"Celkem je tu i s motorkami 70 exponátů, naše sbírka z toho tvoří takových 60 či 70 procent. Nejsou to totiž jen naše auta, ale i auta kamarádů. Než by to měli doma v garáži, mají to tady u nás. Když potřebují jet třeba na sraz veteránů, vyzvednou si to tu," říká majitel muzea Vratislav Tomášek.
Automuzeum TerezínNachází se v Pražské ulici vedle parkoviště Památníku Terezín u Malé pevnosti. Otevřeno má denně od 9 do 17 hodin, od listopadu do konce března bude zavírat o hodinu dřív. Vstupné stojí 50 korun, lidé nad 65 let a mládež do 18 let platí polovic, děti do 6 let neplatí do konce tohoto roku nic, později bude i pro ně platit snížená cena 25 korun. Kolem budovy, kde muzeum sídlí, lze pohodlně parkovat. Pro návštěvníky muzea je první hodina parkování zdarma, jinak se za osobní vůz platí 25 korun za hodinu. Součástí muzea je i kavárna. |
Základem sbírky je Tatra 603 z roku 1972. V tom roce takovou vlastnil, musel ji ale prodat, protože přišly děti a potřeboval peníze na automatickou pračku. Později koupil další na inzerát v Domažlicích.
"Chtěl jsem ukázat dětem, jaké to bývalo auto. Celou jsme ji se syny zrepasovali. Opískovali jsme ji, vyvařili, dali nový lak, čalounění, prostě všechno. Pak jsme taková auta začali sbírat a časem jsme si řekli, že bychom si mohli udělat své vlastní muzeum," popisuje Tomášek.
Vedle tohoto korábu, který stával nový 110 tisíc korun a měl spotřebu kolem 12 litrů, si lze v Terezíně prohlédnout také sérii levnějších trabantů, škodovek, wartburgy či lady. Najdou se ale i "kapitalistické" výjimky jako jaguar, triumph či mercedes. Veškeré exponáty jsou pojízdné.
Muzeum sídlí v bývalém vojenském areálu hned za velkým parkovištěm u terezínské Malé pevnosti. "Původně to tu byl vojenský areál, koupil jsem ho asi před sedmi osmi lety. Tato hala zůstala prázdná, tak jsme si řekli, že tu bude muzeum," přibližuje Tomášek.
Mladší veterány si lidé spíš pamatují, říká sběratel
Autům se věnuje od mládí a stejnou zálibu má i jeho syn. Mají ostatně autodopravu. Sbírat a restaurovat vozy, které mezi veterány patří spíš k těm mladším, bylo rozhodnutí z rozumu.
Fotogalerie |
"Nejstarší modely aut by mě samozřejmě taky lákaly, to už je ale dneska trochu o jiných cenách. Navíc když sem postavíte třeba starou aerovku, už si to nikdo nepamatuje, osloví to leda fajnšmekry. Kdežto tato auta lidi znají, mnozí v něčem podobném jezdili," vysvětluje dvaašedesátiletý sběratel.
Vyslechne si díky tomu spoustu historek. "Často přijde pán a řekne, že s trabantem postavil barák, vozil v něm pytle cementu a veškerý stavební materiál. Nebo lidé vzpomínají, jak s tím jezdili na dovolenou a podobně," říká Tomášek.
Co se týče trabantu, terezínské muzeum se může pochlubit hned několika kuriozitami.
"Máme tu jednoho modeláře, který se tím zabývá - postavil třeba šestikolového trabanta nebo trabanta přestavěl na velorex. Nedávno se sem přijel svézt trabantem jeden návštěvník až z Ameriky. Dozvěděl se o nás po internetu. Byl natěšený, úplně zářil, že se mohl svézt," líčí Tomášek s úsměvem.
V muzejní expozici je však zatím jedna mezera. "Mým snem je volha, tu tady zatím žádnou nemám. Nemusela by být ani moje - stačilo by, kdyby ji sem k nám do muzea někdo půjčil," poznamenal sběratel.
