Budoucnost aut: superaudi na elektřinu a skútr pro čtyři

"Něco se musí stát," jako by znělo na frankfurtském autosalonu, který skončil poslední zářijovou neděli. Automobilky sice představují s nezměněným tempem své klasické novinky, hromadu energie však věnují úvahám nad budoucností.

Audi e-tron | foto: Michal Šafránek, iDNES.cz

Velcí výrobci přijeli do Frankfurtu ukázat, co nového zákazníkům nabídnou za pár týdnů a měsíců v autosalonech. Hlavně se ale návštěvník nejdůležitější evropské automobilové události druhé poloviny roku dozvěděl, že jeho děti a dost možná ani on sám nebude jezdit k benzince, ale k elektrické zásuvce. Jasno u elektrické budoucnosti už má Renault, Toyota, Opel, ale i Volkswagen. Čtěte: V renaultech se baterie nebudou dobíjet, ale vyměňovat

Teď už se jen s napětím čeká, kdy "to" vypukne - kdo první nabídne elektromobil v masovém měřítku. Elektrony místo benzinu bude tankovat také ikona automobilistů bývalého východního bloku: nesmrtelný trabant.

Elektrická budoucnost ale zase tak depresivní být nemusí. Že elektromobil nemusí být jen něco malého a pomalého, už dokazují značky jako Tesla nebo Fisker. Nově se "elektrosportem" pochlubilo Audi. E-tron je prozatím jen studie, bylo kolem ní ve Frankfurtu ale hodně rušno. Má čtyři elektromotory umístěné v kolech, které dávají dohromady výkon 230 kW a točivý moment 4 500 Nm.

Superelektroaudi

Elektrické superaudi se rozjede jen na elektronicky omezených 200 km/h, zato nabídne skvělou akceleraci. Elektromotory rozjedou e-tron z nuly na stovku za 4,8 sekundy. A proč jen 200 km/h maximálky? Protože pak auto spotřebovává moc energie.

Pohon všech kol, který je u Audi už téměř samozřejmostí, obstarávají čtyři elektromotory. V každém kole má e-tron jeden, při rozdělování obří porce newtonmetrů je v zájmu zábavné jízdy upřednostňována zadní náprava.

Elektrické Audi R8 veze 470 kilogramů litiových akumulátorů (celkem auto váží 1 600 kilogramů - postavené je z hliníku a uhlíku), které stačí na ujetí 248 kilometrů. Z domácí zásuvky je nabijete za 6 až 8 hodin, rychlonabíječka to zvládne za 2,5 hodiny. Pracuje se ale ještě na speciálním indukčním "bezdrátovém" nabíjení.

Další vychytávky? Třeba speciální karbokeramické brzdy: do předních kotoučů se zakusují brzdiče ovládané kapalinou, ty zadní ale spíná elektřina a fungují, jen když se brzdí opravdu zostra. Klimatizace a topení fungují na principu tepelného čerpadla. A světla se natáčejí na základě mapy uložené v navigaci, tedy ještě před tím, než otočíte volantem.

Jak ulevit městům

Vizionáři ve vývojových centrech automobilek se také snaží vyzkoumat, jak ulevit ucpaným městům. U Peugeotu vymysleli dva a půl metru dlouhé auto pro čtyři. I když auto...

Peugeot BB1

Koncept BB1 má blíž ke skútru: uvnitř sedíte podobně jako na motorce (ti vzadu mají kolena vedle stehen těch vpředu) a místo volantu se řidič drží řidítek. A samozřejmě i BB1 jezdí na elektřinu. Více o Peugeotu BB1 čtěte ZDE

Podobný nápad měli i u Renaultu. Prosklené vajíčko pro dva pojmenovali Twizzy.

Renault Twizzy Z.E.

Výkony a jízdní vlastnosti jako by byly chvílemi nepodstatné. Hlavní čísla, kterými se automobilky na autosalonu chlubily u aut poháněných starým dobrým spalovacím motorem, jsou hodnoty emisí CO2 a spotřeby.

A ještě jedna premiéra, podobně jako nový trabant, Made in DDR: Ve Frankfurtu měl premiéru lehký sporťák Melkus. Stejnojmenné závodní speciály ze 70. let 20. století poháněly tříválcové dvoutakty z wartburgů; novodobý melkus vychází z Lotusu Elise a má motor od Toyoty (doplněný o kompresor). Ručně jich přesně podle představ zákazníků postaví 25.

Melkus

Všechno je jinak

Na obřím výstavišti došlo ale i na překvapení. BMW už nechtělo být v roli "chudého příbuzného" se svou montovanou halou na prostranství před výstavním pavilonem Mercedesu, jako v předchozích ročnících. A tak zabralo na opačném konci výstaviště ten největší a nejnovější pavilon, ve kterém si postavili i dráhu, po níž "bavoráky" celý den kroužily.

Překvapením byla neúčast některých tradičních výrobců. Nedorazila Honda, Mitsubishi, Nissan nebo Cadillac. Pro Evropu si nepřichystaly na podzim žádné novinky, tak se rozhodly za nákladnou expozici ušetřit. Rozmach naopak prožívají velké tuningové firmy. Úpravci automobilů dnes mají stejně obří stánky jako automobilky. V místech, kde pře dvěma roky vystavovala Honda, tentokrát parkovali své kreace hned tři "tuneři".

Brabus EV12

Přemalovávání mapy autosvěta poznal i ten, kdo hledal jeepy, chryslery a dodge. Ještě předloni jste jejich expozice našli pohromadě s Mercedesem, letos už byly pod dohledem nového majitele Fiatu.

Předchozí ročníky byl velký poprask kolem čínských automobilek. Před čtyřmi roky byly za exoty, loni je pořadatelé chtěli vyhnat, protože dovezly mizerné kopie známých aut. Letos se v temném koutě jednoho z pavilonů schovávala dvě auta z Číny, nápadně podobná Toyote RAv4, ale nikdo si jich vlastně nevšímal. U opuštěného stánku nebyla ani noha, jen na stolcích leželo pár letáku.

před deseti lety

BMW pro Bonda

Hvězdou frankfurtského autosalonu v roce 1999 bylo BMW Z8. Okouzlující roadster vycházející ze studie BMW Z07, představené o dva roky dříve, namalovali Chris Bangle a Henrik Fisker (dnes vyrábí elektromobily na vlastní pěst).

Pod klasicky střiženým kabátem oblečeném na hliníkovém rámu se schovávala nejmodernější technika z BMW M5 (E39) s osmiválcovým pětliltrem o výkonu 400 koní. Kroutící moment 500 newtonmetrů přenášela mechanická šestistupňová převodovka.

BMW Z8 umělo uhánět maximálně elektronicky omezenou dvestěpadesátkou a z nuly na stovku zrychlilo za 4,7 sekundy. Do prodeje vyrazilo v roce 2000, kdy se představilo také v bondovce Jeden svět nestačí. Výroba se zastavila v roce 2004, vzniklo 5 703 exemplářů.

Na frankfurtském výstavišti už není po autech ani stopa, všechno už se připravuje na veletrh knih. V neděli vyhnali posledního z více než 850 tisíc návštěvníků letošního 63. ročníku autosalonu Frankfurt, další přivítá až v roce 2011.