To se zřejmě stane v roce 2026, kdy by náklady na lithium-iontové akumulátory měly klesnout na zhruba 100 dolarů (2 200 korun) za kilowatthodinu.
Pozornost výrobců se přesunula z lithium-iontových baterií používajících kapalné elektrolyty na polovodičové baterie, které řeší potřebu bezpečnějšího a účinnějšího ukládaní energie. Automobilka Toyota Motor uvedla, že pracuje na komercializaci této technologie někdy po roce 2020. Britská firma Dyson chce vyrobit elektrické auto využívající polovodičové baterie do tří let. Dyson plánuje investovat do vývoje vozu jednu miliardu liber (28,8 miliardy korun) a stejnou částku do vytvoření polovodičové baterie pro tento vůz. Tato investice by překonala částky investované dalšími výrobci elektrických vozů.
Největšími výrobci lithium-iontových baterií pro elektrické vozy jsou podle BNEF japonský Panasonic, čínská BYD a jihokorejská LG Chem. Akcie firem jako výrobce lithiové soli Stella Chemifa a Sociedad Química y Minera de Chile, která těží chemikálie včetně lithia, rostou. Z růstu poptávky po kovech používaných v bateriích těží také firmy jako japonská Tanaka Chemical, která vyrábí a prodává komponenty pro výrobu akumulátorů.
Průměrná cena vozů poháněných fosilními palivy je zhruba 28 tisíc dolarů (601 tisíc korun). Toto číslo do roku 2030 podle odhadů BNEF zřejmě stoupne na 30 tisíc dolarů. Aby se elektromobily staly natolik levné, aby nahradily tuto flotilu, je potřeba, aby ceny baterií v příštích devíti letech klesly o 67 procent.
Vývoj „čistých“ vozů však není jen o elektrických vozech. V Číně se díky podpoře vlády pomalu rozvíjí technologie vodíkových palivových článků a vláda je v této oblasti přístupná i zahraničním investicím.
