Pokud budete mít štěstí a Petra Čecha potkáte za volantem v České republice, s největší pravděpodobností bude řídit zapůjčený automobil značky BMW.
Pakliže vyrazíte do Londýna, pozorně sledujte černé vozy Lexus RX 300. V jednom z nich se totiž vozí Petr Čech za průlivem La Manche.
Jezdíte ve velkém lexusu a v malém BMW. Proč právě tyto vozy?
Lexus je praktické auto, které se mi líbí vzhledově, má velmi dobré vybavení, je pohodlné a v neposlední řadě také bezpečné.
Až na tu velikost to samé mohu říct i o BMW, s nímž jezdí hlavně manželka. Ale občas jí ho ukradnu (smích), protože tohle je naprosto ideální autíčko do londýnských ulic, kde je radost ho řídit.
Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že se s ním dá zaparkovat téměř všude. I když se to možná nezdá, bez problémů se do něj vejdu i já se svými skoro dvěma metry. V Česku pak díky reklamní spolupráci jezdím prakticky jen v BMW, což je vynikající možnost vyzkoušet si všechny nabízené modely od nejmenší řady jedna až po luxusní BMW 7. Právě dobrá zkušenost s nejmenší „jedničkou“ rozhodla o tom, že jsme si ji nakonec koupili.
Jaká auta jste vystřídal?
První byl tmavě modrý Opel Vectra, který jsem si pořídil na začátku angažmá ve Spartě. Martina s ním ještě nedávno jezdila. Ve Francii jsme si koupili stříbrný Mercedes C320, čímž jsem si splnil jeden ze svých klukovských snů. Toho jsme ale museli prodat, protože se ho kvůli clu nevyplatilo brát s sebou. No a teď doma máme lexus a BMW.
Kdy jste vůbec začal řídit?
Poprvé jsem řídil, když mi bylo osmnáct. Moc času kvůli fotbalu nebylo, takže jsem absolvoval zkrácený kurz v Plzni. Nikdy předtím jsem za volantem neseděl, ale teoreticky jsem věděl, co mám dělat. Proto žádné velké problémy nenastaly. Praktická část byla v pohodě, ale test jsem udělal až napodruhé.
Dneska už mi to přijde úsměvné. Dva body jsem ztratil za nějaké technické věci a tři body za křižovatku. Tu jsem sice věděl, ale vedle mě seděl člověk, který chtěl poradit s odpovědí. Já to udělal, ale jak jsem myslel na tu jeho odpověď, označil jsem ji i u sebe. Jenže testy jsme měli jiné. (smích)
Jaký je váš vztah k automobilům? Je to dopravní prostředek, nebo je to i součást image, která si zaslouží větší pozornost?
Jsem spíš pragmatik. Auto je pro mě dopravní prostředek, který mi dává komfort a poskytuje bezpečnost. Autu péči sice věnuji, ale jen tu základní - umýt a podle potřeby do servisu. Jinak se v autě nehrabu. Mohlo by to udělat větší škodu než užitek. I když jednou jsem byl v situaci, kdy bych to potřeboval.
Do kufru mi z kapsy vypadly klíčky, já si toho nevšiml a kufr jsem zavřel. Bylo jedenáct večer a za dva dny jsem se měl vracet do Rennes. Navíc se mi to stalo u mercedesu, do něhož se jen tak nedostanete. Jediné štěstí bylo, že jsem si v autě nenechal příruční tašku s papíry od vozidla. Podle výrobního čísla auta mi v Mercedesu udělali do druhého dne klíče náhradní a já stihl být ve Francii včas.
Na co při výběru vozu kladete důraz?
Především musí být bezpečný. Proto požaduji dobrý výhled, ABS a pokud možno co nejvíce airbagů. Pak by neměla chybět klimatizace a dobré rádio, protože v autě rád poslouchám hudbu. Fajn jsou parkovací senzory a navigační systém. Pro jízdu hlavně ve městě je dobrá i automatická převodovka.
Jako řidič jste začínal v Česku, pak jste žil ve Francii a nyní žijete v Anglii. Můžete tyto země porovnat z pohledu motoristy?
Myslím, že jak ve Francii, tak v Anglii jsou řidiči ohleduplnější a méně nervózní než u nás. Když chce někdo například odbočit do vedlejšího pruhu a je za ním kolona aut, tak ho ti za ním v klidu pustí před sebe. Je to určitě hodně dáno tím, že tam jsou řidiči na dopravní zácpy zvyklí.
V Česku se vám moc často nestane, aby vás někdo pustil bez dodatečného komentáře nebo gestikulace. V Anglii jsou také typickým jevem radary, které hrozí snad na každém rohu a člověka opravdu donutí, aby jel přiměřeně rychle. Alespoň takové jsou moje zkušenosti.
Jak jste si zvykal na jízdu vlevo?
Rychle, byla to nutnost. Musím říci, že problém jsem neměl. Po několika dnech a pravidelných cestách na trénink a stadion přišla i jistota. Když teď přijedu domů, chvíli si musím zvykat na pravou stranu.
Máte nějaké vysněné auto?
Asi vás zklamu. Vysněné auto nemám. Neláká mě ani jízda ve formuli 1 nebo závod v rallye, dokonce i motorky jdou mimo mě. Nejspíše bych bral svézt se upraveným cestovním vozem na některém ze závodních okruhů.
 Zatímco Petr Čech jezdí hlavně ve velkém Lexusu RX 300, jeho žena Martina řídí malé BMW 1 |
