Fiat Bravo

Fiat Bravo | foto: Michal ŠafránekiDNES.cz

Bravo, takto oblékat se umějí jen Italové

  • 56
"Bravo," to vám řeknou Italové, když jste dobří. Co ale říct o novém fiatu? Je krásný, výrazný, ale také méně komfortní a technicky rozhodně nevyčnívá. Zkusili jsme vrcholnou verzi Sport se stopadesátikoňovým turbodieselem.

ZEVNITŘ  |   MOTOR  |   JÍZDA  ZÁVĚR CENA

Giugiaro namaloval Fiatu krásné punto, s kterým nadělala italská automobilka spoustu parády. V designérském centru Centro Stile Fiat si pak řekli, že to umí stejně dobře jako designérský velikán Giorgetto, a namalovali si bravo sami.

Turínský konkurent octavie, Seatu Leon a Hyundaie i30 je vlastně opakováním úspěšného. "Povyrostlé punto," řekne pesimista. "Co je úspěšné, se nemění," namítne optimista.

"To je pravda, ale 60 % techniky zdědědé po předchůdci je přeci jen možná moc," řekne realista.

Když ho totiž prostudujete s automechanikem, zjistíte že je to především převlečené stilo. Do vývoje hranatého a nijak úspěšného předchůdce nasypal Fiat před lety hromady peněz, a tak se museli konstruktéři uskromnit a vystačit s jeho technikou.

Může se hodit

Nové i ojeté automobily Fiat můžete koupit na www.automodul.cz

Aspoň se u Fiatu mohou chlubit rekordně krátkou dobou vývoje. Bravo tak postavili za 18 měsíců.

Vzhledem rozhodně ale patří k tomu nejvýraznějšímu, co lze v této třídě koupit. Vypadá dynamicky, opravdu sportovně, robustně, bezpečně.

Za prvotní dojem při setkání tváří v tvář tedy bravo získává plný počet bodů.

ZEVNITŘ: POCIT BEZPEČÍ
Vnitřek je útulný, a když si připlatíte, vypadá díky koženým potahům sedadel (příplatek 45 000 Kč), střešnímu oknu (35 tisíc) a dalším (ne)zbytnostem hodně lákavě.

Ohmatání přístrojovky, středového tunelu a dveří odhalí tvrdší plasty, aspoň že mají hezkou povrchovou úpravu.

Dobrá je pozice za volantem, hovíte si v pohodlných a dobře tvarovaných sedačkách a kolem sebe máte vysokánské boky. Cítíte se tak hezky bezpečně v robustním autě. Pocit to není planý, z crashtestů si bravo odvezlo plný počet hvězdiček za ochranu posádky. Ale pozor. V základní výbavě jsou pouze dva airbagy. Za ostatní se připlácí. Za deset tisíc můžete mít například i vzduchový vak chránící při nehodě nohy řidiče.

Pak přijde první zádrhel: tlusté A-sloupky. Díky specifickému tvarování s hodně širokou patou se budete neustále vrtět a předklánět, abyste viděli do zatáčky.

Z brava je vůbec mizerný výhled. Malé zadní okno vám parkování vůbec neulehčí, širokánský zadní sloupek ukryje i míchačku plnou betonu.

Posádka má spoustu místa do šířky, na délku to také není špatné, hlava čahouna se ale musí vzadu sklonit před klesající střechou.

Nešťastní byli všichni testovací řidiči z budíků na přístrojovce. Kaplička přístrojů je na první pohled efektní. V noci je oranžovošedá kombinace budíků působivá a kontrastní, za dne ale vůbec netušíte, kolik jedete, navíc i díky drobnému a špatně čitelnému cejchování.

Otevírání kufru je pro zlost, v rámci estetiky se zapomnělo na madlo, když ho chcete otevřít, musíte prsty sáhnout do zašpiněné škvíry mezi hranou víka a nárazníkem. Když už jsme u něj, má hodně vysokou hranu, takže se zavazadlům zrovna zlehka nastupovat nebude.

Objemem 400 litrů se sice řadí ke špičce své kategorie, ale mohl by být skladnější a otevřenejší.

MOTOR: DRNČIVÝ TAHOUN
Pod kapotou "našeho" Brava Sport drnčel stopadesátikoňový commonrailový turbodiesel s objemem 1,9 litru. A drnčel jako o život.

Když se rozdováděl, byla dynamika jízdy na jedničku.  Na nafťák je docela točivý a zdobí ho velká pružnost. Mizerné je ale jeho odhlučnění.

I poté, co se zahřeje, stále hlučí a obtěžuje posádku drnčením.

Při "klidové" stotřicítce obtěžuje a do toho si ještě v našem případě pohvizdovalo turbodmychadlo.

150 koním dáváte napít jen střídmě. Při převážně městském kodrcání a dálničních výletech vyžadovalo bravo kolem 7 až 7,5 litru nafty na sto kilometrů.

Dáme-li si špunty do uší, je motor příjemným společníkem. Skvěle odstupňovaná - ovšem také trochu nepřesná a s hodně gumovým chodem - šestistupňová převodovka si s motorem dobře rozumí. Motorářům se také podařilo potlačit na minimum turboefekt.

JÍZDA: TVRDÝ PODVOZEK, MĚKKÉ ŘÍZENÍ
Bravo chce být sportovcem. Jeho dynamické linie mluví jasnou řečí. V akci ukáže ale i svou odvrácenou tvář.

Prvním problémem, který pocítí posádka na vlastní kosti, je neskutečně tvrdý a prkenný podvozek, jehož komfort u testovaného exempláře potlačila na minimum velká litá kola.

Řidič pak bude žehrat na řízení absolutně postrádající zpětnou vazbu.

Bravo pilota neustále v oblouku nutí lovit tu správnou stopu. Jako byste vůbec neovládali kola, prostě jen točíte a točíte, sem, tam a zase zpátky, a odhadujete, jestli nebudete do zatáčky moc rychlí. Že by vám o tom dala vědět přes tu kulatou věc přední kola, s tím nepočítejte. Malíčkem dětské ručky otáčíte volantem při parkování, ale i při razantní jízdě na klikatici horské silničky. Funkce city, která převod ještě změkčí, je tedy nanic.

Podvozek složený z přední macphersonovské a zadní klikové nápravy s vlečenými rameny spojenými zkrutnou příčkou, odvádí výkony této konstrukci vlastní.

Konkurence s víceprvkovými zadními nápravami je dál v chování na limitu. Pokud si ale na nerovnostech v zatáčkách odskakující zadní nápravu zvyknete, nic vám nebrání v dovádění. Jen je třeba počítat s tím, že když v zatáčce vymetete díru, ztratí jistotu i druhé zadní kolo.

Když ovšem narazíte na silnici s kvalitním povrchem, máte vyhráno. Bravu se na ní líbí a odvděčí se příkladným chováním.

Podvozkářům brava ale nemůžeme jen spílat. Auto je hezky klidné a stabilní i za vysokých dálničních rychlostí. Když vykroužíte zatáčku moc rychle, nevyděsí vás mocnými náklony. Stejně jako ve stilu lze chování brava shrnout takto: z dané techniky fiatáři vyždímali v disciplíně jízdních vlastností to nej. Co do komfortu je to ale horší.

ZÁVĚR: ITALSKÝ FRAJER
Italská auta se vždycky kupovala hlavně srdcem. A i v případě brava má být útok něj tím nejúčinnějším marketingovým nástrojem. Technika je u konkurence (i levnější) dál. Nabízená výbava a jízdní vlastnosti jsou na úrovni lepšího průměru. Ale to tělo, ty křivky, uhrančivé oči a zadeček, na který si musíte sáhnout... Holt, někde musela příroda (konstruktéři) ubrat, aby jinde přidala.

K těm pragmatičtějším argumentům patří třeba maximální pětihvězdičkové hodnocení z crashtestů EuroNCAP za ochranu posádky. Anebo zajímavá cena.

Od nového roku pořídíte petidveřové (s míň dveřmi to ani nejde) bravo od 340 tisíc (s 90koňovým benziňákem 1,4). Kdo zatouží po stopadesátikoňovém turbodieselu, musí si připravit aspoň 495 tisíc. K mání je ještě 120koňová verze stejného motoru za 405 000.

Nejzajímavějšími položkami ceníku jsou ale nové přeplňované benzinové čtrnáctistovky, na jejichž test se už moc těšíme...

FIAT BRAVO v číslech 
délka x šířka x výška
x rozvor (mm)

4 336 x 1 792 x
1 498 x 2 600 

objem kufru/nádrže (l) 400-1 175
MOTOR vznětový čtyřválec 1,9 Multijet 16V 150k
objem (ccm) 1910
max. výkon (kW/k) 110/150
max. krouticí moment (Nm) 305
max. rychlost (km/h) 209
zrychlení 0-100 km/h (s) 9,0
spotřeba město/mimo město/kombinovaná (l) 7,6/4,5/5,6
hmotnost pohotovostní/celková (kg)

1 435/1 870

základní cena s daným motorem (Kč) 494 900

základní cena  a výbava: 339 900,- (motor 1,4 16V 90k)

Ocelová kola s pneumatikami 195/65 R15, elektricky ovládaná přední okna, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, el. ovládaná a vyhřívaná zrcátka, palubní počítač, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, ABS, airbag řidiče a spolujezdce, autorádio s CD.

Pozn: údaje uváděné automobilkou

Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo



Fiat BravoFiat BravoFiat Bravo





***

Vážení čtenáři,

do původní verze testu se nedopatřením dostalo nesprávné znění textu, podle kterého lze kufr otevírat pouze tlačítkem na přístrojové desce, nebo dálkovým ovládáním na klíči.

Kufr brava lze ovšem otevřít i stisknutím velkého loga Fiatu na víku kufru.

Za chybu se všem čtenářům i Fiatu Bravo omlouvám.

František Dvořák, Auto.iDNES:cz