Volkswagen se jednoduše rozhodl, že z dieselgate se vykoupí tím, že se pokusí změnit svět aut. A ostatní jdou s ním. Autosalon v Ženevě to potvrzuje a taky naplno ukazuje „dvoukolejnost“ dnešního autoprůmyslu. Na jedné straně jsou vize budoucnosti, blouznění o robotických vozidlech bez řidičů a spřádání plánů o elektromobilitě; na té druhé jsou auta, ta klasická čtyřkolová s volantem, spalovacím motorem (klidně i naftovým), která lidé opravdu kupují.
Létající auto s cenovkou 300 tisíc eur (7,7 milionu korun) je v Ženevě opravdu hlavně bizarnost pro pobavení publika. Na druhou stranu právě kvůli těm se na autosalony jezdí. Stejně jako za supersportem voňavkářské italské značky, který má jezdit 500 kilometrů v hodině.
Létající elektromobil jménem PAL-V je jednou z velkých atrakcí ženevského autosalonu.
Těch „normálních“ aut je letos v Ženevě, na nejdůležitější evropské motoristické události, pomálu. Opravdových důležitých novinek mířící na silnice napočítali reportéři magazínu Auto DNES přímo na místě do desíti. Po frenetickém uplynulém roce, kdy představovaly automobilky jednu novinku za druhou, je teď klidněji. Naplno to potvrzuje německý Opel, který po přestupu z týmu amerického koncernu General Motors k francouzskému PSA (Peugeot s Citroënem). Ten do Ženevy nedorazil vůbec: ušetří a nemá novinku, kterou se tu pochlubit. Ze stejného důvodu není v Ženevě DS (šikézní značka Citroënu) nebo Mini.
Absence Opelu také znamená, že v Ženevě úplně chybí koncern GM, jeden z velké americké trojky. On kvůli loňskému prodeji Opelu dnes vlastně chybí v Evropě. I to je symbolické: starý kontinent je sice stále prestižní trh, ale už dávno není nejdůležitější. V Ženevě se první den vždy předhánějí kapitáni světového autoprůmyslu ve velkých prohlášeních, letos jich bylo o poznání míň, hlavní hvězdou byl asi právě Matthias Müller. A Carlos Ghosn, šéf aliance Renault-Nissan-Mitsubishi, peroucí se o titul největšího výrobce osobáků světa, nedorazil vůbec.
O to víc místa je teď na koncepty a fantasmagotické plány na elektromobilitu. Mnoho automobilek (mimo jiné Renault, Mitsubishi, Nissan nebo Subaru) tak do Ženevy nepřivezlo žádnou novinku mířící na silnici, ale do konceptů zhmotněné futuristické vize svých designérů. Hlavní hvězdou expozice ikonické značky sportovních aut Porsche je studie elektrického gran turisma s oplastováním a na zvednutém podvozku. Škoda zas oznámila, že vloží dvě miliardy eur do rozvoje elektromobilů. Prvním elektrifikovaným vozem bude příští rok hybridní superb, překvapivé je ale oznámení, že automobilka představí první plně elektrické sériově vyráběné auto o rok dřív, než se čekalo. Už v roce 2019 dorazí elektrická verze modelu citigo, předběhne tak o rok první čistě elektrický model, což bude velký crossover (podrobnosti čtěte zde).
Volkswagen I.D. Vision
Elektrickou budoucnost maluje světu hlavně německá skupina VW, mateřský koncern Škody. „Velký třesk nastane v roce 2020,“ řekl pro iDNES.cz Frank Welsch z vedení značky Volkswagen. Důležité podle něj je, aby elektromobily byly dostupné, bateriové auto velikosti Volkswagenu Golf má stát tolik, co jeho dieselové provedení. Audi uvede na konci letošního roku na trh svůj první elektromobil e-tron, prototyp sportovního elektrického SUV automobilka ukazuje v Ženevě v maskování. „Ještě před rokem 2025 uvedeme na trh více než 20 elektromobilů a hybridních vozů,“ uvedl šéf Audi Rupert Stadler. Sériový elektromobil představuje Jaguar. Crossover I-Pace, který má mít dojezd 480 km, se chce postavit dnešnímu fenoménu jménem Tesla. Jenže elektromobily jsou a podle mnohých také i nadále zůstanou jen menší částí světa aut. Podle Franka Welsche bude v roce 2025 bude na silnicích 15 procent elektromobilů.
Nejlépe tu schizofrenní situaci vystihuje právě Matthias Müller. Člověk, který pracuje na očistění koncernu VW po aféře dieselgate (zajímavé je, že soudy, aktivisté a státní instituce celého světa po Volkswagenu jdou... a ten prodává auta stále lépe, i dieselová), se nechal v Ženevě slyšet, že „v ne příliš vzdálené budoucnosti zažijí diesely oživení, protože si automobilisté uvědomí, že to je velmi efektivní pohon“. Podle Müllera si jen musí lidé uvědomit, že moderní diesely jsou ekologické. Müllerův podřízený Herbert Diess, šéf značky Volkswagen pak dodal, že automobilka diesely potřebuje, aby splnila limity emisí CO2, se kterými především pracují normy. Diess ale může publiku v Ženevě nabídnout jako jedinou opravdovou novinku Volkswagenu koncept plně elektrického vozu. O tom, že diesely přežijí, jsou přesvědčeni také u Fordu: „Stále vidíme, že diesely mají budoucnost, i když je pravda, že z některých malých aut brzy zmizí,“ komentuje Steven Armstrong, šéf evropské divize značky, jediné, která na se na své expozici v Ženevě prezentuje hlavně s auty na naftu.
Škoda Fabia s novou tváří se představuje na autosalonu v Ženevě.
To potvrzuje také Škoda, která v Ženevě oznámila, že z nabídky modelů Rapid a Fabia vyřadí diesely. Stejně mluví také Fiat a většina dalších značek. Potíž je v tom, že moderní diesely musí být vybavené množstvím sofistikovaných a tedy drahých technologií, Frank Welsch, člen představenstva Volkswagenu zodpovědný za vývoj, je připodobňuje k malým chemickým továrnám.
Tomu, že to s budoucností dieselů není tak zlé, musí věřit hlavně prémiové německé značky. Audi v Ženevě představuje novou generaci jednoho z velmi důležitých modelů A6, pro které je skladba zaváděcí nabídky jednoznačná: tři diesely a jeden benzinový motor (podrobnosti čtěte zde).
Mercedes pak prezentuje dnes vcelku překvapivé řešení. Do své nové hybridní technologie totiž zakomponoval turbodiesel (výrobci dnes párují elektromotory obvykle s benzinovými agregáty). Mercedesí plug-in (tedy nabíjecí) hybrid se bude montovat do tříd C a E. Základem je vznětový čtyřválec doplněný o elektromotor (90 KW a 440 Nm) spojený s devítistupňovým automatem; čistě na elektřinu s ním hybridní mercedes ujede 50 kilometrů.
