I kdyby všichni chodili v bílé či zářivě žluté, není to nic platné. I světlé oblečení vidí řidič na silnici na nějakých 55 metrů. A to ještě hraje roli okolí – když člověk v bílém jde zasněženou krajinou, je to stejné, jako když v blátivé tmě vykračuje trampík v maskáčích. Řidič, který jede devadesátkou s jistotou zareaguje a vyhne se až po 140 metrech.
Řešením jsou reflexní prvky. Ostatně, za snížené viditelnosti (tma, šero, déšť, mlha, sněžení...) jsou chodci povinni mít je na sobě. Viditelně. Díky nim si řidič chodce či cyklisty všimne už ve vzdálenosti asi 200 metrů. A stihne zareagovat. Jenže není reflexní prvek jako reflexní prvek.
1. Žlutá a světle zelená jsou vidět nejvíc
Myslíte, že je jedno, jakou barvu reflexní pásky zvolíte? Není! Nejlépe odráží světlo bílé a stříbrné reflexky, modré a tmavě zelené jsou na tom o poznání hůře. Bílá a stříbrná však má drobnou nevýhodu v tom, že si je řidič může v prvním okamžiku splést s reflexními prvky dopravního značení. Odborníci proto více doporučují žluté a světlezelené pásky.
2. Páska by měla být alespoň tři centimetry široká
Minimální plocha reflexního prvku, která chodce patřičně zviditelní, by měla být alespoň o rozměru pásky, kterou nosí řada lidí namotanou na kabelce či batohu. Tam je však v některých případech trochu k ničemu, pokud se vypravíte pěšky po okraji silnice, je třeba ji z batohu sundat a dát na kotník či zápěstí. Světla aut totiž nejprve „líznou“ spodní polovinu těla, takže odrazka na zádech je vidět o dost později. Navíc noha i paže se pohybují, řidič si odrazek na nich snáze všimne.
