Autofotka týdne: Pomáhal milencům, provezl je napříč Afrikou i válkou

aktualizováno 
Že má VW Brouk ve východoafrické Rwandě naprosto výsadní postavení, zjistil Hans-Ulrich Duwendag v 60. letech brzy po svém nástupu do funkce na německé ambasádě v hlavním rwandském městě Kigali. Zaměstnanec německého velvyslanectví později procestoval broukem velkou část Afriky.

S opravou trhliny v podvozku si místní opraváři vědí rady. | foto: Volkswagen

Mezi zaměstnanci velvyslanectví kolovala historka o tehdejším rwandském prezidentovi Grégoire Kayibandovi. Na slavnostní recepci, pořádanou krátce předtím ambasádou pro rwandské ministry, se sjížděli hosté. Sekretářka měla za úkol ohlídat pro prezidenta volné místo těsně u vchodu do budovy. 

Marně se snažila odkázat na jiné místo malého muže v lacině vyhlížejícím pulovru slovy: „Místo u vjezdu musí zůstat volné pro prezidenta!“ Řidič lehce otlučeného brouka se nenechal odbýt: „Já jsem prezident!“

Řadu podobných zážitků popisuje Duwendag ve své knize Tarzan, misionář a dvanáct askariů (vydalo nakladatelství Agenda-Verlag, Münster, 2017). „Už tehdy mi bylo jasné, jak mimořádný vztah vládne mezi Volkswagenem a Rwandou. A z toho důvodu jsem se samozřejmě rozhodl jezdit také broukem,“ vysvětluje. Na vysněné vozidlo si však musel ještě nějaký čas počkat. A pak si ho vyzvednout; osobně v přístavu ve zhruba tisíc pět set kilometrů vzdálené keňské Mombase.

Hans-Ulrich Duwendag se svým broukem na cestě z Kigali ve Rwandě do Kapského...

Hans-Ulrich Duwendag se svým broukem na cestě z Kigali ve Rwandě do Kapského města.

Vlastní auto diplomatovi otevřelo zcela nové možnosti. S evropskými přáteli jezdil Duwendag každé dva měsíce z Kigali po prašných cestách do pět set kilometrů vzdálené Kampaly v sousední Ugandě na nákupy. Jinde v té době nebyly k dostání potraviny evropských chutí. Tyto cesty byly namáhavé a únavné, ve všech zúčastněných však při nich narůstala láska k africkému kontinentu.

Díky autu našel ženu svého srdce

Díky svému brouku se Duwendag seznámil i se svou pozdější ženou Ritou. Mladá Švýcarka pracovala tehdy ve Rwandě jako učitelka na poměrně vzdálené misionářské stanici, u takzvaných „bílých otců“. Vídali se každý víkend, Duwendag svou přítelkyni vyzvedával v pátek a v neděli ji zase přivážel zpět. Bylo to sto kilometrů daleko po prašné cestě. Jelikož v té době nebyl k dispozici telefon, byl brouk jediným prostředníkem, díky němuž spolu mohli udržovat vztah.

V té době už oba podlehli kouzlu Afriky a začali plánovat společnou cestu z Rwandy do Kapského Města. Trasu dlouhou pět tisíc kilometrů nehodlali urazit jinak než broukem. Vybaveni lehkými zavazadly, americkými dolary, fotoaparátem, kamerou a navíc ještě čtyřmi dvacetilitrovými kanystry, které jim měly umožnit překonat sedm set kilometrů dlouhé etapy bez čerpacích stanic, vyrazili 19. února 1971 z Kigali. Ještě téhož dne překročili hranici do Burundi a dojeli do hlavního města Bujumbury, kde zahájili plavbu lodí přes jezero Tanganika. S broukem na palubě.

V dílně ve Rwandě: brouk a jeho majitel

V dílně ve Rwandě: brouk a jeho majitel

Takto to šlo pět dní a pět nocí, 670 kilometrů přes jezero stále směrem na jih. Minuli Tanzanii a pokračovali dál do Mpulungu v Zambii, kde byl brouk na pevnou zem vyzdvižen z lodi jeřábem. Po krátké zastávce u slavných Viktoriiných vodopádů a v Mosambiku dorazili do Jihoafrické republiky. V porovnání s Rwandou a jejími neupravenými cestami byla Jihoafrická republika už tenkrát pokročilou zemí i co se infrastruktury týče – měla nejhustší silniční síť v Africe.

V konvoji s opancéřovanými vozy

Původní plán prodat brouka a odletět zpátky do Německa kvůli technickým a celním nejasnostem nevyšel, a tak Duwendagovi a jeho ženě nezbylo než se vrátit do Rwandy po souši, a to zprvu přes Rhodésii do Mosambiku. 

Z obav z možných zásahů Fronty za osvobození Mosambiku Frelimo, která tu vedla boj proti portugalské koloniální nadvládě, byla jízda k hranicím s Malawi možná pouze v konvoji s opancéřovanými vozy v doprovodu těžce vyzbrojených vojáků, kteří zajistili i bezpečný průjezd přes Zambezi. Cesta pokračovala přes Keňu a Ugandu zpátky do Rwandy, kam se broukem vrátili po šesti týdnech a téměř dvanácti tisících kilometrech.

Autoři:


Nejčtenější

Šéf VW ztratil nervy. Varuje před elektromobily a ohrožením autoprůmyslu

Herbert Diess, šéf značky Volkswagen představuje na autosalonu ve Frankfurtu...

Šéf VW Diess se bouří proti WLTP a emisním limitům EU. Hřímá, že válečné tažení proti automobilům ohrozí existenci...

Nástupce Škody Rapid má jméno Scala. Odhalí se na sklonku roku v Izraeli

Škoda Vision RS

Koncept Vision RS, který v uplynulých týdnech na autosalonu v Paříži naznačil podobu nástupce modelu Rapid, zná své...



Nové hasičské speciály Tatry odolají zbraním hromadného ničení

Hasiči převzali nové zodolněné speciály TATRA s pancéřovanými kabinami.

Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR dostal dvě nové unikátní Tatry. Pancéřované hasičské speciály na...

ANALÝZA: Elektromobilita poleze do peněz všem, výrobcům, státu i lidem

Nabíjení elektromobilu Renault Twizy

Elektrifikace aut nás nemine. Vozidla na baterie tu jsou s námi dlouho jako ta se spalovacím motorem, ale prosadit se...

Češi se mají lépe, stále víc však kupují auta na dluh

Ilustrační snímek

Čím dál víc nových i ojetých aut v Česku se prodává na splátky. Firmy to tak dělají již delší dobu, nyní však roste i...

Další z rubriky

Autofotka týdne: Placatý speciál připomíná stříbrné šípy od Mercedesu

Mercedes-Benz Vision EQ Silver Arrow

Tato futuristická placka vzpomíná na slavné "stříbrné šípy", meziválečné závodní speciály. Ale Mercedes-Benz Vision EQ...

Prodej osobních aut s naftovým motorem v EU prudce klesá

Ilustrační snímek

Prodej osobních automobilů s naftovým motorem v zemích Evropské unie v pololetí klesl o 16 procent na 3,12 milionu...

Automobilky drží na skladě víc aut než obvykle, levnější však nebudou

Dovezené automobily čekají na distribuci v britském přístavu Sheernese (říjen...

Nadprůměrné letní registrace většiny automobilek a plné odstavné plochy nových aut po celém Česku svádějí k úvaze, že...



Najdete na iDNES.cz