Automobilový křižník Tucker Torpedo z roku 1948 reprezentuje blahobytné období, jaké zažívaly Spojené státy po skončení války. Baculaté tvary, spousta chromu a k tomu rozměry, za které by se dnes ekologicky zpracovaný Newyorčan musel stydět. Torpedo ale není jen tak obyčejná Amerika: motor z helikoptéry, nezávislé zavěšení kol a kotoučové brzdy i na zadní nápravě jsou jen malou exkurzí do jeho inovativního světa.
Chudák Tatra a zlodějský Citroën
Už z dob komunismu pochází historka, jak znárodněná Tatra neměla dost peněz, aby si nechala patentovat svůj natáčecí reflektor u první verze typu 603. Ten pak údajně "ukradl" Citroën pro svůj nejznámější model DS.
Skutečností však je, že s natáčecím reflektorem přišel deset let před Tatrou právě tucker torpedo, který se v autech pokusil prosadit i bezpečnostní pásy. Jeho snaha ztroskotala, snad proto, že pásu chyběl k dokonalosti třetí úchytný bod. Ten si o deset let později nechalo patentovat Volvo, které se dodnes cítí být v této oblasti průkopníkem.
Příznačné je, že konstruktér Preston Tucker zůstal se svým torpedem nepochopen. Auto, které fascinovalo slavného režiséra Francise Forda Copollu do té míry, že o něm neváhal natočit celovečerní film, spatřilo světlo světa jen v padesáti ručně vyrobených exemplářích. Osamocený Tucker neměl dost peněz na to, aby odolával reklamním antikampaním konkurence, která se torpeda právem obávala. Čtenáři motoristických časopisů se tak mohli dočíst i to, že "auto, které potřebuje bezpečnostní pás, asi nebude příliš bezpečné".
Zapomenutý Jensen
Ve světě automobilů nestačí jen něco objevit, daleko důležitější je umět to prodat. Mistrem dokonalého marketingu je značka Audi, která v roce 1980 rozjela kariéru svého modelu Quattro účastí v automobilových soutěžích. Pohon všech čtyř kol byl tak přesvědčivý, že konkurence, která měla jen dvoukolky, byla několik příštích sezon bez šance na úspěch.
Jensen FF: Třináct let před Audi Quattro jezdil s pohonem 4x4 britský Jensen. Vysoká cena a pravostranné řízení jej uvrhlo do zapomnění
Z úspěchu pohonu 4x4, navíc chytře pojmenovaného, těží ostatně automobilka dodnes. Slovo quattro zná každý, na rozdíl od názvu zaniklé britské automobilky Jensen, která pohon všech kol použila u svého sportovního modelu FF už v roce 1966. A i když byl Jensen FF zároveň jako první auto na světě vybavený protiblokovacím systémem brzd, nakonec skončil už po pěti letech výroby s bilancí 320 prodaných kusů. Důvod neúspěchu je z dnešního pohledu těžko uvěřitelný: konstruktéři auto navrhli tak nešikovně, že vůz mohl mít pouze pravostranné řízení. V době, kdy se většina drahých sportovních aut prodávala ve Spojených státech, to byla osudová chyba.
Renault inspiroval ostatní
S nepochopením zákazníků se setkávají nejen průkopníci technických řešení, ale také tvůrci nových karoserií. Když se Renault rozhodl přivést na svět pětidveřovou limuzínu Vel Satis, málokdo měl pro jeho počínání porozumění.
Nápad udělat limuzínu s pátými dveřmi se Renaultu moc nevyplatil – přesto má Vel Satis řadu následovníků
Komentáře se na ženevském autosalonu v roce 2001 nezdržel ani tehdejší šéf Volkswagenu Ferdinand Piëch, který si "nedovedl představit státníka, jak mu při otevřených pátých dveřích kape na krk voda". Ze světových politiků tuhle újmu strpěl nakonec jen francouzský prezident Jacques Chirac, pro kterého byla jízda v národní limuzíně nepsanou povinností.
K renaultovské koncepci se nakonec přihlásil i německý Mercedes, když o čtyři roky později představil velkoprostorovu limuzínu řady R. Stejně jako Renault, ani Mercedes neudělal s pátými dveřmi v luxusní třídě díru do světa. Byla to nečekaně mladoboleslavská Škoda, která pětidveřovým limuzínám zajistila nadějnou pointu, když u druhé generace superbu rozdělila páté dveře horizontálně na dvě půlky.
Škoda Superb
Jedinečný systém, který dovoluje otevřít jen samotný vstup do zavazadlového prostoru a okno nechat zavřené, pak představila a zjednodušila i cestovní limuzína BMW 5 GT.
Jen nápad nestačí
Být v něčem první je dobrý marketingový tahák, který často spoléhá na to, že skutečné prvenství je už dávno zapomenuto. Je proto pochopitelné, že Mercedes neprotestuje, když je označován za objevitele čtyřdveřového kupé. Jeho model CLS má však hned několik předchůdců, z nichž nejslavnější je Rover 5P Coupé z roku 1962, který jako soukromý vůz řídila i britská královna.
Rover P5: První čtyřdveřové kupé představil Rover už v roce 1962. Po čtyřiceti letech nápad oprášil Mercedes s modelem CLS, přidal se také Volkswagen i Audi
Prvenství bývá Mercedesu často mylně přisuzováno i v případě pevné skládací střechy u sportovního modelu SLK. Podobnou však už v roce 1934 úspěšně vyráběl francouzský Peugeot. Model Eclipse byl jednou z karosářských variant typu 401 a o dva roky později získal dokonce následovníka v podobě modelu 402, kterého se prodalo několik set kusů.
Peugeot 401 Eclipse: S pevnou stahovací střechou přišel Peugeot už v roce 1934
Zapomenutá americká prvenství
Německé automobilky často přivedly technické inovace k dokonalosti a zpopularizovaly je u veřejnosti, skuteční průkopníci však překvapivě nezřídka pocházejí ze Spojených států. Pilnými zlepšovateli byly v minulosti hlavně značky Cadillac a Oldsmobile. Právě v modelech těchto výrobců našli zákazníci už v roce 1974 první airbagy.
První palubní počítač, jak jej známe ze současných aut, dostal Cadillac Seville už v roce 1977
Pravdou však je, že nebyly moc spolehlivé a záhy z aut zase zmizely. Na první palubní počítač v Cadillacu Seville v roce 1978, který uměl spočítat průměrnou spotřebu i dojezd auta do vyprázdnění nádrže, se prý spolehnout dalo. Příplatek 920 dolarů byl však tak vysoký, že si počítač pořídilo jen několik málo nadšenců.
A první turbem přeplňovaný motor v osobním autě v Oldsmobile Jetfire z roku 1961 vyžadoval od majitele auta pravidelné doplňování nádržky se směsí vody a metanolu, která byla vstřikována do sání. Protože na to ale málokterý vlastník jetfiru důsledně dbal, měly motory osazené turbem firmy Garrett časté problémy. Ty nakonec přiměly Oldsmobile, aby po dvou letech s turbem definitivně skoncoval.
Oldsmobile Jetfire byl prvním osobním autem s turbomotorem. Nápad ztroskotal na liknavosti majitelů, kteří se nedokázali postarat o jeho údržbu
Jak to nakonec dopadlo, je dnes jasné. První fungující airbag si právem přisvojil Mercedes, benzinové motory s turbem proslavil až Renault, který je v roce 1976 úspěšně nasadil do závodů formule 1. Více o turbodmychadlech čtěte zde
