„Každý rok jsme schopni uvést na trh dva nové modely,“ říkal tehdy manažer na stánku Geely a opíral se bizarně tvarovaný červený sporťák jménem Čínský drak. Číňané si tehdy z Frankfurtu odvezli spíš posměšky. Jejich auta vypadala a čpěla jako čínský stánek s teniskami (podívejte se sem). Geely tehdy dostalo na autosalonu místo, kam obvykle zabloudí minimum návštěvníků, schované mezi výrobci komponent.
Geely Beauty Leopard
Geely Merrie
To naproti, v obrovitém paláci, který má na výstavišti už tradičně rezervovaný jen pro sebe německý Mercedes, se představoval světu nový šéf celého koncernu Daimler (tehdy ještě Daimler Chrysler) Dieter Zetsche.
Za třináct let jsou karty rozdané úplně jinak, charismatický muž s typickým mohutným knírem Zetsche je stále u toho, ale teď se bude zodpovídat Li Šu-fu, majiteli Geely. Čínská automobilka je totiž teď novým největším akcionářem Daimleru.
Li Šu-fu, majitel koncernu Zhejiang Geely Holding Group
Li Šu-fu, zakladatel této největší privátní čínské automobilky, dnes míří mezi kapitány světového autoprůmyslu. O automobilce čínského miliardáře se začíná psát jako o hrozbě pro světové automobilky. Geely má totiž má podobně rozmanité portfolio zavedených značek, investuje do progresivních technologií a má v zádech čínský trh, který generuje obrovské peníze. Právě proto, že těžiště byznysu Geely leží právě tam a apetyt po zavedených značkách neoslabuje, dá se ambiciózní holding založený v roce 1986 považovat za jednoho z nejaktivnějších globálních hráčů dneška. Co do objemu prodejů přitom k velikánům nepatří - loni prodala celá skupina Geely 1,2 milionu aut, což je stejně, kolik loni prodala na celém světě značka Škoda.
Geely má obrovský drah, skupuje, co se namane. Od roku 2010 vlastní výrobce osobních aut Volvo Car. Firma tento švédský podnik převzala za 1,8 miliardy dolarů (37 miliard Kč) od amerického Fordu (podrobnosti čtěte zde). Loni v červenci Zhejiang Geely Holding Group, jak se celý koncern jmenuje, koupil 49,9 procenta akcií malajsijské automobilky Proton a 51 procent jejího dceřiného britského výrobce sportovních vozů, legendární značky Lotus (jezdí s ním i James Bond 007). Geely doufá, že spolupráce s Protonem by jí pomohla vstoupit na trhy automobilů s pravostranným řízením, jako je vedle Malajsie a Británie také například Indie nebo Austrálie.
Volvo XC40
Volvo od roku 2019 nabídne pouze elektrická či hybridní auta
Od roku 2009 vlastní Geely australskou společnost Drivetrain Systems International vyvíjející a vyrábějící převodovky. Firma dodává automatické převodovky čínským automobilkám, ale také Maserati, Fordu nebo SsangYongu. Od roku 2013 vlastní Geely výrobce londýnských černých taxíků London Electric Vehicle Company (LEVC). To ale není všechno: loni Li Šu-fu přikoupil také americký start-up Terrafugia, který pracuje na létajícím autě. A na úplný závěr loňska koupil za 3,3 miliardy amerických dolarů od firmy Cevian Capital její podíl 8,2 procenta ve švédském výrobci nákladních automobilů AB Volvo. Geely se tak stal největším vlastníkem firmy z hlediska kapitálu a druhým největším co do hlasovacích práv (má jich 15,6 procenta). AB Volvo je předním švédským výrobcem nákladní automobilů, autobusů, stavebních zařízení a motorů a s výrobcem osobních aut má společné jen jméno.
Právě Volvo je dnes výkladní skříní Geely. Auta legendární značky se vyvíjejí i vyrábějí ve Švédsku i v Číně. V roce 2016 se navíc představila nová značka přímo napojená na Volvo, jmenuje se Lynk & Co.
24. října 2016 |
Značka má primárně má nabízet hybridní a elektrická auta ve svých vlastních obchodech a hlavně přes internet (internetové permanentní připojení zdarma mají v základní výbavě). Nechce je prodávat, ale pronajímat prostřednictvím různých modelů předplatného (více o nové značce čtěte tady). A nově firma vydělila z automobilky Volvo samostatnou značku Polestar, která se zaměří na sportovní vozy (podrobnosti čtěte zde).
Teď ovšem Geely udělalo mnohem zásadnější krok, alespoň ze strategického hlediska. Čínská firma získala 9,69 procenta v německém automobilovém koncernu Daimler. Li Šu-fu se tak stal největším akcionářem podniku. Podíl v hodnotě téměř 7,5 miliardy eur (zhruba 190 miliard Kč) získal postupným nákupem volně obchodovaných akcií. Reuters zjistil, že už loni v listopadu Geely německou automobilku oslovilo s návrhem, aby vydala pět procent nových akcií, že je čínská firma koupí. To ovšem Daimler odmítl. Geely se tedy ke svému téměř desetiprocentnímu podílu v Daimleru dostalo postupným nákupem akcií v průběhu čtvrt roku (čtěte tady). S nákupem akcií Číňanům pomáhala podle informací Reuters americká banka Merrill Lynch.
„Daimler ho zná a respektuje jako čínského podnikatele s mimořádnými schopnostmi a progresivním uvažováním,“ uvedl mluvčí Daimleru k novému největšímu akcionáři. Doposud držel největším balík akcií německé značky kuvajtský státní investiční fond s podílem 6,8 procenta.
Vedení Daimleru bylo novou situací nejprve zaskočeno, ale následně podle zjištění Reuters uvítali zástupce Geely ve Stuttgartu, aby „konstruktivně diskutovali o změnách v průmyslu“. První reakce byla rychlá. Výrobce nákladních vozidel Volvo AB odvolalo z představenstva Hakana Samuelssona, šéfa značky osobních vozu Volvo. Samuelsson by totiž reprezentoval ve vedení Volva AB společnost Geely (vlastníka Volvo Cars), která se akvizicí Daimleru dostala také k náklaďákové divizi německé firmy, jež je přímým konkurentem švédské značky.
Proniknutí čínského kapitálu do nejstarší automobilky světa už začal řešit i Bundestag. Hospodářský výbor německého parlamentu má na podnět strany Zelených zkoumat, zda nebyla porušena pravidla - zda se neobešly zákony o obchodu s cennými papíry a zda nebylo porušeno pravidlo o sdělování informací (zda byl obchod včas dopředu ohlášen, na což jsou jisté regule). Deník Tagesspiegel tvrdí, že podle zákona smí vláda mluvit do případů, kdy je 25 procent podílu ve firmě v rukou zahraničních investorů, a to hlavně u strategicky důležitých odvětví. Regulátor financí a trhů Bafin, uvedl, že vyšetřuje, zda došlo k porušení pravidel pro zveřejňování údajů, za což může udělit pokuty ve výši 10 milionů eur i vyšší.
K celé věci se vyjádřila německá ministryně financí Brigitte Zypriesová, která prohlásila, že nemá v zásadě námitky proti investicím ze zahraničí, ale varuje před průmyslově-politickými zájmy ostatních států. Těmi se vlastně Čína ani netají. Mluví se o tom, že hlavním důvodem Geely pro nákup podílu v automobilce, která patří k technologickým lídrům, je získat přístup k moderním technologiím elektrifikace a autonomního řízení.
Panují obavy o „výprodeji německého průmyslu do Číny“, ozývá se z Německa. „Německá otevřenost nesmí být používána jako brána pro průmyslové a politické zájmy jiných zemí,“ dodala v rozhovoru pro Handelsblatt Zypriesová.
Německo v minulém roce zpřísnilo své předpisy pro zahraniční investory o převzetí domácích firem, jako první země Evropské unie to učinila, když zjistila, že Čína získává přístup k know-how v oblasti high-tech, zatímco pokusy německých společností o koupi plné kontroly nad čínskými rivaly zůstávají zakázané.
Náměstek německého ministra průmyslu Matthias Machnig prohlásil, že bude nutné, aby ministři průmyslu a obchodu v rámci EU prodiskutovali, jak ohlídat strategicky klíčové evropské společnosti od nechtěných investorů.
Geely CK
Geely GE
Geely LC Cross
Aby to nebylo propletené málo (a že se ve struktuře čínských automobilek a jejich joint-venture partnerství se světovými výrobci vyzná málokdo), má Daimler v Číně jiného strategického partnera - pekingskou automobilku BAIC. Beijing Benz Automotive Co. Ltd. (BAIC) a Daimler chvíli po razantním kroku Geely oznámili investici 1,5 miliard eur do vytvoření nové továrny na prémiové vozy nedaleko Pekingu. „Navýšení výrobní kapacity v rámci joint venture nám umožní uspokojit rostoucí poptávku po prémiových automobilech v Číně, včetně elektromobilů,“ vysvětlil Hubertus Troska, člen představenstva zodpovědný za Čínu. V loňském roce už Daimler a BAIC oznámili investici 655 milionů eur do produkce čistě elektrických aut a akumulátorů pro ně. To zapadá do plánu zahájit v roce 2019 výrobu prvního modelu nově vytvořené elektrické značky EQ nedaleko Pekingu. Mercedes představí jako první SUV na baterky se jménem EQC zítra na autosalonu v Ženevě. Dalším partnerem Daimleru v Číně je automobilka BYD, která na na čínském trhu nabízí nečekaně propracovaný elektromobil Denza. Ten má právo chlubit tím, že využívá techniku Mercedesu.
Daimler samotný z přítomnosti v Číně obrovsky profituje. Je pro něj největším trhem světa, v loňském roce jich tam prodal téměř 600 tisíc, 70 procent z nich vyrobil přímo na místě. Podle čínských zákonů musí zahraniční automobilky, které tam chtějí vyrábět, spolupracovat s místní automobilkou. A na dovážená auta je uvaleno vysoké clo 25 procent.
Nový Mercedes třídy A
Mercedes-Benz X
Nákup podílu v Daimleru má obrovský symbolický význam nejen pro Geely, ale pro celou čínskou ekonomiku, je to demonstrace síly a kuráže. Čínská tisková agentura nejnovější události okomentovala tak, že Geely ukazuje celkovou „vzrůstající sílu čínských výrobců“. Analytici Bernstein Research mluví o „demonstraci rostoucí sebedůvěry a asertivity Číny, rostoucí touhy ovlivňovat globální záležitostí“. A o to právě jde. Po desetiletí rozvoje, často prostřednictvím koupě zahraniční technologie a know-how nebo prostřednictvím takzvaného benchmarkingu, tedy systematického měření a porovnávání vlastní a zahraniční technologie, mají čínští výrobci aut větší ambice - prodávat na hlavních západních trzích. Čína se stala největším podporovatelem elektrických aut na světě a transformuje tím automobilový průmysl od Detroitu až po Jokohamu. Vláda pumpuje obrovské množství peněz do naplnění vize Číny jakožto vládce technologií zítřka.
To je jeden z faktorů jednání Geely, mluví se o tom, že chce vytvořit alianci ve sféře elektromobilů. Tímto krokem má šanci získat přístup k technologii. Volvo navíc také intenzivně pracuje na elektromobilech a do několika let chce spalovací motory zcela opustit. To všechno je pro Geely velmi důležité. Čínská vláda chce totiž v rámci snahy o zlepšení kvality ovzduší postupně omezovat prodej vozů se spalovacím motorem ve prospěch elektromobilů. Do roku 2025 by se elektromobily měly na prodeji osobních aut v Číně podílet minimálně jednou pětinou.
Obrovské ambice Geely ladí se záměry čínské vlády, která chce posílit odborné znalosti země a ovlivňovat globální změny. Čínský ekonomický útok na svět je totiž vlastně oficiálním programem (čtěte více). Firmy jsou pod tlakem vlády, aby expandovaly do zahraničí tím, že budou skupovat cizí značky (směrnice nazvaná China Outbound). Čína zahájila program obřích investic po celém světě a pracuje na propojení s Euroasií, které má Pekingu zároveň umožnit hrát větší roli v regionu i na globálním poli. Program zahájený v roce 2013 nese název Jeden pás, jedna cesta (oficiálně One Belt, One Road).
Čínské automobilky skupují zavedené světové značky už přes deset let. Bloomberg loni v létě oznámil, že čínské společnosti plánují za takové akvizice utratit 1,5 bilionu dolarů v následujícím desetiletí. Na tyto nákupy tlačí čínská vláda už od roku 2015. Jako příklady akvizic provedených na základě plánu China Outbound se uvádí třeba koupě italského výrobce pneumatik Pirelli (od března 2015 vlastněný firmou ChemChina) nebo německého výrobce průmyslových robotů Kuka (od roku 2016 patří pod Midea Group).
Přepracovaný Mercedes-Benz třídy G
Čínské automobilky už celou dekádu plánují třeba také velký útok na automobilové trhy severní Ameriky. Díky partnerstvím, která uzavírají se světovými automobilkami, technologickou ztrátu rychle stahují. „Čínské automobilky si jsou vědomy toho, že nemohou být závislé pouze na domácím trhu. Vybudování pozice a evropském nebo americkém trhu je však otázkou mnoha let a dosavadní sporadické pokusy čínských značek skončily neúspěchem. Jako uskutečnitelný se naopak ukazuje model, kdy kapitálově dobře vybavená čínská firma koupí automobilku s dobrou pozicí na cílovém trhu, navíc disponující technologickým know-how,“ komentuje Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor. Chcete krystaličtější příklad než koupi podílu v Daimleru?
A právě Geely, nejdravější ze všech štik, ve světovém měřítku, dnes opravdu sebevědomím hýří, zároveň svými kroky přesně ukazuje aktuální stav ve světovém autoprůmyslu. Nikde jinde než v Číně tolik peněz a ochota investovat je v autoprůmyslu není.
Čínské automobilky dnes jednoduše začínají prezentovat svou sílu, na autosalonu ve Frankfurtu na podzim loňského roku přijely prezentovat své produkty hlavně proto, aby se o nich mluvilo a ukázaly se vedle zavedených světových výrobců (prohlédněte si jejich auta zde). Evropu čínské automobilky zatím dobývat nezačaly - protože se jim sem nechce, mají dost práce s nasycením domácího trhu, takže se na starý kontinent s obrovsky konkurenčním prostředím a náročnými zákazníky nehrnou. To jim ovšem nebrání v tom v Evropě lovit inženýry, designéry, marketéry a další odborníky, kterým dávají volný prostor a velké peníze pro vlastní rozvoj. Přítomnost na evropském trhu není otázkou výdělku, ale prestiže, to přiznávají i mnohem zkušenější hráči než čínští dravci.
Čtyřiapadesátiletý Li Šu-fu, syn farmáře z východočínské provincie Če-ťiang (Zhejiang), je podle Forbesu desátým nejbohatším Číňanem s 16,5 miliardami dolarů na kontě. Li si půjčil peníze od rodičů a v roce 1986 založil Zhejiang Geely Holding Group, tehdy začal s výrobou laciných ledniček. V polovině devadesátých let koupil krachující státem vlastněnou firmu vyrábějící motocykly, které produkuje dodnes (stroje od 50 do 250 kubíků). V roce 1998 začal s výrobou malých dodávek a rok na to dostal od státu povolení na výrobu osobních aut, první vyjelo v roce 2002. Rané modely stály často na základech Daihatsu (model Charade z druhé poloviny osmdesátých let), nebo Daewoo.
Geely Gleagle Panda
Nejnovější modely značky vypadají mnohem lépe, mají moderní design na který dohlíží Peter Horbury. Geely ho získalo s nákupem Volva, kde dlouhé roky vedl designérský tým (rozhovor o tom, jak maloval volva, čtěte zde). Dnes tento noblesní Angličan dohlíží na design všech značek, které Geely vlastní. Automobilka vyrábí nejen doma, ale také v Malajsii, Rusku, v Indonésii nebo na Ukrajině. Auta značky Geely se prodávají mimo jiné v jižní Americe, Austrálii, na arabském poloostrově, Egyptě, Indii, Íránu, Novém Zélandu, Nigérii, Rumunsku, Sýrii nebo Turecku. Na Kubě slouží u policie a vozí turisty v Havaně jako taxíky.
Li Šu-fu se staví do role jakéhosi zachránce tradičního automobilového průmyslu. Své nákupy nazývá přípravou na „bitvu“ proti cizím firmám, které otřásly globálním automobilovým trhem. Jako úhlavní protivníky vidí technologické společnosti jako je Tesla, Google, Uber nebo čínské Baidu, které prosazují autonomní řízení, elektromobilitu nebo sdílení vozů.“Nikdo v současném autoprůmyslu nebude schopen vyhrát tuto bitvu proti útočníkům zvenčí nezávisle,“ vysvětlil při představení svých akcií Daimleru. „Nová etapa globální vědecké revoluce a průmyslové transformace je tady,“ prohlásil. „Umělá inteligence, nové zdroje energie a konektivita jsou přímo před námi.“
Geely Vision X1
Geely koncept MPV
Velké haló kolem vstupu čínského kapitálu do německého „zlatého pokladu“ v podobě jedné z nejslavnějších automobilek světa má ještě jeden pikantní rozměr. Snem Li Šu-fu totiž vždy bylo vytvořit silnou čínskou automobilku, která by se mohla měřit s evropskými výrobci luxusních vozů. A hlavním vzorem mu byl právě Mercedes.
Když na tom v polovině devadesátých let začal pracovat, vznikl dokonce bizarní prototyp, který svým vzhledem kopíroval tehdejší Mercedes-benz třídy E. Auto postavené na odložené technice Audi z osmdesátých let, na které další čínské značky vyráběly donedávna specifické modely pro místní trh, se nakonec do výroby nedostal.
Také Geely si prošlo dobou, kdy očividně kopírovalo design úspěšných světových značek. Geely 300 jako by chtělo být Mercedesem, jiné modely zas připomínají citroeny nebo toyoty vyráběné ve středočeském Kolíně. Teď si Li vlastně plní sen, Mercedes - ten originální - je dnes částečně taky jeho, dveře před ním už zavírat nemohou. Podle vlastních slov se zatím nechystá svůj podíl v Daimleru navyšovat. Možná šetří peníze na další nákupy. Pořád je třeba na prodej italsko-americký koncern FCA Fiat-Chrysler.
