"Jsem přesvědčen o tom, a řekl jsem to už několikrát, že si myslím, že limit na dálnicích 130 je překonán," uvedl policejní prezident začátkem srpna v rozhovoru na Frekvenci 1. ČTĚTE...
Podle něj musí o vyšším limitu na dálnici rozhodnout odborníci, kteří určí, jakou rychlost je možné po dálnici jet. "Moderní komunikace, moderní vozidla a samozřejmě zkušený řidič tu stošedesátku, stosedmdesátku naprosto bez problémů zvládne," prohlásil Husák.
Stejný názor zastává primátor Teplic, senátor a odpůrce silničního zákona Jaroslav Kubera, 8. srpna řekl pro MF DNES: "Jezdit stotřicítkou je nuda, mám čas štelovat klimatizaci a podobně, což mě rozptyluje a mohu nabourat." Na dálnici chtěl Kubera umožnit až o třicet kilometrů vyšší rychlost.
Se zvýšením limitu na stošedesátikilometovou rychlost souhlasí 56 procent českých řidičů, jak ukázal průzkum MF DNES.
Odborníci však varují před populismem. Vůbec nejzatíženější česká komunikace, která spojuje Prahu s Brnem - dálnice D1 - byla původně stavěna pouze na stodvacetikilometrovou rychlost. Poloměry oblouků, délky rozhledu pro zastavení a předjíždění a další parametry jsou dimenzovány právě na tyto rychlosti.
Zvýšení maximálky by tak mohlo například znamenat, že za příliš prudkou zatáčkou řidič neuvidí překážku s dostatečným předstihem.
Je třeba si též uvědomit, že kinetická energie, která se v případě nehody uplatňuje, neroste lineárně s rychlostí, ale kvadraticky.
Stošedesátikilometovou rychlost vyzkoušelo na několika úsecích dálnic s úspěchem Rakousko. Tamější autoklub ÖAMTC je s výsledky spokojený; řidiči jezdili rychleji, ale zároveň také zodpovědněji a nehod ubylo. VÍCE ZDE...
Naopak italský ministr dopravy Alessandro Bianchi řekl pro agenturu Ansa, že jako optimální rychlost pro dálnice vidí stodvacítku. "Velké evropské státy mají jako maximální rychlost 110-120 km/h, nechápu, proč máme být evropskými závodníky," řekl Bianchi. "Rychlost je rizikový faktor nejen na dálnicích, ale také na silnicích a ve městech, měli bychom se tedy znovu zamyslet nad dopravními normami," dodal.
Itálie tak možná bude následovat ostatní evropské státy, které povolenou rychlost snižují. Uvažují o tom například v Německu, kde na dálnicích rychlost zatím omezena není. Ve Francii už limit snížili na 120 kilometrů v hodině.
| Co říkají normy:
Při projektování silnic a dálnic má důležitou úlohu návrhová rychlost. Návrhová rychlost je maximální rychlost osamoceného vozidla, kterou lze bezpečně projet kterýmkoliv úsekem navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek a bez ovlivnění ostatních vozidel. Pro dálnice se navrhuje v rozmezí 80–140 km/h. (Pozn.: V předchozí verzi normy byly návrhové rychlosti 80-120 km/h.) Návrhová rychlost slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace, určuje se na základě konkrétních geologických, klimatických, územních podmínek (území rovinaté, pahorkovité, horské), podle hospodářského, dopravního významu atp. Podle návrhové rychlosti a kategorie komunikace se volí hodnoty pro směrové a výškové oblouky, sklony, délka rozhledu pro zastavení a předjíždění. Návrhová rychlost se skládá z jízdní rychlosti požadované, která zaručuje kvalitu provozu. Požadovaná jízdní rychlost pak bývá o 20 až 30 km/h nižší. (Návrhová rychlost je větší než požadovaná.) Návrhová rychlost je tedy rychlost, na kterou dopravní inženýři konstruují dálnici. Požadovaná rychlost je ta, kterou poté řidiči po dálnici mohou jezdit; měla by tedy být nižší než návrhová. Tuto "bezpečnostní rezervu" tedy například nejfrekventovanější česká dálnice D1 nemá. Díky stotřicetikilometrovému zákonnému limitu ji naopak podkračuje. |
