Podle ceníku zvěře, který mají nově policisté k dispozici, se totiž z řidiče stane pytlák už například za dva bažanty či srnku. Jejich cena totiž přesahuje pětitisícový limit a v tu chvíli hrozí viníkovi i vězení, stejně jako za přivlastnění si srnce či divokého prasete.
Ještě před pár měsíci to přitom lidem, kteří srazili nějaké zvíře a hodili ho do kufru svého auta, mohlo lehce projít. A to i v případě, že hříšníka zastavila policie. Přestože se v takovém případě ze šoféra stává navíc i pytlák a pytláctví je podle nového zákona zločinem, mělo to jeden háček.
Vězení totiž hrozilo jen v případě, že cena ulovené zvěře přesáhla pět tisíc korun. Kolik ale takový bažant nebo zajíc vlastně stojí, nikdo nevěděl. Teď policistům stačí pohled do nového ceníku zvěře, který mají k dispozici a případy může okamžitě řešit kriminálka.
Až na dva roky za mříže totiž mohou pytláka dostat už dva bažanti, kteří jsou v tabulce nejlevnější třítisícovou položkou. Naopak nejdražší je beran muflona, který je k vidění třeba na Jesenicku. Ten přijde na víc než třicet tisíc Nejčastěji srážený zajíc pak znamená částku téměř čtyř tisíc, srnec přes čtrnáct. Cena odpovídá tomu, kolik by stálo pořídit a vysadit obdobné zvíře.
"Po změně trestního zákoníku bylo potřeba stanovit nějaká pravidla. Společně s ministerstvem zemědělství jsme proto vytvořili tuto tabulku," popsala mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.
Za přivlastnění mrtvé zvěře hrozí až dva roky vězení
Ještě vloni bylo samotné pytlačení trestným činem, od ledna už ale záleželo na ceně zvěře. Do pěti tisíc se jednalo jen o přestupek trestaný pokutou, od pěti tisíc výš šlo už o pytláctví, za které mohl viník jít až na dva roky do vězení.
KOLIK STOJÍ ZVĚŘprase divoké (kňour) 22 900 Kč jelen evropský (laň) 24 800 Kč srnec obecný (srna) 14 100 Kč sika japonský (jelen) 26 300 Kč zajíc polní 3 900 Kč králík divoký 4 800 Kč bažant obecný 3 100 Kč ostatní pernatá zvěř 3 200 Kč (výběr z ceníku; zdroj: ministerstvo zemědělství) |
"Tabulka policistům pomůže ihned stanovit, zda se jedná o přestupek, nebo trestný čin. V případě pytláctví pak přesnou sumu stanoví znalecký posudek," vysvětlila Kopecká.
Policie na pytláky přichystala ještě další novinku. Pokud se podle tabulky bude jednat o trestný čin, případ si okamžitě od místního oddělení přebere kriminální policie.
"Chceme zamezit případným problémům a komplikacím. Pytláctví tak budou řešit naši specialisté na životní prostředí," doplnila Kopecká.
Co tedy dělat, když už řidič zvíře srazí? "Doporučujeme, aby rovnou zavolal dopravní policii. Její pracovníci totiž kontaktují lesního hospodáře. Ten může pomoci i v případě, že je zvíře zraněné a podrážděné," popisuje olomoucký krajský policejní mluvčí Michal Pižurin.
Zraněný divočák rozpárá nohu jako břitvou
Podle myslivce Pavla Pletky jsou takové případy časté. "Pokud autem srazíte kňoura nebo bachyni, raději zůstaňte sedět uvnitř vozu. Zraněná zvěř v sebeobraně téměř vždy zaútočí. A to je velmi nebezpečné. Kňour vám rozpárá nohu jako břitvou, a když se trefí do stehenní tepny, vykrvácíte," popisuje myslivec.
Podotýká, že řidiči většinou volají policii jen tehdy, pokud při srážce došlo k větší škodě. "V mnoha případech mrtvé zvíře naloží do kufru auta a to pak skončí doma na pekáči. To už považujeme za pytláctví," dodává Pletka.
Jeho kolega z olomouckého mysliveckého spolku Jiří Zbořil navíc upozorňuje, že každá ulovená i sražená zvěř musí okamžitě dostat na zadní nohu speciální žlutou značku s číslem, kterou po zacvaknutí už nejde bez poškození odstranit.
"Na to, jak nakládat se sraženou zvěří, pak existují přísné veterinární předpisy. Každý takový kus musí skončit v kafilerii," upřesňuje Zbořil. Vyvrací také mylnou domněnku řidičů, kteří se po havárii snaží uplatnit náhradu škody u mysliveckých hospodářů.
"Pokud si řidiči nesjednali havarijní pojištění na škody způsobené srážkou se zvěří, tak jim nikdo nic nezaplatí. Zvěř je národní bohatství, takže stát nic neproplácí," vysvětlil myslivec.
Les a pole s kukuřicí znamená dát nohu z plynu
Univerzální radu, jak se vyhnout srážce auta se zvířaty, odborníci nemají. Myslivci proto především radí jezdit večer hodně obezřetně a připomínají, že značka se symbolem zvěře opravdu není u silnice jen na okrasu.
"Když za tmy vidím, že kousek od lesa je kukuřice, dávám raději hned nohu z plynu," popisuje například řidič Pavel Chudý, který má s podobnou nehodou špatnou zkušenost. Po cestě z Oder do Hranic mu před lety vběhla pod kola srna a jeho pět let staré auto bylo po srážce na odpis.
"Myslivci mi řekli, že zvěř má stádní pud, takže jde slepě za vedoucím stáda. Když vidím dneska srnu, už si v duchu říkám, že nebude jen jedna, a dávám si pozor," svěřuje se muž.
Podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty teď v létě hrozí častější srážky se zvěří především kvůli srnčí říji. Řidiči by proto měli zvýšit pozornost a přizpůsobit rychlost jízdy, zvláště v lesních úsecích.
"V noci je lehké narazit i na divočáky, kteří jsou přes den ukrytí v lesním houští a večer se vydávají za potravou. Na podzim pak ještě počet střetů narůstá kvůli tomu, že se dříve stmívá, a když vychází zvěř z lesa na pastvu, je frekvence silničního provozu ještě vysoká," vysvětluje.
Ze statistik srážek aut se zvířaty vyplývá ještě jedna zajímavost. Dříve šoféři naráželi v devadesáti procentech do zvířat na lesních cestách. Dnes je tomu jinak. Podle poznatků zoologů totiž srnci i divočáci změnili v poslední době své zvyky a postupně se z nich stávají zvířata polní.
Srážka se srnou, to je, jako byste autem narazili do betonové zdi
I když si taková srážka lidský život většinou nevyžádá, škody, které způsobí, jsou velmi vysoké. "Když řidič srazí srnu, je to, jako kdyby naboural do betonové zdi. Škody na autě pak stoupají do řádu desítek tisíc korun," tvrdí majitel olomoucké autoopravny Petr Králík.
Pokud už zvíře vběhne řidiči do cesty, je lepší ho srazit, než se mu pokoušet vyhnout. Škody i zranění totiž bývají menší.
Prokazuje to netradiční crash test německého autoklubu ADAC, který auto jedoucí rychlostí 40 km/h nasměroval proti figuríně připomínající daňka s hmotností 55 kilogramů a výškou 93 centimetrů. Zatímco kapotu auta umělý daněk při střetu dost poničil, čelní sklo zůstalo neporušené. Řidič by tak z nehody vyvázl bez zranění. (více o crash testu čtěte zde)
Pokud by se ale zvěři pokusil na silnici vyhnout, náhlé trhnutí volantem může být velkým rizikem. ADAC má totiž k dispozici i další údaje, podle kterých za třetinu všech nehod, při nichž auto vrazí do stromu, může právě snaha řidiče vyhnout se zvěři na silnici.
