodla o změně vládní politiky.

„Automobilový průmysl je s politikou personálně úzce propojen, zvláště v lobbistických odděleních jednotlivých firem a vedení Sdružení automobilového průmyslu (VDA),“ míní Lange, podle něhož je pozoruhodné, kolik lobbistů pochází přímo z okolí německé kancléřky.

Jako příklad uvádí současného šéfa Sdružení automobilového průmyslu Matthiase Wissmanna, který byl v letech 1993 - 1998 ministrem dopravy. Jeho vládní kolegyní byla po většinu této doby tehdejší ministryně pro životní prostředí Angela Merkelová.

Ta má velmi dobré kontakty i na Eckarta von Klaedena, který do roku 2013 pracoval jako vysoce postavený činitel na kancléřství a od té doby je hlavním lobbistou Daimleru. Hlavním lobbistou Volkswagenu je zase Thomas Steg, někdejší zastupující vládní mluvčí a volební stratég sociální demokracie.

Dalších podobných spojení se dá najít celá řada, včetně těch na zemské úrovni. Ministerský předseda Dolního Saska je tradičně členem dozorčí rady největší německé automobilky Volkswagen. Řada automobilových firem navíc německé politické strany podporuje nemalými finančními dary.

Reklama

Personální propojení, finanční zájmy a strategický význam německého automobilovém průmyslu vedly podle Langeho v minulosti k tomu, že politici šli automobilkám příliš na ruku a někdy dokonce působili jako jejich prodloužená ruka. Lange se zmiňuje například o snaze Merkelové a německé vlády vyjednat v Bruselu nebo ve Spojených státech měkčí limity pro znečištění ovzduší emisemi z aut.

„Z našeho pohledu toto úzké propojení v minulosti také bránilo inovacím,“ řekl Lange zahraničním novinářům v Berlíně. Příkladem může být aktuální kauza údajných dlouholetých kartelových ujednání mezi firmami Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche (podrobnosti čtěte zde). Místo toho, aby se tyto přední německé automobilky snažily inovacemi snížit množství emisí u dieselových vozů, domlouvaly se společně na jednotných technických parametrech.

Některé z nich dokonce sáhly k instalaci softwaru, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Jen koncern Volkswagen tím měl oklamat miliony zákazníků. I na tomto případě je však podle mnohých dobře vidět blízkost politiky a automobilového průmyslu. Zatímco ve Spojených státech musí Volkswagen platit mnohamiliardové odškodné, v Německu na něj podle kritiků vyvíjejí politici jen velmi malý tlak (vše o aféře Dieselgate čtěte zde).

Vedle spotřebitelů a inovačních snah automobilek dopadají nynější poměry podle Langeho negativně samozřejmě také na životní prostředí. Ale právě zde Lange vidí i možnou cestu k nápravě. Verdikt stuttgartského soudu z minulého týdne totiž přiblížil možnost, že kvůli vysokému znečištění toto město zakáže jízdu některých dieselových aut. Takový krok by podle Langeho natolik zvýšil tlak veřejnosti na politiky, že by konečně museli jednat.

O tom, že si to lidé přejí už nyní, svědčí aktuální průzkum pro deník Die Welt, podle něhož je 72,8 procenta Němců přesvědčeno, že když jde o znečištění ovzduší, berou politici na automobilový průmysl přílišné ohledy.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

47 příspěvků v diskusi

Reklama