Autofotka týdne: Pomáhal milencům, provezl je napříč Afrikou i válkou

aktualizováno 
Že má VW Brouk ve východoafrické Rwandě naprosto výsadní postavení, zjistil Hans-Ulrich Duwendag v 60. letech brzy po svém nástupu do funkce na německé ambasádě v hlavním rwandském městě Kigali. Zaměstnanec německého velvyslanectví později procestoval broukem velkou část Afriky.

S opravou trhliny v podvozku si místní opraváři vědí rady. | foto: Volkswagen

Mezi zaměstnanci velvyslanectví kolovala historka o tehdejším rwandském prezidentovi Grégoire Kayibandovi. Na slavnostní recepci, pořádanou krátce předtím ambasádou pro rwandské ministry, se sjížděli hosté. Sekretářka měla za úkol ohlídat pro prezidenta volné místo těsně u vchodu do budovy. 

Marně se snažila odkázat na jiné místo malého muže v lacině vyhlížejícím pulovru slovy: „Místo u vjezdu musí zůstat volné pro prezidenta!“ Řidič lehce otlučeného brouka se nenechal odbýt: „Já jsem prezident!“

Řadu podobných zážitků popisuje Duwendag ve své knize Tarzan, misionář a dvanáct askariů (vydalo nakladatelství Agenda-Verlag, Münster, 2017). „Už tehdy mi bylo jasné, jak mimořádný vztah vládne mezi Volkswagenem a Rwandou. A z toho důvodu jsem se samozřejmě rozhodl jezdit také broukem,“ vysvětluje. Na vysněné vozidlo si však musel ještě nějaký čas počkat. A pak si ho vyzvednout; osobně v přístavu ve zhruba tisíc pět set kilometrů vzdálené keňské Mombase.

Hans-Ulrich Duwendag se svým broukem na cestě z Kigali ve Rwandě do Kapského...

Hans-Ulrich Duwendag se svým broukem na cestě z Kigali ve Rwandě do Kapského města.

Vlastní auto diplomatovi otevřelo zcela nové možnosti. S evropskými přáteli jezdil Duwendag každé dva měsíce z Kigali po prašných cestách do pět set kilometrů vzdálené Kampaly v sousední Ugandě na nákupy. Jinde v té době nebyly k dostání potraviny evropských chutí. Tyto cesty byly namáhavé a únavné, ve všech zúčastněných však při nich narůstala láska k africkému kontinentu.

Díky autu našel ženu svého srdce

Díky svému brouku se Duwendag seznámil i se svou pozdější ženou Ritou. Mladá Švýcarka pracovala tehdy ve Rwandě jako učitelka na poměrně vzdálené misionářské stanici, u takzvaných „bílých otců“. Vídali se každý víkend, Duwendag svou přítelkyni vyzvedával v pátek a v neděli ji zase přivážel zpět. Bylo to sto kilometrů daleko po prašné cestě. Jelikož v té době nebyl k dispozici telefon, byl brouk jediným prostředníkem, díky němuž spolu mohli udržovat vztah.

V té době už oba podlehli kouzlu Afriky a začali plánovat společnou cestu z Rwandy do Kapského Města. Trasu dlouhou pět tisíc kilometrů nehodlali urazit jinak než broukem. Vybaveni lehkými zavazadly, americkými dolary, fotoaparátem, kamerou a navíc ještě čtyřmi dvacetilitrovými kanystry, které jim měly umožnit překonat sedm set kilometrů dlouhé etapy bez čerpacích stanic, vyrazili 19. února 1971 z Kigali. Ještě téhož dne překročili hranici do Burundi a dojeli do hlavního města Bujumbury, kde zahájili plavbu lodí přes jezero Tanganika. S broukem na palubě.

V dílně ve Rwandě: brouk a jeho majitel

V dílně ve Rwandě: brouk a jeho majitel

Takto to šlo pět dní a pět nocí, 670 kilometrů přes jezero stále směrem na jih. Minuli Tanzanii a pokračovali dál do Mpulungu v Zambii, kde byl brouk na pevnou zem vyzdvižen z lodi jeřábem. Po krátké zastávce u slavných Viktoriiných vodopádů a v Mosambiku dorazili do Jihoafrické republiky. V porovnání s Rwandou a jejími neupravenými cestami byla Jihoafrická republika už tenkrát pokročilou zemí i co se infrastruktury týče – měla nejhustší silniční síť v Africe.

V konvoji s opancéřovanými vozy

Původní plán prodat brouka a odletět zpátky do Německa kvůli technickým a celním nejasnostem nevyšel, a tak Duwendagovi a jeho ženě nezbylo než se vrátit do Rwandy po souši, a to zprvu přes Rhodésii do Mosambiku. 

Z obav z možných zásahů Fronty za osvobození Mosambiku Frelimo, která tu vedla boj proti portugalské koloniální nadvládě, byla jízda k hranicím s Malawi možná pouze v konvoji s opancéřovanými vozy v doprovodu těžce vyzbrojených vojáků, kteří zajistili i bezpečný průjezd přes Zambezi. Cesta pokračovala přes Keňu a Ugandu zpátky do Rwandy, kam se broukem vrátili po šesti týdnech a téměř dvanácti tisících kilometrech.

Autoři:

Nejčtenější

Pár základních pravidel a fint pro parkování v nákupních centrech

2016: Přeplněná parkoviště před OC Metropole Zličín, jedním z největších...

O parkování na obřích parkovištích u nákupních center se traduje spousta mýtů. Tím největším je, že pokud je od silnice...

ANALÝZA: Svět aut je pod dohledem Velkého bratra, nikdo se neschová

Ilustrační snímek

Auta byla ještě před pár lety symbolem svobody, do moderního vozu je ovšem o strach sednout. Na tapetě je teď Čína,...

Moderní diesely jsou čistší než benzinová auta, ukazuje měření v provozu

Emisní laboratoř Škody Auto

Evropská asociace výrobců automobilů zveřejnila výsledky měření dieselových motorů v reálném provozu. Vyplývá z nich,...

Žádné auto, žádné problémy. Moskvané odhalili kouzlo jejich sdílení

UCPANÁ SILNICE. Muž přechází ulici během dopravní zácpy na nábřeží řeky Moskvy...

Desetitisíce obyvatel Moskvy začaly využívat sdílení automobilů kvůli stoupajícím nákladům na parkování a úbytku...

Autofotka týdne: Elektrické monstrum atakuje americké modly

Rivian R1T

Zapamatujte si značku Rivian. Zatím není známá, ale když všechno dobře dopadne, mohla by to být druhá Tesla. Rivian...

Další z rubriky

OBRAZEM: České Bugatti Chiron z Lega je v Praze. Byli jsme u vybalování

Bugatti Chiron z Lega Technik. Instalace výstavky v Alze.

Bugatti Chiron z Lega Technik je k vidění v showroomu Alza. Hypersport, který z více než milionu dílků Lega postavili v...

Ředitelka muzea Škody: Veteráni jsou dobrá investice

Andrea Frydlová vede Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi

Andrea Frydlová vede Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi a za pět let z něj vytvořila vyhledávané multifunkční kulturní...

Jozef Kabaň: Změny budou, hlavně musí posouvat BMW správným směrem

Šéfdesignér značky BMW Jozef Kabaň

Jozef Kabaň se v Česku proslavil především coby šéfdesignér domácí automobilky Škoda. Když před rokem přestoupil do...

Najdete na iDNES.cz