Automobilový zázrak: Jaguar E-Type

***
Jaguar E-Type slaví pětačtyřicátiny. Poprvé se představil na ženevském autosalonu v roce 1961
***

Sportovní image značky Jaguar podpořilo především pět vítězství v legendárním automobilovém závodě 24 hodin Le Mans v padesátých letech minulého století.

O poslední triumf v Le Mans se zasloužil závodní speciál D-Type. Právě tento vůz měl nejblíže k sériové verzi vozu E-Type, jehož výrobu prosadil sir Williams Lyons, zakladatel a tehdejší šéf britské značky.

Navzdory úspěchům na závodní dráze a sportovním vozům jsou historicky nejprodávanějšími jaguary luxusní sedany. Ovšem E-Type patří v portfoliu značky přímo k jejím symbolům.

Celkem vzniklo 72 507 vozů E-Type ve třech sériích. Pro srovnání: nejprodávanějších sedanů modelu XJ vyjelo v sedmi generacích přes 800 000. Od ženevské premiéry kupé E-Type v roce 1961 se "éčko" dočkalo řady verzí včetně kabrioletu.

Pohřební vůz postavený na základě Jaguaru E-Type se objevil ve filmu Harold a Maude (1971).

V příběhu zasmušilého mladíka, který tráví většinu času na cizích pohřbech a života plné osmdesátnice Maude, v něm jezdí jeden z hlavních hrdinů.

Podle nepotvrzených informací byly pro natáčení vyrobeny dva exempláře, bohužel se ani jeden nedochoval.

Motor jako perla
Pětinásobný triumf v jednom z největších závodů světa, v Le Mans, prověřil kvality legendárního motoru Jaguar XK. To je řadový šestiválec objemu 3,4 l a nakonec byl ještě zvětšen na 3,8 l. Při posledním triumfu v Le Mans s ním závodní jaguar dosáhl průměrné rychlosti 183,2 km/h. Tato pohonná jednotka se jako přímý sourozenec závodního motoru stala srdcem všech vozů Jaguar padesátých a šedesátých let.

Její koncepce vznikla tajně za války. Tvůrci diskutovali o budoucnosti značky, zatímco ve vojenské službě v protiletadlové obraně sledovali oblohu, aby odhalili nepřátelské stroje. Revoluční motor s ventilovým rozvodem 2xOHC (to znamená, že má dva vačkové hřídele v hlavě válců), dosud užívaným jen u závodních vozů, po válce jeho autoři skutečně zrealizovali a prokázali jeho vhodnost také pro běžný silniční provoz.

Z okruhů na silnici
Nový motor dával v kupé E-Type tehdy neuvěřitelný výkon 265 koní a uděloval vozu největší rychlost 240 km/h. Zrychlení z nuly na stovku dokázal za pouhé 7,2 sekundy. A to prosím na počátku šedesátých let!

Motor nebyl jedinou technickou inovací; E-Type se vyznačoval také originálním řešením zadní nápravy. Součástí jeho aerodynamického designu od Malcolma Sayera byly kryty světlometů z organického skla.

Po čtyřech letech dostal E-Type ve druhé série největší verzi motoru XK 4,2 l. Druhou karosářskou variantou se záhy stal roadster s plátěnou střechou a v roce 1968 přibyla prodloužená čtyřmístná verze kupé, značená jako 2+2.

Rychlý konec
V březnu 1971 se představila poslední třetí série modelu E. To byl první jaguar s novým dvanáctiválcem 5,3 l, vyvinutým pro sportovní prototyp, který však oproti plánu už nikdy v Le Mans nestartoval.

Počátek ropné krize v období 1973-74 a stále přísnější emisní předpisy však předznamenaly konec Jaguaru E-Type. Hlavně požadavek na snižování výkonu motorů nakonec vedl v únoru 1975 k ukončení jeho výroby. Nástupce XJS nikdy nedosáhl věhlasu Jaguaru E-Type, který mnozí považují za nejkrásnější britský automobil všech dob. ČTĚTE ZDE...